Rusko chce být u německého vyšetřování otravy Navalného

Ruské ministerstvo vnitra se chystá požádat německé úřady o povolení účastnit se tamního vyšetřování případu Alexeje Navalného. Ruský opoziční politik byl v Berlíně hospitalizován poté, co byl podle německých expertů otráven. Moskva odmítá, že by byl Navalnyj otráven v Rusku. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že společný postoj Evropské unie k případu bude důležitý pro jednání o bilaterálních problémech mezi Prahou a Moskvou.

O úmyslu ruského ministerstva vnitra informovala ruská státní agentura TASS. Úřad podle ní sdělil, že v souvislosti s informacemi o probuzení Navalného z kómatu připravuje pro německé úřady žádost o povolení účasti ruských vyšetřovatelů a experta při německém vyšetřování případu.

Přední kritik ruského prezidenta Vladimira Putina zkolaboval 20. srpna v letadle, jímž se vracel ze Sibiře do Moskvy. V bezvědomí byl nejprve ošetřován v Omsku. Po mezinárodním tlaku a naléhání rodiny byl přepraven na berlínskou kliniku Charité. Tam testy v těle Navalného objevily stopy otravy.

Později německá vláda po rozborech v armádní laboratoři oznámila, že politik byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, kterou vyvíjel někdejší Sovětský svaz.

Moskva ale stále odmítá, že byl Navalnyj otráven v Rusku. Odvolává se přitom na informace od lékařů v Omsku, kteří tvrdí, že jejich laboratorní testy neprokázaly žádnou otravu ani přítomnost toxických látek.

Rusové hledají ženu, která Navalného doprovázela

Ruské ministerstvo vnitra také oznámilo, že ruští vyšetřovatelé hledají Marinu Pevčichovou, která byla mezi šesti lidmi doprovázejícími Navalného při jeho cestě po Sibiři. Zatímco pět ostatních vyšetřovatelé vyslechli, tato žena se výpovědi 20. srpna vyhnula.

Hledaná žena, která trvale žije ve Velké Británii, pak 22. srpna odletěla do Německa. Kde se nyní nachází, se zjišťuje, uvedly ruské úřady.

Petříček: Pozice EU ohledně Navalného bude klíčová pro naše bilaterální jednání

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) prohlásil, že další postup České republiky v bilaterálních vztazích s Ruskem se bude odvíjet od evropské pozice k Navalného případu. Šéf české diplomacie to uvedl v reakci na výtku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové, že Praha podmiňuje konzultace s Ruskem o řešení problémů ve dvoustranných vztazích právě situací kolem Navalného.

„Bohužel ruská strana se opět uchyluje k diplomacii přes média a sociální sítě. Už začátkem září jsem řekl, že zahájení konzultací s ruskou stranou se odkládá s ohledem na povolební atmosféru v Bělorusku. Zároveň jsem řekl, že ačkoliv konzultace mezi ČR a Ruskem jsou bilaterální záležitostí, zjištění ohledně stavu pana Navalného jsou natolik závažná, že nemůžeme vyloučit, že se dotknou i našich konzultací,“ uvedl Petříček.

„Všemu ale bude předcházet rozhodnutí celé EU. Nyní nemůžu předjímat, na čem se s evropskými partnery dohodneme. Takže v tuto chvíli platí, že nejdříve se zformuluje evropská pozice a od ní se pak bude odvíjet náš další postup v bilaterálních vztazích,“ dodal.

Ruská mluvčí uvedla, že Praha opakovaně hovoří o zájmu zahájit konzultace s Moskvou. „Přitom podniká vůči Rusku kroky, které nijak nepřispívají k navázání normálního, zdravého a konstruktivního dialogu. Nyní české ministerstvo zahraničí začalo klást podmínky pro rozhovor s námi: tu je to situace v Bělorusku, tu situace s ruským občanem. Co to všechno má společného s dvoustrannou součinností? Odpověď je prostá: Nic,“ prohlásila Zacharovová.

„Je samozřejmě politováníhodné, že se Praha snaží prezentovat svou vlastní neochotu k otevřenému profesionálnímu jednání jako údajnou neochotu Ruska obnovit komunikaci,“ zdůraznila podle ruské státní agentury RIA Novosti mluvčí ruské diplomacie.

Zacharovová reagovala na nedávný Petříčkův rozhovor v Deníku N, v němž ministr uvedl, že situaci kolem Navalného bude ČR řešit v rámci EU. „Ačkoliv konzultace jsou bilaterální záležitostí a situaci ohledně stavu pana Navalného budeme řešit v rámci Evropské unie, jde o natolik závažnou zprávu, že ji samozřejmě zohledníme i v pokračování příprav na tyto konzultace, které nebyly doposud zahájeny,“ poznamenal ministr. Nic konkrétnějšího neřekl s poukazem na to, že s evropskými kolegy teprve jedná o dalším postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 3 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 5 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 8 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.