Premiér Petr Fiala (ODS) považuje za naprosto nepřijatelné zprávy o tom, že koridory na Ukrajině mohou civilisté odejít pouze do Ruska. Na Twitteru to označil za další nemorální a odsouzeníhodný akt ze strany Ruska. Podle map zveřejněných ruskými médii některé koridory vedou jen do Ruska a Běloruska, což podle agentury Reuters také ukrajinský prezidentský mluvčí označil za „naprosto nemorální“. Česko zároveň prosazuje podle resortu zahraničí co nejrychlejší dokončení odpojení Ruska od systému SWIFT. Pražský hrad na znamení solidarity vyvěsil ukrajinskou vlajku.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Zprávy o tom, že ruská armáda neumožní civilistům odchod jinam než do Ruské federace považuji za něco naprosto nepřijatelného. Je to další nemorální a odsouzeníhodný akt ze strany Ruska,“ uvedl předseda vlády.
Fiala zároveň na Twitteru dodal, že občanům nikdo nesmí ubírat právo se rozhodnout, kam odejdou.
Agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany napsala, že ruská armáda měla v pondělí otevřít humanitární koridory v několika ukrajinských městech, včetně Kyjeva, aby umožnila odchod civilistů. Podle map zveřejněných ruskými médii ovšem některé vedou jen do Ruska a Běloruska. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková kolem poledne podle Reuters oznámila, že koridory zatím vytvořeny nebyly.
Česko žádá kompletní odstřižení Ruska od systému SWIFT
Dosavadní rozsah sankcí, které zavedla Evropská unie vůči Rusku, není konečný. Česká republika prosazuje co nejtvrdší postihy, například co nejrychlejší dokončení odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, informovalo o tom ministerstvo zahraničí.
„O sankcích vůči Rusku jedná Evropská unie kontinuálně a dosavadní rozsah sankcí není konečný. Česká republika prosazuje co nejtvrdší sankce vůči Ruské federaci, například co nejrychlejší dokončení odpojení Ruska od systému SWIFT,“ uvedla česká diplomacie.
Plán vyloučit vybrané ruské banky ze zmíněného systému, který tvoří jakousi kostru globálního obchodu, ohlásili lídři Británie, EU, USA a Kanady už dříve. Unijní sedmadvacítka pak ve středu zveřejnila seznam sedmi bank, kterých se má opatření dotknout. Je na něm i druhá největší ruská banka VTB. Systém SWIFT, který má centrálu v Belgii, uvedl, že vybrané subjekty odpojí 12. března.
Předseda rakouské Národní rady v Praze podpořil protiruské sankce
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) společně s předsedou rakouské Národní rady Wolfgangem Sobotkou podpořili protiruské sankce Evropské unie zavedené kvůli vojenské invazi Ruska na Ukrajinu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po jednání se Sobotkou řekl, že Rakousko chce pomoci zvládnout uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
„Válečný konflikt co nejostřeji odsuzujeme. Odsuzujeme přepadení Ukrajiny ze strany Ruska,“ uvedl Sobotka po společném jednání šéfů parlamentních komor, které se týkalo hlavně reakcí Evropské unie na válku na Ukrajině. Zdůraznil také, že platí právo, a nikoli právo silnějšího.
„Právě proto veškeré sankce a také některá další opatření ze strany Evropské unie podporujeme. Chceme, aby na straně jedné bylo zabráněno agresi a na straně druhé, aby bylo dosaženo toho, že si Rusko sedne k jednacímu stolu a bude dosaženo příměří,“ zdůraznil Sobotka.
„Česko a Rakousko jako členské země Evropské unie stojí také bok po boku k tomu, abychom byli v sankcích jednoznační, tvrdí a abychom na tvrdou agresi Ruska odpovídali právě stejně tak rozhodně i my,“ dodala Pekarová Adamová.
Rakousko na rozdíl od Česka neposkytlo Ukrajině zbraně. Podle Sobotky ale Rakousko jako neutrální země poskytne pomoc stovkám uprchlíků. Dodá i pohonné hmoty a helmy. „Jako neutrální země jsme neutrální ve vojenském smyslu, ale ne neutrální, pokud jde o náš postoj. Poskytujeme nejrůznější druhy podpory,“ dodal.
„Bylo by dobré, abychom dokázali ty sankce ještě přiostřit, aby došlo pokud možno k úplné izolaci Ruska nejen v oblasti ekonomické a diplomatické, ale i v oblasti společenské,“ sdělil předseda Senátu. Podle něj je český postoj v této věci razantnější než rakouský, což je dáno historickou zkušeností.
Ukrajinská vlajka na Hradě
Jako vyjádření solidarity se zemí postiženou válkou zavlála na Pražském hradě ukrajinská vlajka. Během jejího vyvěšování zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky Česka a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Hrad ale nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Miloše Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Rusko za invazi odsoudil. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“ a vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Naopak bývalý poslanec Lubomír Volný se ohledně invaze na sociálních sítích vyjádřil tak, že jeho výroky zkoumá policie. Prošetřuje, zda jimi nenaplnil skutkovou podstatu některého trestného činu, informovala mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová. Na to, že policisté Volného výroky řeší, upozornil Deník N.
