Rodící se vláda chce srazit schodek, ale nezvyšovat daně

4 minuty
Události: Budoucí vláda se shodla na ekonomických programových zásadách
Zdroj: ČT24

Strany rodící se vládní koalice se shodly na hlavních zásadách ekonomického programu nového kabinetu. Naznačuje to dokument, který se podařilo získat České televizi. Koalice se kloní třeba ke snížení schodku veřejných financí v řádu desítek miliard ročně a zároveň nezvyšování daně z příjmu ani DPH po celé čtyři roky funkčního období. Strany hodlají usilovat o redukci daňových výjimek a chtějí také pravidelně o inflaci zvyšovat slevu na dani pro každého poplatníka.

Pro uzavření konečné dohody na ekonomickém programu nové vlády musí strany pětikoalice vyřešit ještě několik sporných bodů. Neshodly se zatím například na snížení sociálního pojištění, které navrhuje koalice SPOLU, ani na krocích vedoucích k zavedení eura, které chtějí prosadit Piráti se STAN. Zároveň se obě koalice přou třeba o vyšší daně z komerčních nemovitostí nebo o vyšší zdanění příjmů z kapitálu.

Lednové snížení daní čtyřem a půl milionu zaměstnanců o stovky až tisíce měsíčně, které prosadilo hnutí ANO spolu s ODS a SPD, přežije i novou vládu. Piráti, STAN a TOP 09 sice loni návrh ostře kritizovali kvůli rozpočtovému výpadku 100 miliard ročně, při vyjednávání o vládě se s ním ale smířili.

„Není na stole, abychom zvyšovali daně a v takhle krátkém časovém sledu měnili něco, co se teprve před nedávnem zavedlo,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Stát by se měl chovat předvídatelně, takže superhrubá mzda rozhodně není nepřekročitelnou podmínkou, na které by měla koalice ztroskotat,“ reaguje pak ekonomický expert STAN Věslav Michalik.

Daně by ponechala v současném stavu i dosluhující ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Nezvyšovat daně, ale řádně je vybírat, to znamená, musí zůstat kontrolní hlášení tak, jak jsme zavedli,“ přeje si Schillerová.

Třeba lidovci by ale rádi do vládního programu navíc prosadili ještě vyšší daňové slevy na děti „Navrhujeme opět další krok k podpoře rodin a rodičů pracujících, to znamená snižování daní pro rodiny a pracující rodiče,“ avizuje předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Spor o euro

Koalice se přou v otázkách spojených s eurem. Zatímco Piráti se Starosty by chtěli do programu prosadit vstup Česka do systému směnných kurzů, což je nutný krok k přijetí eura, hlavně ODS je zásadně proti.

„Nepřeji si vstupovat do eurozóny, protože to není v současné době výhodné pro Českou republiku,“ myslí si místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček. „Zatím je to bod, ve kterém nepanuje shoda a který budeme rozhodně dále diskutovat,“ doplňuje Věslav Michalik.

Proti euru je i Tomio Okamura (SPD). „Pakliže tady budou takové snahy, tak my uděláme všechno pro to, aby se nepoškozovala Česká republika tím, že se přijme euro,“ říká předseda SPD Okamura.

Nižší sociální pojištění

Pětikoalice také musí vyřešit spor o to, jestli prosadí snížení sociálního pojištění pro zaměstnavatele o dva procentní body. To slibovala koalice SPOLU, naopak Piráti se Starosty s tím teď nesouhlasí. „Je to za nás určitě jedna z klíčových priorit. Jenom je důležité, že píšeme programové prohlášení na celé volební období, tedy čtyři roky,“ upozorňuje Pekarová Adamová.

Dohodu o vládním programu chce mít nastupující koalice hotovou do 8. listopadu. Nejpozději v ten den také hodlá všech pět stran podepsat koaliční smlouvu. Z ní by pak mělo vycházet i programové prohlášení vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...