Pandemie ve světě: V Evropě přibývá nakažených, počet obětí globálně překonal pět milionů

Nahrávám video

Pandemie koronaviru zrychluje v řadě evropských zemí. V Německu v neděli přibylo téměř deset tisíc nově nakažených. V Rusku začíná sedmidenní pracovní volno ve snaze zastavit další šíření. Nová omezení zavádí Rakousko i Maďarsko. Jiná situace je na jižní polokouli. Austrálie poprvé od začátku pandemie otevírá své hranice, k omezování restrikcí v cestování přistoupil i Izrael. Počet obětí zemřelých na covid-19 celosvětově překonal pět milionů.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Po necelých dvou letech pandemie zemřelo ve světě po nákaze koronavirem už více než pět milionů lidí. Je to více než většina chřipkových virů s výjimkou pandemie španělské chřipky. Více mrtvých má též virus HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Ukazují to statistiky vedené americkou Univerzitou Johnse Hopkinse, která monitoruje vývoj šíření nákazy. Více než polovina všech registrovaných úmrtí pochází z USA, EU, Británie a Brazílie, které dohromady představují jen osminu světové populace.

V absolutních číslech byly nemocí covid-19 nejvíce zasaženy Spojené státy, jež ohlásily úmrtí více než 740 tisíc lidí. V České republice zemřelo po nákaze 30 755 osob. Vzhledem k počtu obyvatel se Česko nadále řadí mezi nejhůře postižené země na světě.

„Tohle je rozhodující okamžik našich životů,“ řekl agentuře AP specialista na infekční choroby Albert Ko z Yaleské univerzity. „Co uděláme pro naši ochranu, abychom se nedostali k dalším pěti milionům?“

Počet zemřelých na světě odpovídá zhruba polovině celé populace ČR a podle norského mírového institutu PRIO je podobný, jako bilance všech mezistátních ozbrojených konfliktů od roku 1950. Covid-19 je nyní celosvětově třetí nejčastější příčinnou úmrtí po selhání srdce a mrtvici.

Údaje sdělované jednotlivými státy přitom podle odborníků téměř určitě podhodnocují skutečný stav pandemie, protože na mnoha místech se dostatečně netestuje a řada lidí zemřela doma bez přítomnosti lékařů, zejména v chudších částech světa. 

Pandemie nabírá na síle v Německu

V Německu za neděli testy odhalily dalších 9658 osob nakažených koronavirem. Po nákaze ve stejný den zemřelo 23 lidí, uvádí nová data zveřejněná Institutem Roberta Kocha (RKI). Šíření viru se v zemi stále zrychluje, před týdnem RKI hlásil 6573 případů nákazy, o sedm dní dříve ještě o dva a půl tisíce méně.

Setrvale roste rovněž takzvaná sedmidenní incidence, která uvádí, kolik se v průměru nakazilo osob za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Nynější hodnota pro celé Německo je podle RKI 154,8, zatímco před týdnem to bylo 110,1 a před 14 dny jen 74,4.

Situace se však podstatně liší v jednotlivých spolkových zemích. Nejlépe jsou na tom z hlediska incidence Šlesvicko-Holštýnsko, Sársko a Dolní Sasko. V nich je incidence nižší než 80. Bavorsko pak eviduje v posledních sedmi dnech v průměru téměř 250 nakažených osob na 100 tisíc obyvatel, Sasko 291,6 a Durynsko 307,1.

Za poslední týden se v Německu prokázala nákaza u více než 128 tisíc lidí. Od začátku pandemie RKI zaznamenal celkem 4 607 208 infekcí. V souvislosti s covidem-19 tam zemřelo dohromady 95 752 lidí.

Rusko zavádí týdenní volno, nová omezení začínají platit v Rakousku i Maďarsku

V Rusku začíná týden pracovního volna, vyhlášený ve snaze zastavit rychlé šíření koronavirové nákazy v zemi. Nadále se udržují vysoké denní přírůstky infikovaných koronavirem, v neděli jich třetí den v řadě přibylo víc než 40 tisíc. Zemřelých pacientů s nemocí covid-19 přitom bylo už sedmý den po sobě přes tisíc.

