Česko dostalo pozvání na mírový summit o Ukrajině v saúdskoarabské Džiddě

Česko dostalo pozvání na summit v Saúdské Arábii, kde budou na začátku srpna jednat zástupci západních a rozvojových zemí o Ukrajině. Kdo za Českou republiku na setkání pojede, se nyní řeší. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

O konání summitu v sobotu s odvoláním na diplomaty informoval The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Evropa se podle něj snaží získat širokou mezinárodní podporu pro mír, jehož podmínky si stanoví Ukrajina. Rusko pozváno není. Na summitu má být podle WSJ zastoupeno až třicet západních a klíčových rozvojových zemí.

„Mohu potvrdit, že Česká republika obdržela od Ukrajinců pozvánku na summit v Džiddě, který by se měl konat následující týden. O úrovni zastoupení bude rozhodnuto. Formát a detaily summitu se zatím ještě upravují – je možné, že se bude jednat o kombinaci online a offline účastníků. Nicméně my to považujeme za potvrzení toho, že Česko je opravdu jedním z nejbližších spojenců Ukrajiny,“ sdělil Drake.

Schůzky se podle WSJ zúčastní i zástupci Indie či Brazílie, uskuteční se 5. a 6. srpna. Bude se konat v době, kdy mezi Západem a Ruskem narůstá rivalita o podporu ze strany nejdůležitějších rozvojových zemí. Mnoho z nich dosud ohledně ruské agrese na Ukrajině zaujímá neutrální postoj.

„Podle předběžných informací by se mělo jednat o jakési konzultace, kdy si Ukrajina chce se spojenci a s těmi klíčovými hráči na globální scéně vyjasnit, jaká by měla být ta pozice pro vyjednávání s agresorem,“ přiblížil mluvčí ministerstva zahraničí.

Představitelé Ukrajiny a západních zemí doufají, že snahy získat na svou stranu rozvojové státy by mohly vyvrcholit mírovým summitem, který by se konal ještě letos a na kterém by se světoví lídři přihlásili ke společným zásadám pro vyřešení konfliktu na Ukrajině. Podle nich by takové principy mohly být základem pro možná budoucí jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, která by byla ve prospěch Kyjeva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát řekl, že jeho země nebude jednat s Kremlem o míru, dokud se ruská vojska nestáhnou z okupovaných ukrajinských území. Moskva pak trvá na svých požadavcích a nehodlá se vzdát ani těch částí Ukrajiny, které sice loni anektovala, ale pak nad nimi kontrolu ztratila.

Koncem června se v Kodani sešli zástupci Indie, Turecka a Jihoafrické republiky se zástupci Ukrajiny a několika významných evropských zemí. Na dálku se k nim připojil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Na schůzku v Džiddě Saúdská Arábie a Ukrajina pozvaly také představitele Egypta, Indonésie, Mexika nebo Zambie. Prozatím není jasné, kdo všechno přijede. Účast zatím potvrdila Británie, Jihoafrická republika, Polsko a Evropská unie. Spojené státy má znovu zastupovat Sullivan a s účastí počítá.

Podle západních diplomatů byla jako dějiště schůzky zvolena Saúdská Arábie, protože udržuje blízké vztahy s Pekingem. Cílem je přilákat na schůzku představitele Číny, která má blízké vztahy s Moskvou.

Rusko-africký summit

Šéf Kremlu Vladimir Putin tento týden uspořádal rusko-africký summit, na kterém zemím Afriky slíbil dodávky obilí a oznámil, že Rusko africkým státům odepsalo dluhy v řádech desítek miliard dolarů. Afričtí lídři na něj však naléhali, aby Moskva obnovila loni uzavřené dohody, které zajišťovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. Rusko od nich nedávno odstoupilo.

Putin v sobotu po schůzce s představiteli afrických států nevyloučil jednání o Ukrajině, základem pro ně by podle něj měly být návrhy Číny a lídrů afrických zemí. Zároveň ale řekl, že vyhlásit příměří by bylo těžké, když ukrajinská armáda vede ofenzivu proti ruským jednotkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled