Předvolební debaty pokračovaly s lídry z Jihomoravského kraje. Prvním tématem byl státní rozpočet a udržitelnost veřejných financí. Většina diskutujících by návrh rozpočtu na rok 2022 nepodpořila, chtějí více šetřit a snižovat inflaci. Debaty se účastnili Petr Fiala (SPOLU), Radek Holomčík (PirátiSTAN), Jan Hrnčíř (SPD), Roman Onderka (ČSSD), Ivo Pojezný (KSČM), Alena Schillerová (ANO) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Moderovala Světlana Witowská.
Návrh rozpočtu 2022 by z lídrů v debatě podpořilo jen ANO, ostatní kritizují zadlužení a neefektivitu
Lídři z Jihomoravského kraje o státním rozpočtu a veřejných financích (zdroj: ČT24)
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. A to i přes nesouhlas koaliční ČSSD, které vadil růst platů státních zaměstnanců o 1400 korun jako příliš nízký.
„Neshodli jsme na jednom jediném bodu, tušila jsem to, vedli jsme jednání. Je ale potřeba říct, že jsme už zrušili superhrubou mzdu, takže zůstalo všem zaměstnancům v peněženkách o sedm procent více,“ hodnotí politiku vlády co se týče rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová, která kandiduje za vládní ANO.
„Sociální demokracie obhajuje zájmy těch, co mají nejméně peněz. Hasiči, zdravotníci a další mají mít vyšší finanční prostředky, než měli v letošním roce,“ říká Roman Onderka (ČSSD). Podle něj si ale vzhledem k současné inflaci spíše pohorší, což si v době, kdy zasahovali během epidemie nebo tornáda, nezaslouží. „Jestli máme na koupi raket ze zahraničí 12 miliard, tak mi neříkejte, že nemáme 11 miliard na mzdy pro ty nejpotřebnější v České republice.“
„Rozpočet je dalším důkazem zadlužování České republiky, zadlužování naší budoucnosti, my ho určitě nepodpoříme. Ten deficit je hrozně vysoký, je vyšší než v covidovém roce 2020, roste zadlužení každého z nás, rozpočet je proinflační,“ kritizuje návrh Petr Fiala (SPOLU). Za koalici ODS, KDU-ČSL a TOP-09 říká, že jej nepodpoří.
„Přestože díky hospodářskému růstu se dluhová brzda oddálila o dva roky, tak tohle je přesně styl politiky, který vytváří českou ekonomiku křehkou. Kdyby přišla krize, tak bychom museli dluhovou brzdu řešit mnohem dřív,“ myslí si Radek Holomčík (PirátiSTAN). Byl by rád, kdyby se našla po volbách shoda mezi politiky na jiném modelu rozpočtu a nemuselo být rozpočtové provizorium především pro větší jistotu obcí a krajů.
„Takovýto rozpočet nemůžeme podpořit, ke konci roku už každý bude dlužit víc než 250 tisíc korun. Dynamika růstu státního dluhu je skutečně vysoká. Letos musíme splatit skoro 300 miliard dluhů, půjčujeme si za 1,8 procenta. Úroky, které platíme, raketově rostou, tímhle tempem nemůžeme postupovat,“ kárá Jan Hrnčíř (SPD). Zbytečné jsou dle něj i náklady na další státní zaměstnance. Chce, aby některá místa při odchodu do důchodu zanikala.
„Myslím, že tento rozpočet bychom nebyli schopni podpořit, zase dáváme zbytečně mnoho na zbraňové systémy. Příští rok se dá ušetřit jedině na provozu. Pokud si sněmovna troufne jít do rozpočtového provizoria, tak hrozí mnohem větší problémy, než schválení tohoto rozpočtu,“ předpokládá Ivo Pojezný (KSČM). Šetřit se podle něj bude muset i v roce 2023.