Oblastí v absolutních číslech nejvíce postiženou koronavirovou infekcí je Moskva, kde za neděli přibylo 7103 nakažených. „Dynamika nemocí se mírně snížila, ale situace stále zůstává obtížná,“ řekl v pondělí podle agentury TASS k situaci ve svém městě starosta Sergej Sobjanin. Poukázal přitom na to, že jen za minulý týden bylo hospitalizováno ve vážném stavu 10 tisíc lidí.

V ruské metropoli platí od čtvrtka částečná uzávěra. Otevřené jsou jen obchody s nezbytným zbožím, jako jsou lékárny a supermarkety. Zavřené jsou školy a školky, restaurace a kavárny mohou jídlo prodávat jen s sebou.

Podle zpravodaje České televize v Rusku Karla Rožánka ruské úřady nestanovily, o kolik by se mělo šíření nemoci zpomalit. Podle něj chtějí hlavně vidět ustupující tendenci a ulevit přetíženým nemocnicím.

Těsně před uzávěrou bylo ale podle Rožánka centrum Moskvy plné lidí. „Zdá se mi, že příliš Rusů si to nevzalo k srdci a snažili se být venku mezi lidmi, procházet se a užívat si krásného počasí. Úřady věří, že se ta čísla podaří zmírnit alespoň o polovinu, ale to se nejspíše během jednoho týdne nestane. Je vysoce pravděpodobné, že se lockdown ještě prodlouží.“

Nahrávám video

Rusové nedosahují ani padesáti procentní proočkovanosti. „Očkování v Rusku je dobrovolné, ale některé skupiny obyvatel ho mají nařízené, jinak by přišly o celou, nebo nějakou část svého platu. Stále je velká část Rusů, kteří vakcínám nevěří,“ doplňuje zpravodaj. 

Ruský statistický úřad v pátek zveřejnil údaje, které ukazují, že skutečný počet zemřelých pacientů s koronavirem je v zemi přibližně dvojnásobný. Od dubna 2020 do konce letošního září Rosstat zaregistroval kolem 460 tisíc těchto úmrtí. Ruská vláda rozdílná čísla krizového štábu a statistického úřadu vysvětluje tím, že statistici do svých čísel zahrnují i zesnulé, u nichž se na nákazu přišlo až po smrti.

V Rakousku musejí mít všichni zaměstnanci, kteří jsou v osobním kontaktu se zákazníky nebo kolegy, doklad o očkování, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Při porušení tohoto nařízení hrozí zaměstnanci pokuta ve výši pěti tisíc eur, zaměstnavateli 3600 eur.

Maďarsko zavádí povinné nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Omezení začínají platit v ukrajinském Kyjevě. 

Austrálie otevírá hranice

Austrálie poprvé po více než 18 měsících v pondělí otevřela své hranice. Poprvé od začátku pandemie tak umožňuje svým očkovaným občanům cestovat do zahraničí. Australané pak mohou z cizích zemí přilétat do některých australských států bez nutnosti podstupovat karanténu. Nový režim se zatím týká jen australských občanů, osob s trvalým pobytem a jejich blízkých. 

Australané dosud mohli vycestovat ze země jen na základě speciální výjimky. Nyní jim k tomu postačí být plně naočkován, před nastoupením do letadla se ještě budou muset prokázat negativním PCR testem na koronavirus. 

Znovuotevření australských hranic souvisí se změnou strategie místní vlády. Zatímco dosud se úřady snažily zcela eliminovat výskyt viru vyhlašováním přísných restrikcí, nyní postupně svůj postoj rozvolňují a spoléhají se především na ochranu, kterou poskytují vakcíny. V zemi je plně naočkovaných přes 64 procent obyvatel, ve státech Nový Jižní Wales a Viktorie je to více než osmdesát procent.

