V Bosně a Hercegovině se v neděli konají všeobecné volby. Voliči rozhodnou o skladbě celostátních orgánů – tedy parlamentu a kolektivního předsednictva země – a také parlamentů dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, které stát tvoří. Bosna v posledních letech zažívá interní problémy, které ve velké míře způsobily sílící tlaky bosenskosrbských nacionalistů.
Kvůli šestiletému zákazu zastávat veřejné funkce nemůže ve volbách kandidovat jeden z nejviditelnějších bosenských politiků a vůdce bosenskosrbských nacionalistů Milorad Dodik. Jeho strana Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD), která je pro oslabování bosenské celostátní struktury, chce se svým kandidátem Savem Miničem získat post prezidenta Republiky srbské a nadále vládnout v této entitě.
Hlavním protivníkem SNSD je Srbská demokratická strana (SDS), která sice zastává rovněž nacionalistické postoje, ale je vstřícnější ke spolupráci v rámci celostátních institucí.
Podle agentury Reuters se v Bosně, která oficiálně usiluje o členství v Evropské unii, snaží posilovat svůj vliv Spojené státy i Rusko. K Moskvě má blízko právě Dodik, který krátce před volbami oznámil, že jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Washington pak proti lídrovi bosenskosrbských nacionalistů odvolal sankce. Spojené státy se navíc s EU nedokáží dohodnout na jménu nového vysokého představitele, který dohlíží na vnitřní poměry v Bosně a dodržování mírových dohod. V Bruselu také vyvolal nelibost projekt na dovoz amerického zkapalněného plynu, na kterém pracuje Federace Bosny a Hercegoviny.
Současná státní struktura Bosny s dvěma entitami, které mají rozsáhlou autonomii, vznikla po krvavé občanské a etnické válce v 90. letech. Republika srbská má převážně srbské obyvatele, Federace Bosny a Hercegoviny převážně chorvatské a bosňácké obyvatele.
Volit může až 3,4 milionu občanů. Volební místnosti se otevřely v 7:00 SELČ a uzavřou se o dvanáct hodin později. První částečné výsledky by mohly být známy v pondělí.
