Schodek rozpočtu vzrostl na 335 miliard. Je to vůbec nejhorší říjnový výsledek

9 minut
Studio ČT24: Ministryně financí Schillerová k nejhoršímu říjnovému schodku rozpočtu v historii ČR
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu stoupl v říjnu na 335 miliard korun. Oproti září to je nárůst skoro o devět miliard. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jedná se o nejhorší říjnový výsledek od vzniku České republiky. Loni ve stejném období činil schodek 274 miliard korun. Podle úřadu za to může omezení ekonomické aktivity na začátku roku a nižší zdanění práce.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rekordní schodek rozpočtu stále důsledkem opatření spojených s pandemií koronaviru, kladně ale hodnotí zpomalení jeho propadu. Celkové příjmy rozpočtu ke konci října meziročně stouply o 24,6 miliardy na 1,2 bilionu korun.

Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,4 miliardy na 1,05 bilionu korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 13,7 miliardy na 563,6 miliardy korun.

Důsledek lockdownu i zrušení superhrubé mzdy, míní ministerstvo

Výdaje rozpočtu ke konci října meziročně stouply o 85,6 miliardy na 1,54 bilionu korun. „Omezená ekonomická aktivita na počátku roku, prohlubovaná snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a změnou rozpočtového určení daní, se negativně promítá do inkasa daňových příjmů státního rozpočtu,“ odůvodnilo ministerstvo financí důvody meziročního propadu hospodaření s tím, že velkou roli hrála i podpora státu koronavirem zasaženým odvětvím ekonomiky. 

Ze státního rozpočtu šlo podle úřadu na boj s pandemií koronaviru od loňského března do konce letošního října celkem 459,9 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 296,6 miliardy korun.

Odklad záloh daní vyčíslilo ministerstvo na 37 miliard korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 126,3 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci října meziročně o 5,4 miliardy na 242 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 23,1 miliardy korun na 104,1 miliardy korun.

Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 35,8 miliardy na 85,4 miliardy korun. V meziročním srovnání se podle ministerstva promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021. 

Ministryně Schillerová očekává schodek 400 miliard

V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na ně stát ke konci října vydal 1,42 bilionu korun, meziročně o 92,6 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o sedm miliard na 114,1 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá za celý rok s kapitálovými výdaji 185,2 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci října 577,5 miliardy korun, meziročně o 16,3 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 442,8 miliardy korun.

Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle očekávání ministerstva ale rozpočet skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun.

Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun. Vznikající koaliční vláda chce ale podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...