KDU-ČSL chce po vládě ANO a ČSSD, aby znovu kvůli výměně tří ministrů požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Pokud to kabinet neudělá, chtějí debatovat o vyvolání hlasování o nedůvěře. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale řekl, že o důvěru žádat nehodlá.
Lidovci chtějí kvůli výměnám ve vládě hlasování o důvěře, Babiš to neplánuje
Události: Lidovci chtějí hlasování o důvěře vládě (zdroj: ČT24)
Lidovci na plénu sněmovny neprosadili návrh, aby se „personálním zemětřesením“ ve vládě přednostně zabývali zákonodárci v dolní komoře. Projednávání záležitosti vetovali poslanci vládního hnutí ANO.
„Ministři se mění jako postavy na pražském orloji,“ zdůvodňoval předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Sněmovna by si podle něho zasloužila informace o tom, jaká je motivace premiéra k rekonstrukci kabinetu.
Hlasování o důvěře vládě by bylo podle Výborného nejlepší spojit s hlasováním o některém ze zásadních vládních zákonů. „Pokud vláda nepožádá o důvěru ve spojitosti s hlasováním o některém ze zákonů, potom je na místě vyvolat hlasování o nedůvěře této vládě,“ uvedl předseda lidovců.
Babiš serveru Blesk Zprávy řekl, že požadavkům lidovců nerozumí, protože končící ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou a ministra dopravy Dana Ťoka (oba za ANO) dlouhodobě kritizovali. „Určitě si znovu nebudu říkat o důvěru. Pokud samozřejmě chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, tak na to mají právo. Ale nerozumím tomu, že každou chvíli chtějí něco jiného,“ uvedl Babiš.
Piráti podle předsedy poslaneckého klubu Jakuba Michálka nechtějí hlasování o nedůvěře nadužívat. Jeho vyvolání by zvažovali až v případě, že státní zástupce podá obžalobu na Babiše v kauze Čapí hnízdo. Klub ODS chce nejprve o lidoveckém návrhu s poslanci KDU-ČSL mluvit, podle toho se rozhodne, řekl předseda občanských demokratů Petr Fiala.
Obavy o nejvyššího žalobce
Další opoziční strana, TOP 09, zase chystá novelu, která by umožnila odvolat nejvyššího státního zástupce jen na základě zákonem vymezených důvodů. Část opozice se totiž obává, že nastupující ministryně spravedlnosti Marie Benešová by mohla využít chystaný nový zákon o státním zastupitelství k personálním čistkám.
Spekulace o možném tlaku na odchod nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana se objevily po oznámení rezignace ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO). Stalo se tak jen den poté, co byl podán návrh na podání obžaloby premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo.
Nejvyšší státní zástupce je jediným funkcionářem v justici, který může přijít o svůj post bez udání důvodů. „Nezávislost je křehká věc, jestliže máte nejvyššího státního zástupce odvolatelného ze dne na den a je to hlava soustavy, tak je to křehká věc,“ podotýká sám šéf žalobců Zeman.
„To, že rošáda na ministerstvu spravedlnosti může být spojována s lecčíms, včetně tlaku na státní zástupce a nejvyššího státního zástupce, považujeme za něco velmi nebezpečného,“ říká šéf lidovců Výborný.
Hamáček při odvolání nejvyššího žalobce pohrozil koncem koalice
Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček už varoval, že případné hlasování o konci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ve funkci by bylo posledním hlasováním současné koaliční vlády ANO a ČSSD. „Na nějaké odvolávání státních zástupců je ČSSD hodně citlivá,“ prohlásil.
„Různé ty spekulace, že někdo chce měnit nějaké státní zástupce, jsou nesmysl,“ reagoval premiér Babiš. Také nastupující ministryně Marie Benešová popírá, že by chtěla nejvyššího státního zástupce odvolat.
Je ale pro to, aby měl omezené funkční období. „Je to omezené v celé Evropě, my jsme jedna z posledních zemí, kde to není určené. Proč by neměl mít funkční období státní zástupce, když ho mají ostatní činovníci,“ ptá se Benešová.
„Je třeba znát důvody, proč s tím Marie Benešová přichází. Je-li to cesta, jak odstranit z funkce Pavla Zemana, pak je to pro mě jen obtížně akceptovatelné,“ upozorňuje předseda TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „Já si nemyslím, že má existovat pevné funkční období státního zástupce,“ přidává se poslanec ODS Marek Benda.
Omezené funkční období pro vedoucí státní zástupce navrhuje i chystaný zákon odcházejícího ministra Jana Kněžínka. Podle návrhu by měl být nejvyšší státní zástupce v úřadu maximálně sedm let. Měnit by se měli i šéfové dalších státních zastupitelství, pro které by platilo pětileté funkční období.
„Mělo by být přechodné ustanovení, aby se obnovovali jednotliví vedoucí státní zástupci postupně. Aby nedošlo k výměně všech vedoucích státních zástupců třeba během mandátu jedné vlády,“ míní Pavel Zeman.