Stát počítá s tím, že podpoří až dvěma desítkami miliard pořízení vlakové části evropského zabezpečovače do kolejových vozidel. Dopravci zatím do těchto zařízení investovali sami, České dráhy však kvůli vysokým nabídkovým cenám zrušily většinu tendrů, které vypsaly. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) bude jeho úřad na vlakovou část ETCS dávat dvě miliardy ročně, na traťovou dalších pět miliard ročně přinejmenším do roku 2030.
České dráhy loni v červnu uzavřely první smlouvu na vybavení svých hnacích vozidel vlakovou částí evropského zabezpečovacího systému ETCS. Jde o rámcovou smlouvu, ale závazně si již dopravce objednal instalaci ETCS do 102 elektrických lokomotiv. Podle tehdejšího místopředsedy představenstva Radka Dvořáka za to zaplatí „necelých 1,4 miliardy korun“. To je zhruba polovina částky, kterou dráhy před šesti lety daly za celou flotilu sedmi railjetů (celkem 49 vagonů), a přitom pokryje sotva čtvrtinu celkového počtu lokomotiv a motorových vozů či jednotek, které dráhy provozují.
Dráhy vypsaly i další soutěže na vybavení svého vozového parku vlakovou částí ETCS, které však nedotáhly do konce a kvůli vysokým nabídkovým cenám všechny zrušily. Nabídky se jim zdály příliš drahé, i když měly zajištěnou dvoupětinovou dotaci z evropských fondů.
„Současná situace na trhu, kdy mobilní část ETCS soutěží všichni dopravci v Evropě, je velmi nepříznivá. Kvůli převisu poptávky nabídkové ceny stouply neúměrně nahoru, což při potřebě vybavit stovky vozidel znamená mnohamiliardové náklady,“ vysvětloval předseda představenstva ČD Václav Nebeský.
Nyní drahám, ale i dalším dopravcům, kteří před sebou mají vyhlídky na obrovské výdaje, svitla naděje, že jim přispěje i stát. Po jednání komise pro bezpečnost na železnici řekl ministr dopravy Karel Havlíček, že počítá s tím, že stát bude vydávat do roku 2030 dvě miliardy ročně na instalaci evropského zabezpečovače do vlaků.
„V tuto chvíli řešíme prvních 900 vozů, které jsou zásadní. Následně nás bude čekat dalších 2000 vozidel,“ řekl Havlíček.
Správa železnic zpřehlední křižování vlaků
O zabezpečení železničních tratí v Česku se začalo hovořit po sérii nehod, které se staly v průběhu července a ukázaly, že rezervy v zabezpečení jsou i na hlavních tratích, ale zejména na lokálkách. Ministerstvo dopravy přitom není nakloněno myšlence, že by se vedlejší tratě – kde je dnes vše výhradně na lidech, jejich vzájemné komunikaci a pozornosti – provizorně zabezpečovaly jiným systémem než ETCS a chce čekat až na něj.
Přesto železničáři hledají způsoby, jak období do zavedení ETCS na vedlejších tratích překlenout. České dráhy již dříve představily mobilní aplikaci pro strojvedoucí, Správa železnic nyní avizovala některé změny v provozu, které by měly riziko na málo zabezpečených lokálkách také snížit.
„Jedná se zejména o to, že budeme klást důraz na zjednodušení toho, kdy je křižování v pracovní dny nebo v dny volna,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Tyto změny správa zavede s mimořádnou změnou jízdního řádu od 15. srpna, zároveň se od tohoto data zpřísní ohlašovací povinnost. „Obsluha vlaku bude mít povinnost se vždy ohlásit řízení provozu, aby se stvrdila vzájemná komunikace o jízdě vlaku, případně co momentálně nastane,“ podotkl Svoboda.
ETCS bude na koridorech do roku 2027
Při zavádění ETCS musí stát především investovat do traťové části zabezpečovače, Havlíček počítá s tím, že dokončení pokrytí tratí evropským systémem bude stát přes 50 miliard korun s tím, že počítá s investováním pěti miliard ročně.
V současnosti je systémem ETCS pokryta trať z Kolína přes Českou Třebovou a Brno do Břeclavi a odtud na slovenské i rakouské hranice. Ve zkušebním provozu funguje systém také mezi Břeclaví a Bohumínem respektive polskými hranicemi. V příštím roce by chtěla Správa železnic aktivovat ETCS také mezi Českou Třebovou a Přerovem, Plzní a Chebem a na některých úsecích tratí u Prahy.
Ve zbytku republiky funguje na modernizovaných částech tranzitních železničních koridorů a několika dalších nejvytíženějších tratích (například z Ústí nad Labem do Kolína nebo z Hranic na Moravě přes Vsetín na slovenské hranice) národní zabezpečovač LS. Ten může podobně jako ETCS – ale v některých případech méně efektivně – zasáhnout do řízení vlaku, pokud strojvedoucí nereaguje na návěsti.
Podle ministra Havlíčka by do konce roku 2025 měl být ETCS plně zabezpečen I. a II. tranzitní železniční koridor (kromě již uvedených úseků také trať z Děčína do Prahy a z Prahy do Kolína), o dva roky později mají být plně zabezpečené zbylé dva tranzitní koridory, které vedou z Chebu do Mostů u Jablunkova a z Děčína do Horního Dvořiště. Až potom budou následovat další tratě.
Tři mrtví po srážkách vlaků
Železnice v Česku se v červenci potýkala se sérií mimořádných událostí včetně několika srážek vlaků. Nejtragičtější následky měl čelní střet dvou osobních vlaků v Krušných horách. Šlo o trať bez návěstidel a dalších zabezpečovacích prvků, kde závisí bezpečnost především na strojvedoucích a jejich dorozumění s dispečerem. Poté, co jeden vlak nepočkal na nádraží v Perninku a střetl se s druhým, zahynuli dva lidé. Jeden člověk – strojvedoucí – přišel o život týden poté na hlavní trati v Českém Brodě, když s osobním vlakem najel do zadní části stojícího poštovního vlaku. Při obou nehodách utrpěly desítky lidí zranění.
Bez zranění se obešel boční střet rychlíku s prázdnou soupravou, která jela vyzvednout cestující evakuované z pendolina, které se předtím střetlo s chodcem, i vykolejení osobního vlaku, který odjel z Lázní Kynžvart proti návěsti Stůj vstříc jinému pendolinu. Došlo i k několika dalším nepovoleným jízdám. Proti sobě jely například dva vlaky u Jablonného nad Orlicí, když strojvedoucí jednoho z nich projel návěst Stůj, ale oba včas zastavily.
