Rozpočty Itálie a Francie se mohou dostat do střetu s pravidly Unie. Komise žádá vysvětlení

Rozpočtové plány Itálie a Francie na příští rok by mohly být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Uvedla to Evropská komise (EK) v dopisech, které zaslala ministrům financí těchto zemí. Zároveň požádala Řím i Paříž, aby situaci do středy objasnily.

Předběžné hodnocení podle dopisu zaslaného italskému ministrovi financí Robertu Gualtierimu ukázalo, že návrh italského rozpočtu na příští rok nenaplňuje doporučení EU ohledně snižování výdajů.

Dopis je varováním, které by mohlo otevřít cestu sankčnímu řízení, pokud Itálie neposkytne dostatečné vysvětlení nebo rozpočtový plán nezmění, uvedla agentura Reuters. Označila nicméně za nepravděpodobné, že by se opakoval loňský rozpočtový spor mezi Římem a Bruselem, který měl negativní dopad na finanční trhy.

Řím loni nakonec přikročil k úpravě rozpočtu, aby se vyhnul sankcím. Současný návrh italského rozpočtu předpokládá, že schodek se příští rok zvýší na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 2,04 procenta plánovaných letos. Vláda chce pomocí vyššího schodku podpořit růst domácí ekonomiky.

Italský obchodní svaz Confcommercio předpokládá, že HDP Itálie se v letošním roce zvýší jen o 0,1 procenta. Na příští rok počítá se zrychlením růstu, ale pouze na 0,3 procenta, uvedla agentura APA.

Varování míří i do Španělska, Portugalska a Belgie

Podobný varovný dopis jako Itálie dnes od Evropské komise obdržel i francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dopis upozorňuje, že podle současného rozpočtového návrhu by Paříž porušila pravidla EU ohledně veřejného zadlužení. 

Komise rovněž zaslala varování Španělsku, Portugalsku a Belgii, tedy zemím, jejichž vlády v důsledku nedávných voleb nedokázaly do stanoveného termínu předložit úplné rozpočtové plány. Podle Komise i v případě těchto zemí může hrozit porušení fiskálních pravidel EU.

Varovný dopis obdrželo od Komise rovněž Finsko, a to kvůli rostoucím veřejným výdajům. Helsinky na dopis reagovaly prohlášením, že za tímto růstem stojí dočasná opatření, která jsou potřebná k podpoře zaměstnanosti a ke zlepšení stavu veřejných financí v dlouhodobém horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 27 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...