„Není vůbec legrace něco plánovat ve státních službách s rozpočtovým provizoriem, po volbách to bude zodpovědnost, abychom stát a občany nevrhli do provizoria. Rozpočet není ideální, ale to co nás čeká po covidu, bude velký problém,“ varuje před provizoriem Robert Šlachta (PŘÍSAHA). V tento okamžik by rozpočet nepodpořil, ale nevylučuje změnu po volbách.
Superhrubá mzda a recept na šetření
„Zrušení superhrubé mzdy byla dobrá věc, lidé nejlépe vědí, jak s penězi naložit, projevilo se to jednoznačně v ekonomice. My znovuzavedení superhrubé mzdy v programu nemáme, především chceme zrušit daňové výjimky, superhrubá mzda se určitě nevrátí,“ deklaruje Alena Schillerová (ANO). Ideální by podle ní bylo, kdyby ČNB nezvyšovala úrokovou sazbu, ale nechala ji, aby neprodražovala úvěry podnikatelům.
Daně nechce zvyšovat ani koalice SPOLU, Petr Fiala je rád, že se superhrubá mzda zrušila, lidé podle něho mají více peněz v peněženkách. O tomto návrhu hlasovala Fialova ODS spolu s ANO. „Garantujeme, že zavedeme daňovou brzdu, aby další vláda nemohla celkové daňové zatížení zvyšovat,“ proklamuje Fiala. V rozpočtu by podle něj šlo ušetřit sto miliard korun, udělal by to neobsazováním volných míst ve státní správě nebo propouštěním.
„Co se týče snižování inflace, je potřeba v prvé řadě konsolidovat veřejné výdaje tak, abychom neměli proinflanční rozpočty, a je potřeba začít řešit opatření pro snižování (cen) bydlení, to se dlouhodobě zvyšuje. Neovlivníme globální cenu energií,“ myslí si Radek Holomčík (PirátiSTAN). Centrální banka podle něj nemá moc jiných možností, než zvýšit úrokovou sazbu v boji proti inflaci.
„Pokud budeme mít vliv na vládu, tak chceme otevřít daňovou progresi jak u fyzických tak právnických osob, chceme se podívat na bankovní daň a zdanit nadnárodní korporace,“ předkládá řešení Ivo Pojezný (KSČM). Chtěl by, aby firmy podnikající v Česku zde měly i své sídlo a danily zde.
Robert Šlachta (PŘÍSAHA) je proti zasahování politiků do rozhodování České národní banky. „Chceme snížit DPH na potraviny z 15 na 10 procent, je čas podívat se na regulaci ceny elektřiny ze strany energetického úřadu,“ hodnotí Šlachta. Regulovat by chtěl občanům také ceny nájemního bydlení.
Předvolební debata ČT24: Volební lídři z Jihomoravského kraje (zdroj: ČT24)
Jan Hrnčíř (SPD) doufá, že Česká národní banka nebude zvyšovat úrokové sazby příliš. „Ceny energií se projeví všude, vláda by měla snížit DPH na energie,“ říká Hrnčíř. Shoduje se se Šlachtou na potřebě zasáhnout do regulované části ceny energie. „Pan premiér Babiš na summitu 2020 odsouhlasil zvýšení cen emisních povolenek, které tlačí ceny nahoru. Doufám, že najde odvahu postavit se uhlíkové dani,“ uvádí Hrnčíř své cesty, jak by Češi mohli ušetřit.
Roman Onderka (ČSSD) kritizuje zrušení superhrubé mzdy, díky kterému si nominálně více polepšili lidé s vyššími příjmy. „Nůžky se nám rozevírají. Chceme nastartovat spotřebu, ta má větší daňový přínos. Minimální mzdu chceme posunout o tři tisíce, z toho bude mít státní kasa asi sedm miliard,“ myslí si Onderka. Zavést by chtěl i daň z bankovních aktiv, má za to, že banky jsou na tom i po covidu dobře.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.