Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl obviňování Ruska, že je odpovědné za otravu opozičního politika Alexeje Navalného. Taková věc by podle Peskova nikomu nepomohla. Kreml prý nerozumí, co by v souvislosti s případem Navalného mohlo být příčinou sankcí proti Moskvě. Otravu Navalného mezitím v Berlíně ostře odsoudil švédský premiér Stefan Löfven. Uvedl, že Moskva musí pocítit společnou evropskou odpověď.
Rusko odmítá obvinění z otravy Navalného. Taková věc by prý nikomu nepomohla
Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu informovala, že Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Uvedla také, že Německo se bude se svými partnery v NATO radit o způsobech, jak na otravu reagovat. „Nerozumíme tomu, jaké by mohly být důvody pro nějaké sankce,“ řekl mluvčí Kremlu.
Peskov zopakoval, že doufá, že německé úřady se s těmi ruskými podělí o informace o případu Navalného. „Máme jasný zájem na tom, aby byly zjištěny příčiny toho, co se stalo s berlínským pacientem,“ tvrdí Peskov.
Další sankce na Rusko však mohou být podle Evropské komise uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je odpovědný za otrávení Navalného. Zatím vyšetřování neprobíhá.
Podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se dá otrava jakékoli osoby nervově paralytickou látkou považovat za použití zakázané chemické zbraně. Podezření, že Navalnyj byl otráven látkou novičok, je proto nanejvýš znepokojivé.
Švédský premiér žádá důraznou evropskou odpověď
Stefan Löfven mezitím na návštěvě Berlína uvedl, že Švédsko Navalného otravu ostře odsuzuje. „Stalo se to v ruském letadle a v Rusku. Musí to být vyšetřeno. Je nutné objasnit, kdo za tím stojí a kdo je odpovědný,“ řekl Löfven po jednání s německou kancléřkou. Dodal, že Rusko musí pocítit společnou evropskou odpověď.
Merkelová řekla, že nad rámec svého středečního prohlášení nemá k případu Navalného co dodat. Zopakovala, že německá a evropská reakce bude záležet na ruském postoji k vyšetřování.
Německá média i komentátoři uvádějí, že Merkelová čelí rostoucímu tlaku, aby v odvetě za Navalného zastavila společný rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn.
Podle lékařů v Omsku se žádné stopy otravy nenašly
Navalnyj byl na kliniku Charité přepraven z Ruska minulý měsíc v bezvědomí a s příznaky otravy, které se u něj projevily poté, co si dal čaj. Nejprve byl hospitalizován v Omsku, kde tamní lékaři tvrdili, že laboratorní testy žádné stopy otravy či nějaké toxické látky neprokázaly.
Navalnyj až do svého onemocnění patřil k nejhlasitějším kritikům ruského prezidenta Putina a specializoval se na vyšetřování případů politiky v ruských nejvyšších kruzích.
Podle Lukašenka je celá kauza podvrh
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Poláci a Němci diskutovali o podvrhnutí otravy s cílem odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od zasahování v Bělorusku. Svědčí o tom podle něj údajně zachycený rozhovor mezi „představiteli Varšavy a Berlína“.
Lukašenko to podle agentury TASS řekl při setkání s ruským premiérem Michailem Mišustinem, který byl v Minsku na návštěvě. Uvedl přitom několik citací ze zmíněného rozhovoru.
„Skupina odborníků připravila, jak jsem to pochopil, pro úřad (německé kancléřky Angely) Merkelové fakta a možná i prohlášení, které učinila. Udělali to, cituji, 'aby Putina odradili strkat nos do záležitostí Běloruska',“ uvedl podle agentury TASS Lukašenko.
Podle autoritářského prezidenta, který vládne Bělorusku tvrdou rukou už 26 let, zmiňovaný rozhovor dokazuje, že informace o otravě Navalného je podvrh. V Bělorusku se nyní konají masové protesty, jejichž účastníci považují oficiálně vyhlášené vítězství Lukašenka ve volbách z 9. srpna za podvod, žádají jeho odchod a nové volby.
Morawiecki: Rusko je nepřátelský režim
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil Rusko za „nepřátelský režim“. Učinil tak v souvislosti se čtvrtečním oznámením německé vlády, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok vyvinuté v bývalém Sovětském svazu.
„Gruzie 2008. Krym a Donbas od roku 2014. MH17. Salisbury 2018. Berlín 2019. Navalnyj 2020. Kolik důrazných upozornění potřebujeme, abychom si konečně uvědomili, že máme co dělat s nepřátelským režimem?“ napsal Morawiecki na Twitteru.
„Dialog, partnerství, kompromis – to jsou pro ně cizí slova. Je čas vyvodit z toho závěry,“ dodal předseda polské vlády. Ve svém tweetu Rusko konkrétně nejmenoval, ale zmínil se o událostech, v nichž je Moskva obviňována z účasti.
Jde o válku s Gruzií, o okupaci a anexi ukrajinského Krymu a separatistický konflikt na východní Ukrajině, o sestřelení malajsijského letounu letu MH17 nad separatisty ovládaným Donbasem, o otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, o loňskou vraždu Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína a o nynější otravu Navalného.
Moskva účast na otravě Skripala popírá, stejně jako sestřelení letounu nad Ukrajinou a vraždu Čečence.