Poslanecká sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince.
Pro přerušení hlasovalo třináct členů výboru, osm členů výboru za hnutí ANO bylo proti, dva poslanci se zdrželi.
Pokud sněmovna rozpočet neschválí do konce roku, stát bude hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Přerušení debaty o rozpočtu navrhl předseda výboru Josef Bernard (STAN). Představitelé budoucí koaliční vlády tvořené ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráty a STAN podle něj mají jasné stanovisko.
„Nikdy jsme nezabředli do takto se rozvíjející dluhové pasti. Kdy jindy, než když se mění politická reprezentace a než se změní vláda, bychom měli rozpočet zevrubně projít a zkusit se jím prokousat na zelené louce,“ uvedl. Krok považuje Bernard za slušný vůči budoucí exekutivě, aby si sestavila rozpočet, podle kterého bude řídit zemi. Poukazoval i na deficity loňského a letošního rozpočtu i schodkového návrhu na příští rok.
Výbor se rozpočtem zabývá vždy ještě před jeho prvním čtením na plénu. Dává sněmovně doporučení, jak má v prvním čtení naložit se základními parametry rozpočtu: příjmy, výdaji, schodkem a jeho vypořádáním. Sněmovna pak projedná rozpočet v prvním čtení, a pokud tyto parametry schválí, nemůže už je dále měnit. Rozpočet nelze zamítnout, je možné ho pouze vrátit vládě k přepracování. Zatím se tak stalo pouze jednou, a to v roce 2012.
Schodek do 300 miliard
Předseda ODS a nový premiér Petr Fiala uvedl již v říjnu, že vznikající koaliční vláda chce sestavit rozpočet se schodkem do 300 miliard korun. Návrh odcházejícího kabinetu počítá s deficitem 377 miliard.
„Je to úplně špatně. Znamená to, že bude naprosto jasně rozpočtové provizorium,“ řekla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Bude podle ní velký problém s čerpáním peněz z covidových programů, protože nebudou mít zajištěny peníze z rozpočtu. „Nemohou se teď vypsat, protože tam není zajištění a není možné je realizovat. A problémů bych mohla jmenovat dalších X,“ dodala. Upozornila, že kvůli provizoriu budou zmrazeny platy státních zaměstnanců, takže „jim nedáme ani částku, která nepokryje inflaci, což je 1400 korun“.
Poslanec ANO Milan Feranec to označil za „skok do tmy“ a poukazoval na to, že provizorium přinese problém i se schvalováním rozpočtu fondu dopravy. Státní fond dopravní infrastruktury dostává dotaci v řádu desítek miliard korun právě ze státního rozpočtu. Patrik Nacher (ANO) řekl, že změna rozpočtu se dá řešit pozměňovacími návrhy a že vstoupit v současné době do provizoria mu připadá jako riskantní krok.
S tím, že bude stát hospodařit podle provizoria, ale budoucí koalice počítá. Josef Bernard (STAN) řekl, že považuje za reálné, že upravená verze rozpočtu bude hotová po dvou měsících provizoria. „Počítejme s tím, že bychom mohli cílovat schválení rozpočtu do konce února. To je varianta, která by se ještě dala ustát,“ řekl. Horší variantou je podle něj čtvrtroční provizorium.
O březnu jako termínu, do kdy se bude státní hospodaření řídit provizoriem, hovořil již dříve kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nyní prohlásil, že bude-li v polovině prosince jmenován nový kabinet, do konce ledna bude přepracovaný návrh rozpočtu zpátky ve sněmovně.
Za „menší zlo“ považuje provizorium i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Dojde k ohrožení nových investičních projektů, ale pokud rozpočtové provizorium nebude trvat déle než dva měsíce, o kterých se nyní hovoří, tak si myslím, že je rozpočtové provizorium přijatelná cena za to, že bude rozpočet sestaven kvalitněji,“ řekla.
