Vyjednávání britského odchodu z Unie vázne. Čeká se na rozhovor Johnsona a von der Leyenové

Intenzivní jednání o dohodě, která by měla od počátku příštího roku upravit podobu vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií, nedospěla ani po týdnu k dohodě a budou přerušena. V sobotu odpoledne bude o stávající situaci hovořit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem. Pozastavení rozhovorů kvůli přetrvávajícím „výrazným rozdílům“ v pohledu na některé otázky v pátek večer oznámili hlavní vyjednavač Evropské unie Michel Barnier a jeho britský protějšek David Frost.

Frost na Twitteru uvedl, že důvodem přerušení rozhovorů jsou přetrvávající neshody v oblasti pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovu. Vyjednavači se proto rozhodli informovat své nadřízené o současném stavu věcí.

Británie dlouhodobě nechce dodržovat unijní pravidla hospodářské soutěže a zároveň chce přístup na unijní trh. To EU považuje za nemožné, protože britské firmy by měly lepší postavení v konkurenci k evropským. Otázka rybolovných práv pro unijní země v britských vodách rovněž zůstává především symbolickým problémem.

„Je to složité, ale skutečně se snažíme. Hlavní britský vyjednavač David Frost a jeho tým pracují neskutečně tvrdě a s dobrou vírou. Takže brzy uvidíme, kam jsme se dostali,“ řekl dříve k vyjednávání britský ministr obchodu Alok Sharma. 

Na spoustě věcí se už obě strany domluvily

V Bruselu se podle agentury Reuters hovoří o tom, že dohoda by mohla být uzavřena do konce týdne. Britské zdroje agentury jsou však méně optimistické. Barnier podle Reuters označil pátek za „významný den“, během kterého se s rozhodností pokusí překlenout spory. 

„Budeme se snažit až do poslední chvíle, až do poslední sekundy tohoto procesu zachovat mezi námi jednotu,“ reagoval v pátek Michel na dotazy, zda se nemění pozice členských zemí dosud jednotně odmítajících ústupky vůči Británii. Dodal, že rozhodnutí o tom, jaké chce mít vztahy s Unií, je stále na britské straně.

Podle Michela bude brexit tématem vrcholné schůzky vrcholných představitelů členských zemí příští čtvrtek a pátek. Nechtěl ale spekulovat, zda do té doby musí být o osudu dohody definitivně jasno, aby mohla začít platit od ledna. Není prý vyloučeno, že se kvůli brexitu lídři do konce roku sejdou ještě jednou.

Pravidla hospodářské soutěže, rybolov a dohled nad řešením sporů

Posledními třemi body, o které se Brusel a Londýn stále přou, jsou pravidla hospodářské soutěže, dohled nad řešením sporů a rybolovná práva v britských vodách. Zvláště poslední téma by podle diplomatů mohlo být v závěrečné fázi jednání překážkou pro případné dosažení dohody, byť se týká velmi malého počtu lidí i malého objemu ekonomiky.

Ze zemí, jako je Francie, Belgie či Nizozemsko, jejichž rybáři na úlovky z moře u Británie značně spoléhají, zní rázné požadavky na neústupnost. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune řekl, že jeho země zablokuje jakoukoli dohodu, která nebude zaručovat práva jejích rybářů.

Podle Sharmy nechce však ve svých zásadních požadavcích týkajících se „národní suverenity“ ustoupit ani Británie. „Je správné říci, že jsme v obtížné fázi, stále je třeba vyřešit některá choulostivá témata,“ řekl ministr televizi Sky News.

Pokud obě strany nedospějí k úmluvě během nejbližších dnů, tak aby ji do konce roku mohly na obou stranách schválit parlamenty, zkomplikují od ledna obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled