V předvolební debatě Středočeského kraje se hovořilo o protipovodňových opatřeních a školství

Nahrávám video

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. Ve středu 18. září se věnovala Středočeskému kraji.

V první části debaty se kandidáti věnovali rozsáhlým povodním v Česku a reakcím na ně.

Tomáš Helebrant (ANO) uvedl, že si všech, kdo pomáhají, váží, jen slova díků jim ale složenky nezaplatí. Žádná ze stran vládní koalice podle něj nehlasovala pro navýšení platů hasičů. „Hasič má nástupní plat řádově 30 tisíc korun hrubého, to opravdu nejsou peníze, za které bychom si tady mohli leccos pořídit,“ prohlásil. Vyjádřil se také ke slovům hejtmanky Petry Peckové v médiích, která aktuální povodně přirovnala k roku 1750. Je prý třeba být připraven, ale (slova hejtmanky – pozn. red.) byla zbytečně silná. „Myslím, že spoustu lidí to vyděsilo,“ uvedl. Také by z povodní jako politik nepublikoval na sociální sítě fotky. „Mně přišlo, že si na tom PR (hejtmanka) dělá dost,“ prohlásil. Podle něj jsou ve Středočeském kraji města, kde dosud protipovodňová opatření chybí.

Také podle Jana Skopečka (SPOLU) patří dík všem, kdo při povodních zasahovali. V prvních dnech to prý Česko zvládlo. Měla by se v nás probudit solidarita, proto bude iniciovat, aby se ze středočeského rozpočtu podpořily postiženější regiony. „Měl jsem fotky (z povodní, pozn. red.), ale nepřišlo mi adekvátní se prezentovat na sociálních sítích, když měli lidé úplně jiné starosti,“ prohlásil. Skopeček pevně věří, že se v Česku začnou stavět vodní díla, zároveň je ale prý třeba dělat krajinné úpravy bez betonu včetně remízků a malých rybníčků – to podle něj zachránilo občany Benátek nad Jizerou. „Podívejme se také ve středních Čechách, do jaké míry máme pojištěný majetek,“ uvedl s odkazem na nemocnice či školy v majetku kraje.

Petra Pecková (STAN) ke kritice uvedla, že jí nikdo z obcí na Sázavě nevyčetl „jediné slovo“. „Po nás, po politicích, se chce, abychom se řídili na základě dat a na základě odborníků a potom rozhodli,“ sdělila s odkazem na Český hydrometeorologický ústav, Povodí Labe či Povodí Vltavy. Právě díky tomu se podle ní mohlo reagovat s předstihem a zmírnit škody, které by jinak byly větší. Ve Středočeském kraji se podle jejího názoru policie, hasiči i dobrovolní hasiči podporují nadstandardně. Do budoucna by se podle ní mohla zlepšit spolupráce s vlastníky a správci drobných vodních toků a menších rybníků. „Když budou vědět, že se blíží velká voda, mohou upouštět v předstihu,“ míní.

Lucie Cirkva Chocholová (Piráti) míní, že povodně ve Středočeském kraji ukázaly tři zásadní věci. „První z nich je to, že je důležité mít data a mít je dopředu. Další věcí je, že jsme měli mimořádnou událost v Záboří nad Labem – a to je signál provést revizi krajských povodňových plánů. (...) Třetí věcí je, že se nám vyplatila podpora dobrovolných hasičů,“ zdůraznila. Podpora dobrovolných hasičů se podle ní ukázala jako zásadní i při přípravě na povodně. „Posun od povodní 2002 je výrazný, už tři dny dopředu jsme věděli, co se bude dít,“ poznamenala také. Co se týče přípravy do budoucna, dobré by podle ní bylo přijmout opatření pro zadržování vody v krajině.

Jiří Kobza (SPD, Trikolora a PRO) upozornil, že klíčové je to, jak se z této krizové situace Česko poučí. „Podle mého názoru to, co tady jasně chybí, je systém civilní ochrany. Ten by měl být v každé vesnici,“ prohlásil. Za pár měsíců totiž podle něj může přijít jiná přírodní katastrofa. Také je podle jeho názoru důležité zajistit alternativní spojení. „Spojení je první věcí, která se při katastrofách zhroutí. Buď do vysílačů nateče voda, nebo se to přetíží, protože všichni volají svým příbuzným. (...) Na obcích by měli mít třeba satelitní telefony,“ uvedl jako příklad. Na dotaz, zda si myslí, že vláda splní své sliby – tedy že postiženým regionům pomůže – Kobza odpověděl, že jen do určité míry.

Jindřich Havelka (STAČILO!) uvedl, že integrovaný záchranný systém funguje dobře a je třeba na něj zaměřit pozornost. Například dobrovolní hasiči jsou podle něj nenahraditelnými pomocníky – i z důvodu, že lokalitu, ve které působí, dobře znají. „Jednotky dobrovolných hasičů, kteří spadají do vyšších stupňů, jsou schopny suplovat profesionální hasiče,“ sdělil. „Jsme na ně z pozice kraje schopni přispět, jsme je schopni nějakým způsobem výrazně podpořit,“ podotkl. „Moje heslo je, že kdo je připraven, není překvapen. Hmotné rezervy státu pamatují na paliva, potraviny i na likvidaci takových katastrof, nejen přírodních,“ prohlásil Havelka.

