Mysleli jsme si, že vojáci nejsou nasazení proti nám, říká lídr studentských protestů v Číně z roku 1989

Nahrávám video

Čínský disident a lídr studentských protestů z jara 1989 Urkeš Davlet varuje svět před důvěrou v čínskou vládu. Během exkluzivního interview pro Horizont ČT24 detailně popsal, jak se to před 37 lety nevyplatilo účastníkům prodemokratického hnutí. V samotné Číně se komunistickým úřadům podařilo vzpomínky na krvavý masakr v centru Pekingu úplně vymazat z povědomí veřejnosti. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Jak vzpomínáte na červnové události roku 1989?

Když jsme tedy v roce 1989 vyšli do ulic Pekingu a oznámili, že chceme další reformy, jen jsme od Komunistické strany Číny žádali, aby splnila svůj slib lidu. Že chceme reformy, které nám slíbili. Nejen ekonomické, ale i politické reformy. Že chceme svobodu projevu, svobodu shromažďování, demokracii.

Naivně jsme tehdy věřili, že v komunistické straně musí existovat frakce, kterou jsme označovali jako reformisty. A že je v ní další frakce, která je překážkou reforem, tedy konzervativci. Věřili jsme, že tím, že vyjdeme do ulic a projevíme vůli mladé inteligence společně s čínským lidem, budeme pomocnou silou pro reformisty. Aby měli větší sílu splnit své sliby, které měli v plánu.

Během května se v ulicích Pekingu a dalších velkých měst objevili vojáci. Studenti ale nadále naivně věřili, že vláda i armáda chtějí stejné reformy jako oni sami.

Ano, na ulicích se objevili vojáci. My si ale mysleli, že tam nejsou nasazení proti nám. Že v okamžiku, kdy vládě dojde, že i my studenti jsme s ní na stejné straně, nebude nás vnímat jako nepřátele. Že přeci Lidová osvobozenecká armáda na nás nikdy nevystřelí ani jednu kulku.

Prostě přišli, aby udržovali stabilitu a bojovali proti malým skupinkám špatných lidí. My tedy sami nevěděli, koho tím vláda myslí. Já v té době, během celého studentského hnutí, působil ve vedení. Byl jsem jedním ze zakladatelů organizace Autonomní studentská koalice.

Byl jsem také hlavním hybatelem pozdější protestní hladovky. Pak jednoho dne vláda řekla: „Dobře, pojďte. Chcete dialog, máte ho mít.“

Byli totiž pod velkým tlakem, který jsme vyvinuli. Eskalovali jsme protesty. Podle našich odhadů se protesty rozšířily do více než tří set měst. Dnes věříme, že přes sto milionů lidí vycházelo po celé zemi do ulic s cílem podpořit studenty.

Ukázalo se ale, že premiér Li Pcheng prostě nedokáže snést, aby mu lekce dával 21letý hladovkář, vysokoškolský student, v jeho očích jen poddaný komunistické vlády. A dialog ukončil.

Krátce po krachu rozhovorů odvysílaných po celé zemi televizí vyhlásila vláda výjimečný stav. Vedení studentů tento zcela výjimečný krok napověděl, že se schyluje k nějaké formě střetu. Jak velkého, ale netušil nikdo z nich.

Jak vysoký trest by nám mohli dát? Deset let? Patnáct? O tom jsme se tehdy na náměstí Tchien-an-men bavili. Říkali jsme si, že nemusejí použít násilí. Pokud jen chtějí rozehnat studenty, není třeba nasadit ostrou munici, vojáky nebo tanky, které přejíždějí lidi. Ale samozřejmě jsme byli přesvědčení, že nás odtamtud chtějí vyhnat.

Jenže se ukázalo, že oni chtějí zabíjet. Že chtějí vyslat silný vzkaz. Jakákoli výzva směrem k úřadům, ať už mírová, jakou uspořádali studenti, pochody na náměstí, nebo dokonce hladovka bude považovaná za pokus o svržení režimu. A bude tvrdě potrestaná. Takovou zprávu chtěli vyslat. A aby ji doručili, musejí zabíjet. Musejí použít ostrou munici.

A kdy jsme na to přišli? Netušili jsme to, dokud nezazněl první výstřel kolem půlnoci 4. června. Tehdy nám to všechno došlo. Očekávali jsme, že dojde k ráznému potlačení našeho hnutí, ale nikdy by nás nenapadlo, že bude tak krvavé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.