Dobře se vyspěte, invaze zatím nehrozí, uklidňuje Ukrajince ministr obrany

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinský ministr obrany Reznikov v rozhovoru odvysílaném v pondělí pozdě večer připustil, že „rizikové scénáře jsou možné a pravděpodobné v budoucnu“. V úterý se ale v parlamentu snažil obyvatelstvo uklidnit: „Nebojte se a dobře se vyspěte. Nemusíte mít sbalené věci.“

Podobně prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí národ uklidňoval slovy, že situace „je pod kontrolou“. V úterý vyzval krajany, aby nepodléhali panice a zachovali klid. „Myslete kriticky, logicky a pozitivně. Ať byste během dne četli, viděli či slyšeli jakékoliv zprávy, mějte na paměti, že po 24 hodin a sedm dní v týdnů pracujeme a uděláme vše, abyste byli v míru, teple a sytí a aby všichni byli zdrávi,“ prohlásil.

Podle nedávného průzkumu pokládá polovina Ukrajinců hrozbu vojenského konfliktu za reálnou.

„Ukrajinské úřady se snaží zabránit destabilizaci a panice v zemi, a z toho pramení uklidňující prohlášení, že ruská invaze nehrozí,“ usoudil analytik Volodymyr Fesenko. „Plány Kremlu zahrnují rozvrácení situace na Ukrajině, vyvolání hysterie a strachu mezi Ukrajinci. Pro Kyjev je čím těžší udržet situaci pod kontrolou,“ dodal.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ruský tlak na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

SBU zadržela skupinu plánující útoky v pohraničních regionech

Ukrajinská tajná služba SBU navíc v úterý oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami. Podle SBU tito lidé chystali sérii útoků v příhraničních oblastech s cílem destabilizovat situaci v ukrajinských regionech.

„V průběhu rozsáhlé operace v Žytomyru a v Charkově zneškodnili pracovníci ukrajinské kontrarozvědky organizovanou zločineckou skupinu, kterou koordinovali představitelé zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla v prohlášení SBU, podle níž se skupina chystala napadnout městské objekty.

Organizátory byli dva místní obyvatelé, z nichž jeden má ruské občanství, píše s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu server Ukrajinska pravda. Dvojice údajně pod záminkou zaměstnání v bezpečnostní službě nabírala členy gangu. Agenti ukrajinské rozvědky při zásahu zabavili mimo jiné výbušné zařízení, ruční zbraně, munici a záznamy s plány přepadových akcí, poznamenala Ukrajinska pravda.

V pátek SBU oznámila, že v loňském roce zaregistrovala přes 1100 falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině. Podle kontrarozvědky se k těmto nepravdivým oznámením často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach.

Kyjev a západní země se obávají možné ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Moskva desetitisíce vojáků. Už dříve varovaly, že by Moskva mohla využít provokací, které by podobnou operaci zdůvodnily. Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, ovšem popírá, že by chystalo nový vpád. Ze zvyšování napětí naopak viní Západ.

Nahrávám video
Události: Postoj zemí EU k ukrajinsko-ruské krizi
Zdroj: ČT24

Británie v případě konfliktu jednotky na Ukrajinu nepošle, Biden nevyloučil uvalení sankcí na Putina

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v úterý v parlamentu uvedla, že britské jednotky pravděpodobně nebudou nasazeny v bojových operacích na Ukrajině. Podle agentury Reuters dodala, že Spojené království pracuje na tom, aby Ukrajina měla k dispozici zbraně a výcvik. Šéfka britské diplomacie, která se příští týden chystá do Kyjeva, zopakovala varování adresované Moskvě, že jakýkoli vpád na ukrajinské území by měl vážné ekonomické následky.

Také premiér Boris Johnson ujistil, že pokud bude Ukrajina napadena, Británie nebude váhat se zpřísněním sankcí a bude se snažit přispět k jakémukoli rozmístění sil NATO v zájmu ochrany svých spojenců. Jestliže je Putinovým cílem držet síly NATO od ruských hranic, pak „by stěží mohlo být něco kontraproduktivnější než invaze na Ukrajinu“, poznamenal Johnson.

Mezitím do Kyjeva dorazila další část z balíku americké vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy korun). „Naši partneři zvyšují objem vojenské pomoci. Nyní v jejím rámci vítáme třetí letoun od vlády Spojených států,“ uvedl ministr obrany Reznikov.

Nejnovější zásilka obsahuje tři sta odpalovacích zařízení a protitankové řízené střely Javelin, uvedla agentura TASS. Javelin má podle dostupných informací dostřel až 4750 metrů. Patří k moderním střelám typu „vystřel a zapomeň“, tedy jednou zaměřený cíl si už najde sama, přičemž dokáže tanky ničit shora, v nejslabším místě, které představuje vrchol věže. Podle některých analytiků by střela mohla účinně likvidovat ruské tanky T-90, přestože jsou chráněné i reaktivním pancířem a systémem vlastní obrany Štora.

Americký prezident Joe Biden zváží uvalení sankcí přímo na Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Varoval také, že ruský útok by měl obrovské globální následky.

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že kvůli hrozbě možné ruské invaze na Ukrajinu vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken si následně potvrdili jednotný postoj. Moskvu vyzvali ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce v případě útoku na Ukrajinu.

Macron bude mluvit s Putinem i Zelenským

Kreml oznámil, že do konce tohoto týdne si budou o situaci kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Hlava Francie hodlá situaci probrat rovněž s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron se v úterý sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Očekáváme od Ruska kroky ke snížení napětí,“ řekl Scholz, který zároveň ocenil, že o situaci představitelé států jednají. „Je nutné najít politické řešení, v tom se Francie s Německem shoduje,“ dodal Macron.

Francouzský prezident jako důležitý označil takzvaný normandský formát jednání o ukrajinské krizi. To jsou mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie. Podle Macrona jsou důležité i rozhovory na úrovni Ruska a NATO nebo v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Jednání s Ruskem nikdy nevzdáme,“ řekl Macron. „Pokud ale dojde k útoku (Ruska proti Ukrajině), bude cena pro Rusko vysoká,“ uvedl. Francouzský prezident zdůraznil, že klíčová je jednota spojenců v postoji vůči Moskvě. O vážných následcích pro Rusko hovořil i Scholz, který již dříve řekl, že pokud jde o sankce, bude se diskutovat o každé možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 15 mminutami

Deset mrtvých po střelbě na západě Kanady

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 33 mminutami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 3 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...