Michaela Vlachá (Přísaha) poznamenala, že nikdo nemohl dopředu zcela vědět, jak zásadně záplavy Českou republiku postihnou. „Je mi líto těch lidí, ale živel asi úplně nezastavíme,“ konstatovala. „Co se týče pomoci integrovaného záchranného systému, to myslím, že bylo zvládnuté,“ uvedla. Dobře zvládnuté podle ní bylo také předávání informací občanům. Vlachá dále prohlásila, že je na místě být vděčný starostům měst a obcí za to, jaký postoj zaujali – ať už ve Středočeském kraji či na Moravě. Ocenila rovněž sbory dobrovolných hasičů. „Co se týče třeba výstavby nové přehrady, myslím, že by bylo dobré, aby legislativa pomohla, když je nám bráněno ve vykupování pozemků,“ dodala.

Ve druhé části debaty kandidáti diskutovali o středních školách v regionu. Fenoménem je totiž „migrace“ středočeských studentů na pražské školy.

Tomáš Helebrant (ANO) není pro zavedení spádovosti středních škol v Praze, Středočeský kraj podle něj musí s Prahou hlavně jednat. „Jsem přesvědčený, že když mají (kraj a Praha, pozn. red.) vedení ze stejných stran, že by se měli dokázat domluvit,“ uvedl. Hnutí ANO jde prý také o kvalitu škol, množství lidí v kraji je s ní podle něj nespokojeno. Zmínil také důležitost dopravy, která je s celým tématem spojena. „Aby studenti mohli dojíždět nejen do Prahy, ale aby mohli dojíždět i z různých měst v kraji mezi sebou,“ dodal.

Jan Skopeček (SPOLU) podporuje navyšování kapacit středních škol a upozorňuje, že v kraji bude růst počet obyvatel. Je tak prý třeba budovat kapacity v prstenci kolem Prahy, kde je potřeba stavět gymnázia i odborné školy, což uleví i samotnému hlavnímu městu. „Chtěl bych vypíchnout odborné školy jako důležitou část středního školství,“ prohlásil. Zemědělské a lesnické obory ve Středočeském kraji prý zase mají pražské studenty. „S Prahou se musíme více bavit,“ sdělil s tím, že důležitá je i struktura oborů.

Petra Pecková (STAN) prohlásila, že se starosty „vykopali“ dotační tituly, díky kterým vzniklo téměř 11 tisíc žákovských míst v prstenci Prahy. V tom se podle ní musí pokračovat a rozšiřovat kapacity tam, kde je to potřeba. Historicky se totiž podle ní v této oblasti příliš středních škol – na rozdíl od těch základních – nepostavilo. „Cesta je udělat s Prahou společné velké kampusy, kam budou moci jezdit i středočeské děti. Praha je magnet a oni tam studovat chtějí,“ popsala. Důležitá je podle ní i změna oborové struktury.

Lucie Cirkva Chocholová (Piráti) řekla, že je nutné do škol investovat, konkrétně třeba do inovací ve výuce. „Aby opravdu studenti pracovali s tím, s čím se setkají v praxi,“ upřesnila. Klíčové podle ní je rovněž podporovat mezinárodní spolupráci, a to i u středních odborných učilišť. „Jde o důležitý krok, aby obory byly pro studenty atraktivní,“ soudí. Piráti by podle ní také chtěli podpořit různé formy ubytování pro studenty v kraji, aby nemuseli do školy dojíždět. „Koleje nebo nějakou formu nájemního bydlení,“ uvedla jako příklad.

Jiří Kobza (SPD, Trikolora a PRO) sdělil, že ve Středočeském kraji je ve věku od patnácti do osmnácti let 64 tisíc mladistvých. „Jsme toho názoru, že táhnout je všechny do Prahy bude znamenat vylidňování periferie,“ podotkl. Proto je podle něj potřeba v kraji stavět střední školy, aby k takovému scénáři nedošlo. „Když půjdou do Prahy, tak také jejich rodiny půjdou za nimi a dojde tak k velkému exodu,“ myslí si. Podle něj by stálo za zvážení, zda v kraji nepostavit rovněž vysokoškolské fakulty.

Jindřich Havelka (STAČILO!) prohlásil, že kraj rozhodně nesmí rušit střední školy. Na dotaz, zda se tak děje, podotkl, že se kraj školy snaží sjednocovat. „To sice není úplně rušení, ale je to reorganizace,“ poznamenal. „Veškeré školství, které se buduje na území kraje, je správně. Je správně i spolupracovat s Prahou,“ myslí si. Současné vedení Středočeského kraje podle něj s hlavním městem o školství vede nadstandardní diskusi, což je správně. „Je namístě, když nám Praha udává tón, je to ekonomický motor,“ míní.

Michaela Vlachá (Přísaha) podotkla, že stavět střední školy je důležité, nicméně klíčová je zejména podpora řemeslných studijních oborů. „Je to o tom, co studenti poptávají. Já vnímám to, že děti by mohly poptávat technická lycea, školy se zaměřením,“ prohlásila Vlachá. „Moje děti, (...) když se rozhodovaly, tak neměly možnost si vybrat školu, která by byla zaměřená technicky či na přírodní vědy. Musely by do Prahy,“ sdělila. Podstatné podle ní je, aby studenti zůstávali ve Středočeském kraji.

Do předvolební debaty ve Středočeském kraji byli pozváni zástupci těchto uskupení:

  • ANO – Tomáš Helebrant
  • SPOLU – Jan Skopeček
  • STAN – Petra Pecková
  • Piráti – Lucie Cirkva Chocholová
  • SPD, Trikolora a PRO – Jiří Kobza
  • STAČILO! – Jindřich Havelka
  • Přísaha – Michaela Vlachá
  • Lepší život pro lidi – Pavel Loučka nabídku diskutovat nevyužil
Kandidáti v krajských volbách 2024
Zdroj: ČSÚ, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 2 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 13 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.