V nově vznikající vládě by mohl být i post člena vlády pro evropské záležitosti. Už dřív o tom mluvil kandidát koalic na premiéra Petr Fiala (ODS). Zástupci dalších stran souhlasí. Jedním z důvodů je blížící se předsednictví Česka Radě EU v příštím roce.
Post místopředsedy pro evropské záležitosti měla už vláda Mirka Topolánka během prvního předsednictví Česka Radě Evropské unie v roce 2009. Po pádu kabinetu uprostřed předsednictví zůstal tento speciální post i v úřednické vládě Jana Fischera.
Obdobná pozice podle všeho vznikne i v připravovaném kabinetu SPOLU, Pirátů a Starostů. „Abychom měli člena vlády, který by koordinoval evropské otázky, i kvůli tomu, že my jako ČR máme problém s prosazováním našich zájmů na evropské úrovni,“ myslí si pravděpodobný premiér a lídr koalice SPOLU Petr Fiala (ODS).
Novému postu jsou nakloněné i ostatní strany, které jednají o vládě. Komu by funkce mohla náležet, zatím nekomentují. „Taková pozice určitě je na místě,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Každopádně je potřeba a ta funkce, její význam prostě neskončí tím, že skončí předsednictví,“ předpokládá předseda STAN Vít Rakušan.
Spekulace o Ondřeji Benešíkovi
I lidovci by souhlasili, upozorňují i na širší kompetence a mandát, který má člen vlády oproti úředníkům. Jako o možném kandidátovi se spekuluje o křesťanském demokratovi Ondřeji Benešíkovi, který dosud vedl sněmovní výbor pro evropské záležitosti. „Takovou nabídku nemám. Samozřejmě jsem o těch možnostech slyšel, pokud bych ji dostal, tak bych ji zvážil,“ sdělil sám Benešík.
Strany vznikající pětikoalice zároveň mají výhrady k současnému kabinetu. Předsednictví podle nich není připravené. „Vláda Andreje Babiše to skutečně zanedbala nejen v ekonomické stránce, ale i v personální,“ kritizuje předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Všechno běží, budeme o tom informovat, navýšili jsme peníze, navýšili jsme lidi. Nepotřebujeme ministra na EU, máme státního tajemníka a ministerstvo zahraničí,“ ohrazuje se dosluhující premiér Andrej Babiš (ANO).
Přípravy na druhé předsednictví
Česká republika se svého historicky druhého předsednictví ujme 1. července příštího roku a vláda kvůli tomu už na konci srpna navýšila rozpočet předsednictví o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Dodatečně se díky tomu navýší personální kapacita o zhruba třicet míst ve státní službě a na stálém zastoupení v Bruselu.
Rozpočet bojuje s vysokou mírou nejistot, a to jak z hlediska reálných cen plnění zakázek, tak nepředvídatelnosti – ať už jde o formu budoucích jednání vzhledem k vývoji epidemie covidu-19, nebo o změny dané politickým vývojem.
Plány a výhrady
Podle původního návrhu mělo přitom Česko zaměstnat kvůli předsednictví 200 lidí, z toho 58 v Bruselu. Ekonomové a další osobnosti v druhé polovině června kritizovali rozpočet předsednictví, ale i malou pozornost, kterou mu premiér a ministři věnují.
Pod dopis se podepsali například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer, biskup Václav Malý nebo hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Celkově stát plánuje během předsednictví organizovat 265 akcí v Česku. Na Pražském hradě se má sejít summit premiérů a prezidentů, ministerstvo zahraničí bude navrhovat během předsednictví organizaci summitu EU se západním Balkánem na úrovni hlav států a předsedů vlád a ke zvážení chce dát možné summity EU a USA a EU a Indie. Neformálních rad chce svolat čtrnáct.
