Dobře se vyspěte, invaze zatím nehrozí, uklidňuje Ukrajince ministr obrany

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinský ministr obrany Reznikov v rozhovoru odvysílaném v pondělí pozdě večer připustil, že „rizikové scénáře jsou možné a pravděpodobné v budoucnu“. V úterý se ale v parlamentu snažil obyvatelstvo uklidnit: „Nebojte se a dobře se vyspěte. Nemusíte mít sbalené věci.“

Podobně prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí národ uklidňoval slovy, že situace „je pod kontrolou“. V úterý vyzval krajany, aby nepodléhali panice a zachovali klid. „Myslete kriticky, logicky a pozitivně. Ať byste během dne četli, viděli či slyšeli jakékoliv zprávy, mějte na paměti, že po 24 hodin a sedm dní v týdnů pracujeme a uděláme vše, abyste byli v míru, teple a sytí a aby všichni byli zdrávi,“ prohlásil.

Podle nedávného průzkumu pokládá polovina Ukrajinců hrozbu vojenského konfliktu za reálnou.

„Ukrajinské úřady se snaží zabránit destabilizaci a panice v zemi, a z toho pramení uklidňující prohlášení, že ruská invaze nehrozí,“ usoudil analytik Volodymyr Fesenko. „Plány Kremlu zahrnují rozvrácení situace na Ukrajině, vyvolání hysterie a strachu mezi Ukrajinci. Pro Kyjev je čím těžší udržet situaci pod kontrolou,“ dodal.

Nahrávám video

SBU zadržela skupinu plánující útoky v pohraničních regionech

Ukrajinská tajná služba SBU navíc v úterý oznámila, že zneškodnila zločineckou skupinu koordinovanou ruskými zpravodajskými agenturami. Podle SBU tito lidé chystali sérii útoků v příhraničních oblastech s cílem destabilizovat situaci v ukrajinských regionech.

„V průběhu rozsáhlé operace v Žytomyru a v Charkově zneškodnili pracovníci ukrajinské kontrarozvědky organizovanou zločineckou skupinu, kterou koordinovali představitelé zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla v prohlášení SBU, podle níž se skupina chystala napadnout městské objekty.

Organizátory byli dva místní obyvatelé, z nichž jeden má ruské občanství, píše s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu server Ukrajinska pravda. Dvojice údajně pod záminkou zaměstnání v bezpečnostní službě nabírala členy gangu. Agenti ukrajinské rozvědky při zásahu zabavili mimo jiné výbušné zařízení, ruční zbraně, munici a záznamy s plány přepadových akcí, poznamenala Ukrajinska pravda.

V pátek SBU oznámila, že v loňském roce zaregistrovala přes 1100 falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině. Podle kontrarozvědky se k těmto nepravdivým oznámením často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach.

Kyjev a západní země se obávají možné ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Moskva desetitisíce vojáků. Už dříve varovaly, že by Moskva mohla využít provokací, které by podobnou operaci zdůvodnily. Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, ovšem popírá, že by chystalo nový vpád. Ze zvyšování napětí naopak viní Západ.

Nahrávám video

Británie v případě konfliktu jednotky na Ukrajinu nepošle, Biden nevyloučil uvalení sankcí na Putina

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v úterý v parlamentu uvedla, že britské jednotky pravděpodobně nebudou nasazeny v bojových operacích na Ukrajině. Podle agentury Reuters dodala, že Spojené království pracuje na tom, aby Ukrajina měla k dispozici zbraně a výcvik. Šéfka britské diplomacie, která se příští týden chystá do Kyjeva, zopakovala varování adresované Moskvě, že jakýkoli vpád na ukrajinské území by měl vážné ekonomické následky.

Také premiér Boris Johnson ujistil, že pokud bude Ukrajina napadena, Británie nebude váhat se zpřísněním sankcí a bude se snažit přispět k jakémukoli rozmístění sil NATO v zájmu ochrany svých spojenců. Jestliže je Putinovým cílem držet síly NATO od ruských hranic, pak „by stěží mohlo být něco kontraproduktivnější než invaze na Ukrajinu“, poznamenal Johnson.

Mezitím do Kyjeva dorazila další část z balíku americké vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy korun). „Naši partneři zvyšují objem vojenské pomoci. Nyní v jejím rámci vítáme třetí letoun od vlády Spojených států,“ uvedl ministr obrany Reznikov.

Nejnovější zásilka obsahuje tři sta odpalovacích zařízení a protitankové řízené střely Javelin, uvedla agentura TASS. Javelin má podle dostupných informací dostřel až 4750 metrů. Patří k moderním střelám typu „vystřel a zapomeň“, tedy jednou zaměřený cíl si už najde sama, přičemž dokáže tanky ničit shora, v nejslabším místě, které představuje vrchol věže. Podle některých analytiků by střela mohla účinně likvidovat ruské tanky T-90, přestože jsou chráněné i reaktivním pancířem a systémem vlastní obrany Štora.

Americký prezident Joe Biden zváží uvalení sankcí přímo na Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Varoval také, že ruský útok by měl obrovské globální následky.

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že kvůli hrozbě možné ruské invaze na Ukrajinu vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken si následně potvrdili jednotný postoj. Moskvu vyzvali ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce v případě útoku na Ukrajinu.

Macron bude mluvit s Putinem i Zelenským

Kreml oznámil, že do konce tohoto týdne si budou o situaci kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Hlava Francie hodlá situaci probrat rovněž s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macron se v úterý sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Očekáváme od Ruska kroky ke snížení napětí,“ řekl Scholz, který zároveň ocenil, že o situaci představitelé států jednají. „Je nutné najít politické řešení, v tom se Francie s Německem shoduje,“ dodal Macron.

Francouzský prezident jako důležitý označil takzvaný normandský formát jednání o ukrajinské krizi. To jsou mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie. Podle Macrona jsou důležité i rozhovory na úrovni Ruska a NATO nebo v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Jednání s Ruskem nikdy nevzdáme,“ řekl Macron. „Pokud ale dojde k útoku (Ruska proti Ukrajině), bude cena pro Rusko vysoká,“ uvedl. Francouzský prezident zdůraznil, že klíčová je jednota spojenců v postoji vůči Moskvě. O vážných následcích pro Rusko hovořil i Scholz, který již dříve řekl, že pokud jde o sankce, bude se diskutovat o každé možnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled