Dobře se vyspěte, invaze zatím nehrozí, uklidňuje Ukrajince ministr obrany

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinský ministr obrany Reznikov v rozhovoru odvysílaném v pondělí pozdě večer připustil, že „rizikové scénáře jsou možné a pravděpodobné v budoucnu“. V úterý se ale v parlamentu snažil obyvatelstvo uklidnit: „Nebojte se a dobře se vyspěte. Nemusíte mít sbalené věci.“

Podobně prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí národ uklidňoval slovy, že situace „je pod kontrolou“. V úterý vyzval krajany, aby nepodléhali panice a zachovali klid. „Myslete kriticky, logicky a pozitivně. Ať byste během dne četli, viděli či slyšeli jakékoliv zprávy, mějte na paměti, že po 24 hodin a sedm dní v týdnů pracujeme a uděláme vše, abyste byli v míru, teple a sytí a aby všichni byli zdrávi,“ prohlásil.

Podle nedávného průzkumu pokládá polovina Ukrajinců hrozbu vojenského konfliktu za reálnou.

„Ukrajinské úřady se snaží zabránit destabilizaci a panice v zemi, a z toho pramení uklidňující prohlášení, že ruská invaze nehrozí,“ usoudil analytik Volodymyr Fesenko. „Plány Kremlu zahrnují rozvrácení situace na Ukrajině, vyvolání hysterie a strachu mezi Ukrajinci. Pro Kyjev je čím těžší udržet situaci pod kontrolou,“ dodal.

Nahrávám video

SBU zadržela skupinu plánující útoky v pohraničních regionech

Ukrajinská tajná služba SBU navíc v úterý oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami. Podle SBU tito lidé chystali sérii útoků v příhraničních oblastech s cílem destabilizovat situaci v ukrajinských regionech.

„V průběhu rozsáhlé operace v Žytomyru a v Charkově zneškodnili pracovníci ukrajinské kontrarozvědky organizovanou zločineckou skupinu, kterou koordinovali představitelé zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla v prohlášení SBU, podle níž se skupina chystala napadnout městské objekty.

Organizátory byli dva místní obyvatelé, z nichž jeden má ruské občanství, píše s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu server Ukrajinska pravda. Dvojice údajně pod záminkou zaměstnání v bezpečnostní službě nabírala členy gangu. Agenti ukrajinské rozvědky při zásahu zabavili mimo jiné výbušné zařízení, ruční zbraně, munici a záznamy s plány přepadových akcí, poznamenala Ukrajinska pravda.

V pátek SBU oznámila, že v loňském roce zaregistrovala přes 1100 falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině. Podle kontrarozvědky se k těmto nepravdivým oznámením často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach.

Kyjev a západní země se obávají možné ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Moskva desetitisíce vojáků. Už dříve varovaly, že by Moskva mohla využít provokací, které by podobnou operaci zdůvodnily. Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, ovšem popírá, že by chystalo nový vpád. Ze zvyšování napětí naopak viní Západ.

Nahrávám video

Británie v případě konfliktu jednotky na Ukrajinu nepošle, Biden nevyloučil uvalení sankcí na Putina

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v úterý v parlamentu uvedla, že britské jednotky pravděpodobně nebudou nasazeny v bojových operacích na Ukrajině. Podle agentury Reuters dodala, že Spojené království pracuje na tom, aby Ukrajina měla k dispozici zbraně a výcvik. Šéfka britské diplomacie, která se příští týden chystá do Kyjeva, zopakovala varování adresované Moskvě, že jakýkoli vpád na ukrajinské území by měl vážné ekonomické následky.

Také premiér Boris Johnson ujistil, že pokud bude Ukrajina napadena, Británie nebude váhat se zpřísněním sankcí a bude se snažit přispět k jakémukoli rozmístění sil NATO v zájmu ochrany svých spojenců. Jestliže je Putinovým cílem držet síly NATO od ruských hranic, pak „by stěží mohlo být něco kontraproduktivnější než invaze na Ukrajinu“, poznamenal Johnson.

Mezitím do Kyjeva dorazila další část z balíku americké vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy korun). „Naši partneři zvyšují objem vojenské pomoci. Nyní v jejím rámci vítáme třetí letoun od vlády Spojených států,“ uvedl ministr obrany Reznikov.

Nejnovější zásilka obsahuje tři sta odpalovacích zařízení a protitankové řízené střely Javelin, uvedla agentura TASS. Javelin má podle dostupných informací dostřel až 4750 metrů. Patří k moderním střelám typu „vystřel a zapomeň“, tedy jednou zaměřený cíl si už najde sama, přičemž dokáže tanky ničit shora, v nejslabším místě, které představuje vrchol věže. Podle některých analytiků by střela mohla účinně likvidovat ruské tanky T-90, přestože jsou chráněné i reaktivním pancířem a systémem vlastní obrany Štora.

Americký prezident Joe Biden zváží uvalení sankcí přímo na Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Varoval také, že ruský útok by měl obrovské globální následky.

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že kvůli hrozbě možné ruské invaze na Ukrajinu vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken si následně potvrdili jednotný postoj. Moskvu vyzvali ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce v případě útoku na Ukrajinu.

Macron bude mluvit s Putinem i Zelenským

Kreml oznámil, že do konce tohoto týdne si budou o situaci kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Hlava Francie hodlá situaci probrat rovněž s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron se v úterý sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Očekáváme od Ruska kroky ke snížení napětí,“ řekl Scholz, který zároveň ocenil, že o situaci představitelé států jednají. „Je nutné najít politické řešení, v tom se Francie s Německem shoduje,“ dodal Macron.

Francouzský prezident jako důležitý označil takzvaný normandský formát jednání o ukrajinské krizi. To jsou mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie. Podle Macrona jsou důležité i rozhovory na úrovni Ruska a NATO nebo v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Jednání s Ruskem nikdy nevzdáme,“ řekl Macron. „Pokud ale dojde k útoku (Ruska proti Ukrajině), bude cena pro Rusko vysoká,“ uvedl. Francouzský prezident zdůraznil, že klíčová je jednota spojenců v postoji vůči Moskvě. O vážných následcích pro Rusko hovořil i Scholz, který již dříve řekl, že pokud jde o sankce, bude se diskutovat o každé možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 16 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 37 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 9 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.