Vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, bylo podle amerického prezidenta Donalda Trumpa velice urážlivé. Trump přijel na summit lídrů NATO v Londýně, kde se má kromě oslav 70. výročí vzniku Aliance hovořit také o rozpočtu či o bezpečnostních rizicích čínských investic.
„Je to nestydaté prohlášení,“ řekl Trump o Macronových slovech. „Nemůžete přece chodit a trousit o NATO takové poznámky… je to velice urážlivé,“ dodal.
Podle amerického prezidenta by se měl Macron soustředit spíše na obtížnou situaci ve Francii například v souvislosti s vysokou nezaměstnaností a protesty hnutí žlutých vest. „Nikdo nepotřebuje NATO více než Francie a ten, kdo profituje nejméně, jsou upřímně řečeno Spojené státy,“ řekl.
O „mozkové smrti“ NATO hovořil Macron v listopadovém rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist. Tento stav podle něj způsobil nezájem Spojených států a vpád Turecka do Sýrie. Francouzský prezident také řekl, že Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech a vyjasnit si své strategické cíle.
Řada států včetně Německa poté Macronovo hodnocení kritizovala, sám francouzský prezident ho ale hájil s tím, že se stalo „užitečným budíčkem“ směrem k aliančním partnerům.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan diskusi o mozkové smrti NATO vyhrotil minulý pátek, když se otázal, zda v mozkové smrti není sám Macron. Setkání obou státníků tak bude jedním z nejočekávanějších okamžiků londýnského summitu.
Stoltenberg řeší s Tureckem i spor ohledně obrany Pobaltí
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ještě před začátkem summitu uvedl, že se snaží najít řešení sporu s Tureckem ohledně obrany pobaltských států a Polska. Reagoval tak na slova tureckého prezidenta, který těsně před odletem do Londýna prohlásil, že Ankara nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států, pokud Aliance neuzná jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turecko bojuje.
Ankara dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal syrské kurdské oddíly YPG za teroristické. Turecko proti nim v říjnu zahájilo na severu Sýrie ofenzivu a uzavřelo postupně dohody s USA a Ruskem, podle nichž se YPG musejí stáhnout do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice.
Kurdové tak byli nuceni odejít z území historicky obývaného nejenom Araby, ale také Kurdy. Některé členské země NATO ofenzivu proti YPG neschvalují.
Erdogan také řekl, že se NATO musí zreformovat.
Americký ministr obrany Mark Esper v pondělí prohlásil, že by Turecko mělo přestat blokovat podporu obranných plánů NATO pro Pobaltí a Polsko. V rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že ne všichni považují za hrozbu totéž co Ankara. Ministr nehodlá označit bojovníky YPG za teroristy kvůli tomu, aby se vyřešil vnitroalianční spor. Doporučil Turkům, aby se zaměřili na širší úkoly Aliance.
Oddíly YPG byly spojenci Američanů v boji proti teroristickému Islámskému státu v Sýrii a ztratily v tomto boji tisíce svých bojovníků.
Rozpočet jako klíčové téma
Hlavní pozornost summitu bude tradičně upřena na projev amerického prezidenta. Kromě očekávaného snížení počtu amerických vojáků v Afghánistánu se Donald Trump hodlá bavit především o penězích.
Spojené státy chtějí podle amerických médií snížit příspěvek do společné alianční pokladny z 22 na 16 procent. Tento výpadek mají pokrýt především evropské státy. Česko podle informací ČTK zvýší svůj příspěvek 580 milionů korun o 42 milionů.
Samotný rozpočet NATO však s přibližně 2,5 miliardami dolarů (58 miliard korun) není pro fungování Aliance zásadní a slouží spíše pro technické účely jako provoz bruselského sídla. Důležitější jsou vlastní obranné výdaje členských států, o jejichž zvyšování Trump dlouhodobě usiluje.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos dosáhne stanoveného cíle dvou procent hrubého domácího produktu devět zemí, což chce Stoltenberg v Londýně prezentovat jako nebývale rychlý nárůst.
Většina států včetně Česka se hodlá na summitu opět přihlásit k závazku, že stanoveného cíle dosáhne v roce 2024. Na tom se země NATO shodly už v roce 2014 na summitu ve velšském Cardiffu.
Zeman chce mluvit o potřebě boje proti terorismu
Česko bude v Londýně zastupovat prezident Miloš Zeman, doprovázet ho budou ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Na středečním zasedání bude mít každý z lídrů aliančních zemí tří až čtyřminutové vystoupení. Zeman už dříve řekl, že bude chtít mluvit o potřebě zaměřit se na boj proti mezinárodnímu terorismu.
Kromě společného prohlášení by výstupem zasedání mělo být ustavení takzvané reflexní skupiny, která by pod Stoltenbergovým patronátem měla s ohledem na zmíněné neshody zhodnotit možnosti dalšího působení NATO.
Zasedání bude předcházet úterní královská recepce v Buckinghamském paláci následovaná neformální večeří pořádanou britským premiérem Borisem Johnsonem.