Australské úřady také zařadily na seznam uznávaných vakcín látku vyráběnou v Indii zvanou Covaxin a preparát čínské firmy Sinopharm. Kromě toho uznávají stejné vakcíny, které jsou schválené i v EU, tedy ty od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Cestování do Austrálie pro zahraniční turisty je stále omezené, od pondělí však mohou do země vstupovat občané Nového Zélandu. Cestujícím ze Singapuru se dveře otevřou od 21. listopadu. Úřady zatím neuvedly, od kdy plánují zmírnit podmínky pro vstup také z dalších zemí.

Hranice otevírá také Thajsko pro očkované z více než 60 států světa, včetně České republiky. Návštěvníci mohou do země přiletět bez následné nutnosti být v karanténě. 

Izrael se také otevírá světu

Izrael v pondělí poprvé od loňského března otevřel své hranice turistům, kteří cestují jednotlivě. Skupiny mohou cestovat do Izraele už od května. Přijíždějící jednotlivci se musejí prokázat očkováním proti covidu-19 v minulých šesti měsících nebo proděláním nemoci. Před vstupem do země a aplikací konečné dávky očkování musí uplynout nejméně 14 dní. Navíc musejí všichni nejméně tři dny před nástupem cesty a pak znovu po příletu absolvovat test PCR.

Izrael dosud uznával jenom vakcíny schválené americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), nově souhlasil i s tím, že bude od poloviny listopadu přijímat i lidi naočkované ruskou vakcínou Sputnik V. Ti se ale musí podrobit po příletu kromě testu PCR i sérologickému testu, který zjišťuje protilátky.

Izraelská média uvádějí, že otevření hranice cizincům nevítají všichni zdravotničtí odborníci, protože to podle nich Izrael vystavuje novým variantám koronaviru. „Neměli bychom příliš pokoušet imunitu, které jsem tady dosáhli,“ řekl profesor Gabi Barbaš, který v minulosti vedl odbor ministerstva zdravotnictví. Výhrady má zejména vůči Rusům, jednak kvůli vysokému počtu případů v Rusku, jednak kvůli spolehlivosti ruské vakcíny Sputnik V, jež nemá povolení Světové zdravotnické organizace.

V Izraeli klesají počty nákaz i těžkých případů covidu-19, kterých bylo před měsícem 750, v neděli 218. V neděli se vrátilo pozitivních 0,64 procenta testů, což je nejméně od července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 44 mminutami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana. Uvedlo to podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 3 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 4 hhodinami

Američtí a kubánští generálové se setkali na základně Guantánamo

Vysocí američtí a kubánští vojenští představitelé se v pátek setkali na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Šéf amerického vojenského velitelství pro Střední a Jižní Ameriku a Karibik (SOUTHCOM) generál Francis Donovan krátce jednal s kubánskou delegací o bezpečnostních otázkách. Uvedla to americká armáda na síti X. Kubánské ozbrojené síly následně na facebooku potvrdily, že se jednání skutečně uskutečnilo.
před 7 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Louisiana schválila změnu volebních obvodů, která nahrává republikánům

Zákonodárci amerického státu Louisiana v pátek schválili přerozdělení volebních obvodů, které má v podzimních kongresových volbách pomoci republikánům prezidenta Donalda Trumpa. Změna pravidel ruší jeden ze dvou volebních obvodů s převahou černošského obyvatelstva, v nichž tradičně získávají mandát demokraté, informovala agentura AP. Úprava podle ní přichází měsíc poté, co Nejvyšší soud USA zrušil dosavadní rozdělení volebních obvodů ve státě jako nelegální úpravu na základě rasového složení.
před 13 hhodinami

Kanaďan se přiznal, že pomohl ke 14 sebevraždám. Balíčků s jedem rozeslal přes tisíc

Kanaďan obžalovaný kvůli smrti čtrnácti lidí se v pátek u soudu přiznal, že jim pomohl k sebevraždám prodejem jedovatých látek. Přiznání mu zajistí nižší trest, neboť výměnou žalobci stáhli vážnější obvinění z vražd, podotkl zpravodajský web BBC. Muž rozesílal balíčky s jedem do celého světa, podle úřadů jich poslal asi 1200 do 41 zemí, často lidem, s nimiž se seznámil na internetových diskuzních fórech věnovaných sebevraždám.
před 14 hhodinami
Načítání...