Erdogan vyzval Palestince k jednotě, Hamás prý zvažuje přesun vedení

Nahrávám video

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.

„Je nezbytné, aby Palestinci v tomto procesu konali jednotně. Nejpádnější odpověď Izraeli a cesta k vítězství vedou přes jednotu a soudržnost,“ prohlásil turecký prezident.

Šéfa Hamásu také ujistil, že jeho země bude pokračovat v humanitární pomoci Palestincům tak, aby co možná nejvíce zmírnila utrpení obyvatel Pásma Gazy. Turecko je podle tamních úřadů druhým největším dárcem humanitární pomoci. Od října dodalo na toto izolované území 45 tisíc tun pomoci, hlavně potravin a léků.

Erdogan také připomněl, že Turecko zavedlo proti Izraeli „řadu sankcí, včetně obchodních omezení“, naposledy 9. dubna.

Hamás v posledních volbách, které se v Pásmu Gazy konaly v roce 2006, těsně porazil hnutí Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, který vládne s omezenými pravomocemi na druhém palestinském území, okupovaném Západním břehu Jordánu. Po více než rok trvajících ozbrojených střetech Hamás v roce 2007 násilně převzal nad Pásmem Gazy moc.

Válka v Gaze začala loni 7. října krvavým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští teroristé pozabíjeli téměř dvanáct set lidí a asi 250 dalších unesli do Pásma Gazy. Na 130 z nich stále zadržují, několik desítek rukojmí zřejmě už v zajetí zemřelo. Podle úřadů ovládaných Hamásem si izraelská ofenziva od října na tomto území s asi 2,3 milionu obyvatel vyžádala životy více než 34 tisíc Palestinců. Tento údaj nelze nezávisle ověřit.

WSJ: Hamás zvažuje přesun

Nepřímé rozhovory o příměří mezi Izraelem a Hamásem, na nichž se podílejí Katar, Egypt či Spojené státy, už nějakou dobu stagnují a The Wall Street Journal (WSJ) přišel se zprávou, která by je mohla ještě více ztížit. Politické vedení Hamásu podle listu zvažuje, že přesune svou základnu z Kataru, který v hovorech o klidu zbraní hraje klíčovou roli.

Katar kvůli svým vazbám na Hamás čelí kritice, loni v listopadu ale přispěl k dosud jedinému příměří ve válce v Gaze, které trvalo týden. V posledních týdnech Dauhá kritizoval také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a tvrdil, že nevyvíjí dostatečný tlak na Hamás. Teroristé mimo jiné požadují záruky trvalého příměří a stažení všech izraelských vojsk z Pásma Gazy, zatímco Jeruzalém trvá na úplném zničení vojenských sil Hamásu.

Americký deník napsal, že Hamás kontaktoval nejméně dvě země v regionu, kam by své politické ústředí mohl přesunout. Jednou z nich je dle WSJ Omán, který to ale oficiálně nepotvrdil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 4 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...