Rusko odmítá obvinění z otravy Navalného. Taková věc by prý nikomu nepomohla

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl obviňování Ruska, že je odpovědné za otravu opozičního politika Alexeje Navalného. Taková věc by podle Peskova nikomu nepomohla. Kreml prý nerozumí, co by v souvislosti s případem Navalného mohlo být příčinou sankcí proti Moskvě. Otravu Navalného mezitím v Berlíně ostře odsoudil švédský premiér Stefan Löfven. Uvedl, že Moskva musí pocítit společnou evropskou odpověď.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu informovala, že Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Uvedla také, že Německo se bude se svými partnery v NATO radit o způsobech, jak na otravu reagovat. „Nerozumíme tomu, jaké by mohly být důvody pro nějaké sankce,“ řekl mluvčí Kremlu.

Peskov zopakoval, že doufá, že německé úřady se s těmi ruskými podělí o informace o případu Navalného. „Máme jasný zájem na tom, aby byly zjištěny příčiny toho, co se stalo s berlínským pacientem,“ tvrdí Peskov.

Další sankce na Rusko však mohou být podle Evropské komise uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je odpovědný za otrávení Navalného. Zatím vyšetřování neprobíhá.

Podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se dá otrava jakékoli osoby nervově paralytickou látkou považovat za použití zakázané chemické zbraně. Podezření, že Navalnyj byl otráven látkou novičok, je proto nanejvýš znepokojivé.

Švédský premiér žádá důraznou evropskou odpověď

Stefan Löfven mezitím na návštěvě Berlína uvedl, že Švédsko Navalného otravu ostře odsuzuje. „Stalo se to v ruském letadle a v Rusku. Musí to být vyšetřeno. Je nutné objasnit, kdo za tím stojí a kdo je odpovědný,“ řekl Löfven po jednání s německou kancléřkou. Dodal, že Rusko musí pocítit společnou evropskou odpověď.

Merkelová řekla, že nad rámec svého středečního prohlášení nemá k případu Navalného co dodat. Zopakovala, že německá a evropská reakce bude záležet na ruském postoji k vyšetřování.

Německá média i komentátoři uvádějí, že Merkelová čelí rostoucímu tlaku, aby v odvetě za Navalného zastavila společný rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn. 

Podle lékařů v Omsku se žádné stopy otravy nenašly

Navalnyj byl na kliniku Charité přepraven z Ruska minulý měsíc v bezvědomí a s příznaky otravy, které se u něj projevily poté, co si dal čaj. Nejprve byl hospitalizován v Omsku, kde tamní lékaři tvrdili, že laboratorní testy žádné stopy otravy či nějaké toxické látky neprokázaly.

Navalnyj až do svého onemocnění patřil k nejhlasitějším kritikům ruského prezidenta Putina a specializoval se na vyšetřování případů politiky v ruských nejvyšších kruzích.

Podle Lukašenka je celá kauza podvrh

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Poláci a Němci diskutovali o podvrhnutí otravy s cílem odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od zasahování v Bělorusku. Svědčí o tom podle něj údajně zachycený rozhovor mezi „představiteli Varšavy a Berlína“.

Lukašenko to podle agentury TASS řekl při setkání s ruským premiérem Michailem Mišustinem, který byl v Minsku na návštěvě. Uvedl přitom několik citací ze zmíněného rozhovoru.

„Skupina odborníků připravila, jak jsem to pochopil, pro úřad (německé kancléřky Angely) Merkelové fakta a možná i prohlášení, které učinila. Udělali to, cituji, 'aby Putina odradili strkat nos do záležitostí Běloruska',“ uvedl podle agentury TASS Lukašenko.

Podle autoritářského prezidenta, který vládne Bělorusku tvrdou rukou už 26 let, zmiňovaný rozhovor dokazuje, že informace o otravě Navalného je podvrh. V Bělorusku se nyní konají masové protesty, jejichž účastníci považují oficiálně vyhlášené vítězství Lukašenka ve volbách z 9. srpna za podvod, žádají jeho odchod a nové volby.

Morawiecki: Rusko je nepřátelský režim

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil Rusko za „nepřátelský režim“. Učinil tak v souvislosti se čtvrtečním oznámením německé vlády, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok vyvinuté v bývalém Sovětském svazu.

„Gruzie 2008. Krym a Donbas od roku 2014. MH17. Salisbury 2018. Berlín 2019. Navalnyj 2020. Kolik důrazných upozornění potřebujeme, abychom si konečně uvědomili, že máme co dělat s nepřátelským režimem?“ napsal Morawiecki na Twitteru.

„Dialog, partnerství, kompromis – to jsou pro ně cizí slova. Je čas vyvodit z toho závěry,“ dodal předseda polské vlády. Ve svém tweetu Rusko konkrétně nejmenoval, ale zmínil se o událostech, v nichž je Moskva obviňována z účasti.

Jde o válku s Gruzií, o okupaci a anexi ukrajinského Krymu a separatistický konflikt na východní Ukrajině, o sestřelení malajsijského letounu letu MH17 nad separatisty ovládaným Donbasem, o otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, o loňskou vraždu Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína a o nynější otravu Navalného.

Moskva účast na otravě Skripala popírá, stejně jako sestřelení letounu nad Ukrajinou a vraždu Čečence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 36 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...