Pandemie ve světě: EU musí urychlit distribuci vakcín, shodly se členské země. Maďarsko prodlouží omezení

Evropská unie musí kvůli koronaviru nadále uplatňovat přísné restrikce. Na čtvrtečním videosummitu se na tom shodli prezidenti a premiéři členských zemí. Uvedli také, že EU musí urychlit schvalování, výrobu a distribuci vakcín. Německá kancléřka Angela Merkelová podle HN při té příležitosti uvedla, že Německo nebude chtít od řidičů kamionů koronatesty. Některé evropské státy mezitím prodloužily stávající omezení. Například maďarská vláda oznámila, že nynější opatření budou platit až do poloviny března, Itálie zase zřejmě současné restrikce příliš nezmírní až do Velikonoc.

Zástupci zemí EU se na videosummitu také shodli, že chtějí během příštích tří měsíců připravit podmínky pro vytvoření společného očkovacího certifikátu usnadňujícího lidem cestování.

„Epidemiologická situace je stále vážná a dále ji komplikují nové varianty (viru). Proto musíme pokračovat v přísných omezeních a zároveň zesílit snahu o rychlejší získávání vakcín,“ uvedli šéfové států a vlád v přijatém prohlášení.

Vyzvali také Evropskou komisi k větší podpoře vzájemné spolupráce výrobců očkovacích látek a k usnadnění dodávek surovin potřebných pro jejich produkci, jejíž nedostatečný rozsah je hlavní příčinou pomalého rozjezdu celounijní očkovací kampaně.

Země dále sjednotily svůj pohled na přiměřenost kontrol na hranicích. Konkrétně se shodly na tom, že přes přísná cestovní omezení musí fungovat plynulý provoz nákladní dopravy. V současnosti se přitom kvůli testům požadovaným Německem tvoří fronty kamionů na jeho hranicích s Českem a Rakouskem.

„Rázně jsem doporučila, aby země dbaly na dodržování zelených pruhů pro kamiony,“ prohlásila po jednání šéfka Komise Ursula von der Leyenová s odkazem na pruhy pro rychlý průjezd nákladní dopravy přes hranice.

Podle diplomatického zdroje Hospodářských novin německá kancléřka Angela Merkelová na jednání přislíbila, že testování řidičů kamionů její země zruší. Její slova následně potvrdil český premiér Andrej Babiš (ANO). Datum podle něj kancléřka zatím nesdělila.

Maďarsko a Itálie prodlužují platnost omezení

Maďarská vláda mezitím oznámila, že prodlouží současná karanténní opatření do 15. března. V příštích dvou týdnech očekává nárůst infekcí koronavirem. V zemi jsou od 11. listopadu zavřené střední školy, hotely i restaurace – ty mohou vydávat pouze jídlo s sebou. Platí rovněž zákaz nočního vycházení po 19. hodině a lidé se nesmějí shromažďovat.

„Mám jen špatné zprávy. Čelíme nejtěžším dvěma týdnům od začátku pandemie. Počet infekcí prudce roste a bude růst kvůli novým mutacím,“ uvedl premiér Viktor Orbán ve videu umístěném na Facebooku. 

Budapešť však zároveň věří v rychlejší očkování, jelikož zdravotníci od středy používají také preparát čínské firmy Sinopharm. Právě touto látkou bude podle agentury Reuters zřejmě příští týden očkován také Orbán.

Výraznější zmírňování restrikcí nechystá ani Itálie. Tamní vláda Maria Draghiho zřejmě příliš neuvolní omezení minimálně do Velikonoc.

„Současná epidemická situace neumožňuje rozvolnit opatření,“ prohlásil v Senátu ve středu ministr zdravotnictví Roberto Speranza. Vláda chystá nový dekret, který má platit od šestého března do šestého dubna. Stejně jako ten stávající, jehož platnost končí pátého března, by měl zachovat opatření podle regionů a barevný semafor podle epidemické situace (červená, oranžová, žlutá, bílá). Nově přibyla eufemisticky tmavě oranžová, uvedl místní tisk.

Televize SkyTG 24 nicméně uvedla, že koncem března by se za přísných pravidel mohla v Itálii otevřít kina a divadla.

Sasko začalo očkovat učitele

Německé Sasko zase od čtvrtka rozšířilo očkování na další skupinu, mimo jiné i učitele základních škol a vychovatele ve školkách. Podobný krok se chystá učinit i Porýní-Falc, kde nyní začala imunizace policie. Nabídka v Sasku a v Porýní-Falci se týká jen vakcíny AstraZeneca, které Německo dosud využilo jen zhruba pětinu z 1,4 milionu dodaných dávek.

V Německu je dosud až na výjimky možné očkovat pouze příslušníky skupiny číslo jedna, která má nejvyšší prioritu. To jsou senioři starší 80 let, klienti pečovatelských domovů, zdravotníci a pečovatelé.

Bahrajn jako první schválil vakcínu od Johnson & Johnson

Bahrajn mezitím jako první země světa schválil nouzové nasazení jednodávkové vakcíny od americké farmaceutické firmy Johnson & Johnson. S odkazem na bahrajnské úřady o tom informovala agentura Reuters.

Vakcínu od Johnson & Johnson lze na rozdíl od vakcíny od výrobců Pfizer/BioNTech a Moderna uchovávat až tři měsíce v lednici, což usnadňuje distribuci. Byla vyrobena na podobném principu jako vakcína firmy AstraZeneca, která však vyžaduje aplikaci dvou dávek.

O podmínečné schválení své vakcíny společnost Johnson & Johnson v únoru požádala také Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA). V pátek by se nouzovým schválením vakcíny v USA měl zabývat panel nezávislých expertů amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ve středu američtí regulátoři informovali, že vakcína podle výsledků rozsáhlé studie poskytuje zhruba 66procentní ochranu před středně těžkým až těžkým průběhem nemoci covid-19.

Čínský lékový úřad zase oznámil, že schválil pro široké nasazení další dvě vakcíny čínské výroby, informovala agentura Reuters. Nově schválené vakcíny jsou od firmy CanSino Biologics a od Wuchanského biologického institutu, který je přidružen ke státem vlastněné společnosti Sinopharm.

Tyto přípravky se přidávají k vakcíně CoronaVac od Sinovacu, schválené tento měsíc, a k jinému preparátu od Sinopharmu, vyvinutému v pekingské pobočce firmy. Obě dříve schválené vakcíny již Čína exportuje. Žádnou vakcínu proti covidu-19 vyrobenou západními zeměmi zatím Peking neschválil.

Wuchanská pobočka Sinopharmu ve čtvrtek uvedla, že její preparát chrání proti covidu-19 s účinností 72,51 procenta, a odvolala se bez upřesnění dalších podrobností na průběžné analýzy z pozdní fáze klinických testů. Jde o jednu ze dvou očkovacích látek od Sinopharmu, která je v zahraničí ve třetí fázi testování, a dříve s ní již bylo očkováno omezené množství lidí v rizikových oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 11 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled