Americká podpora Ukrajině klesá. Zemi hrozí riziko prohry a škrty v rozpočtu

Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.

Americký Kongres pro účely ukrajinské obrany vůči Rusku uvolnil finance naposledy na konci loňského roku. Během letošního října šéf Bílého domu Joe Biden požádal zákonodárce o dodatečných 61 miliard dolarů (v přepočtu asi 1,38 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou pomoc.

Republikáni v americkém Senátu však během středy návrh o rozsáhlé finanční pomoci zablokovali. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům přitom již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány, uvedla BBC.

Někteří představitelé Pentagonu se podle listu The New York Times nicméně ohradili proti tvrzení Bílého domu a uvedli, že podle jejich očekávání Ukrajině do zimy vystačí zbývajících 4,8 miliardy amerických dolarů (zhruba 108,5 miliard korun). Ukrajinští zástupci však trvají na tom, že bez další pomoci jsou odsouzeni přinejlepším k patové situaci.

Jeden den bojů stojí 136 milionů dolarů

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak před dvěma dny avizoval, že odložení americké vojenské pomoci Kyjevu by byl problém. „Bylo by nemožné pokračovat v osvobozování a byli bychom vystaveni velkému riziku, že tuto válku prohrajeme,“ oznámil Jermak.

Předsedkyně rozpočtového výboru ukrajinského parlamentu Roksolana Pidlasová ve středu zase prohlásila, že americký Kongres do konce roku podporu neschválí, Kyjev bude muset v lednu uvažovat o seškrtání vládních výdajů. Škrty se budou týkat výdajů na podporu hospodářství, například programů podporujících podnikání.

Bránící se země podle listu The New York Times naléhavě potřebuje více munice a dalších zbraní, aby se mohla pokusit zvrátit vývoj na bojišti. Protiofenziva proti ruským invazním silám na jihu Ukrajiny dosud nesplnila své cíle a ruské jednotky na některých místech fronty přecházejí do útoku.

Podle agentury Reuters vynakládá Ukrajina na obranný sektor a armádu „veškeré své příjmy“. Ačkoliv jsou její náklady z velké části hrazeny prostředky ze západní pomoci, denní výdaje na válku se šplhají do výše desítek milionů dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko vyčíslil, že jeden den bojů stojí zemi přibližně 136 milionů dolarů.

Kyjev v roce 2024 zároveň očekává rozpočtový deficit ve výši přibližně 43 miliard dolarů. Podle Reuters jej plánuje pokrýt domácími půjčkami a finanční pomocí od svých západních partnerů. Představitelé ukrajinského ministerstva financí již dříve uvedli, že v příštím roce očekávají mezinárodní pomoc ve výši 41 miliard dolarů, napsal Reuters.

Spojené státy poskytují nejvíce vojenské pomoci

Kyjevu dosud pomáhaly v boji proti Rusku zejména finance od USA. Americký Kongres na pomoc Ukrajině v minulosti vyčlenil zhruba 111 miliard dolarů (asi 2,5 bilionu korun). Z toho 67 miliard šlo na vojenské zakázky, 27 miliard na hospodářskou pomoc a deset miliard bylo poskytnuto v rámci humanitární pomoci, napsala agentura AP.

Spojené státy od loňského února do země poslaly také vojenské vybavení s odhadovanou hodnotou přes čtyřicet miliard dolarů (asi 900 miliard korun). To z nich podle listu Ukrajinska pravda činí největšího poskytovatele vojenské pomoci Ukrajině na světě.

Podle informací amerického ministerstva zahraničí zahrnuje vojenské vybavení kromě velkého množství munice a výbušnin také obrněnou techniku, prostředky pro leteckou obranu nebo dělostřelectvo. Ukrajinská armáda podle dat od spojenců získala například 31 tanků Abrams, 45 tanků T-72B, 186 bojových vozidel Bradley, ale také 189 obrněných transportérů Stryker a přes tři tisíce dalších dopravních prostředků.

Ukrajinská armáda na letišti přebírá dodávky americké pomoci
Zdroj: Reuters/Serhiy Takhmazov

Co se týče protivzdušné obrany, Ukrajina obdržela mimo jiné také protiletecký systém Patriot, systémy protivzdušné obrany Avenger, více než dva tisíce protiletadlových střel Stinger a 21 radarů pro sledování vzdušného prostoru. Na boj ve vzduchu bylo Ukrajině poskytnuto i dvacet vrtulníků Mi-17, bezpilotní vzdušné systémy a desetitisíce leteckých střel.

V rámci výstroje bylo Ukrajině spojenci zasláno také více než sto tisíc sad neprůstřelných vest nebo přileb, ale také komunikační systémy, vybavení pro elektronický boj, zařízení pro noční vidění, termovizní systémy nebo zdravotnické potřeby. Pomoc ukrajinské armádě obsahovala i polní vybavení, generátory a chemické či jaderné ochranné vybavení.

List Ukrajinska pravda s odkazem na studii Kielského institutu pro světovou ekonomiku napsal, že v období od srpna do října roku 2023 dosáhl objem nově přislíbené pomoci Ukrajině ze strany západních zemí „historického minima“. Hodnota nových dodávek tehdy činila 2,11 miliardy eur. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 se objem pomoci snížil téměř o devadesát procent, napsal deník.

Peníze na Ukrajinu proudí z EU i měnového fondu

Ukrajinska pravda informovala také o tom, že země Evropské unie v příslibech své vojenské pomoci dohánějí Spojené státy. Z hlediska částky 25 miliard eur, jež byla přislíbena na těžké zbraně, 43 procent sumy tvoří peníze od Spojených států a 47 procent finanční prostředky od všech zemí i institucí EU dohromady. Nejvýznamnějšími evropskými poskytovateli pomoci jsou Německo, Finsko, Irsko, ale také Chorvatsko, Litva a Lucembursko, podotkl list.

Evropský parlament během letošního léta oznámil podpůrný balíček na pomoc Ukrajině. Takzvaný nástroj pro Ukrajinu v celkové výši padesáti miliard eur (přibližně 1,2 bilionu korun) má být Kyjevu poskytován do roku 2027. Představitelé ukrajinské vlády doufají, že v roce 2024 obdrží z tohoto balíčku rozpočtovou podporu ve výši osmnácti miliard eur. Poskytnutí pomoci ovšem ještě musí schválit členské státy Unie.

Pro finanční stabilitu Ukrajiny je také důležitá její spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ten letos schválil nový úvěrový program v hodnotě přibližně 15,6 miliardy dolarů (asi 352 miliard korun). Kyjev už obdržel 3,6 miliardy dolarů a v prosinci očekává dalších devět set milionů dolarů. Pro příští rok vláda přitom doufá, že od MMF dostane 5,4 miliardy dolarů, uvedla agentura Reuters.

Ukrajina také v příštím roce očekává přibližně 1,5 miliardy dolarů od dalších mezinárodních finančních institucí, jako je například Světová banka. Východoevropská země se na finanční podpoře dohodla také s Velkou Británií a Japonskem. O zajištění dalších prostředků jedná i s vládami Kanady, Norska, Jižní Koreje a dalších zemí.

Ruský rozpočet se přeorientoval na válku

Válka na Ukrajině ovlivňuje i rozpočet útočící strany. Ruský investigativní portál Važnyje istorii na začátku října spočítal, že Moskva plánuje v následujícím roce vyčlenit zhruba čtyřicet procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou. Doplnil, že vinou tak vysokých výdajů nutně přijdou zkrátka oblasti, které s ní nesouvisejí.

Soudě podle zveřejněného návrhu autoři rozpočtu na příští rok počítají s příjmy 35 bilionů rublů (8,2 bilionu korun) a výdaji ve výši 36,6 bilionu rublů. Na armádu přitom má jít 10,8 bilionu rublů, k čemuž se přičítají ještě utajené výdaje dalších ministerstev ve výši 3,9 bilionu rublů.

Utajené výdaje podle investigativního portálu totiž rovněž poslouží k financování války. Dohromady podle jeho výpočtů tedy Rusko hodlá na válku vyčlenit 14,7 bilionu rublů. „Rozpočet se s konečnou platností přeorientoval na válku. Zaplatí za to lidé a ekonomika,“ okomentoval tyto plány portál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 16 mminutami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 54 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má devět obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí devět mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 5 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 5 hhodinami
Načítání...