Kontroly na hranicích se Slovenskem zavádí i Rakousko. Jde o reakci na Česko, uvedla Vídeň

Rakousko od čtvrtka, stejně jako Česká republika, zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem. Informoval o tom ve středu mluvčí rakouského ministerstva vnitra. Podle Vídně jde o reakci na rozhodnutí Česka, které dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli nelegální migraci ohlásilo v pondělí.

Kontroly, které zavádí Rakousko, mají rovněž platit od půlnoci ze středy na čtvrtek a trvat minimálně deset dní, uvedla agentura APA. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner stanici Ö1 řekl, že země tak chce předejít tomu, aby převaděči obcházeli kontroly na českých hranicích cestou přes Rakousko.

„Máme už rozsáhlá opatření na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Nyní bude policie kontrolovat i hranici se Slovenskem. Musíme být rychlejší než převaděči. Hlavním cílem je boj s organizovaným převaděčstvím,“ řekl Karner. Podle něj se policisté zaměří hlavně na vozidla, která podle jejich zkušeností migranty často převážejí, což jsou zejména bílé dodávky.

Většinou jde o Syřany, kteří opouštějí Turecko

Od začátku června do začátku minulého týdne zajistila policie v Česku téměř 9500 migrantů, za celý loňský rok jich bylo 1330.

Drtivá většina migrantů má podle českého ministerstva vnitra syrský původ, nepřichází ale přímo ze Sýrie, nýbrž z Turecka. Jde podle něj o celoevropský problém, do Rakouska například přicházejí tisíce lidí denně, přičemž je cílovou zemí, ne jen tranzitní.

V Rakousku migranti do konce letošního srpna podali přes 56 tisíc žádostí o azyl. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to nárůst skoro o dvě stě procent, uvedla agentura APA. Podle ní jde většinou o žádosti od lidí, kteří nemají na azyl v Rakousku nárok. Nejčastěji jde o obyvatele Indie, Pákistánu, Maroka a Tuniska.

Reakce Slovenska, Heger kritizuje Česko

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď ve středu řekl, že kontroly na hranicích nepovažuje za správnou cestu. Podle něj by se měly chránit vnější hranice schengenského prostoru, nikoli ty vnitřní. Slovenská opozice i média zavedení kontrol interpretují jako selhání ministra vnitra Romana Mikulce.

Kritikou nešetřil ani premiér Eduard Heger. „Trochu zde selhala práce na straně České republiky. Takto se to nedělá. Je potřeba to řešit komunikací, nikoliv takovýmito překvapeními. Krok, který udělala Česká republika a zavádějí ji další země, není správný, protože jde proti principům Schengenu,“ upozornil.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už dříve řekl, že od slovenského kolegy žádal plnění mezinárodních smluv ohledně návratu migrantů a že diplomatickými kroky nebylo dosaženo očekávaných úspěchů. Slovenský policejní prezident Štefan Hamran podle listu Denník N označil zmíněné readmisní dohody za cár papíru. Slovensko by podle něj nezvládlo přebírat všechny migranty z Česka. Tvrdil také, že ani Maďarsko je nepřijímá od Slovenska.

Šéf slovenské diplomacie Rastislav Káčer uvedl, že Bratislava považuje schengenský prostor za zásadní záležitost a dělá všechno pro to, aby zůstal volný. „Problém vzniká na vnější hranicích Schengenu. Vzniká kaskáda opatření pod tlakem Německa, který se přesouvá na Česko, Rakousko,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...