Ministr spravedlnosti Kněžínek podal demisi. Nahradí jej Marie Benešová

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) se rozhodl skončit ve funkci. Informoval o tom jeho úřad. Demisi podal ke 30. dubnu. Své rozhodnutí oznámil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) již 15. dubna. Do čela resortu Babiš navrhne Marii Benešovou. Prezident Miloš Zeman s Benešovou hovořil. Oznámil, že ji do funkce jmenuje 30. dubna.

Premiér Babiš potvrdil, že do čela resortu jmenuje bývalou nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou. Ta již v čele resortu působila od července 2013 do ledna 2014 v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Mezi lety 2013 a 2017 byla poslankyní za ČSSD.

V minulosti na sebe Benešová výrazně upozornila kritikou justice, když označila svou nástupkyni na postu nejvyšší státní zástupkyně Renatu Veseckou a další představitele justice za mafii. Aktuálně působí jako poradkyně prezidenta Zemana.

V tiskové zprávě Babiš uvedl, že bývalá nejvyšší státní zástupkyně a někdejší ministryně má předpoklady pokračovat ve stabilizaci justičního prostředí, v potírání korupce a klientelismu a v omezování působení exekuční mafie.

Prezident Zeman byl o návrhu premiéra informován. S Marií Benešovou hovořil a rozhodl se, že ji jmenuje 30. dubna odpoledne do funkce spolu s dalšími dvěma novými ministry Vladimírem Kremlíkem (za ANO) a Karlem Havlíčkem (za ANO).

Narodila se 17. dubna 1948, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Přes dvacet let působila jako okresní prokurátorka v Kladně, od roku 1992 pak na Generální prokuratuře, později Vrchním státním zastupitelství.

V letech 1999–2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. Z postu byla odvolána na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce, který tvrdil, že Benešová se více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Na údajné propojení Benešové s ČSSD poukazoval i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa.

Poté se věnovala advokátní praxi, od roku 2012 ve vlastní advokátní kanceláři Benešová-Beránek-Blaha. Na konci roku 2007 vstoupila do ČSSD, byla stínovou ministryní spravedlnosti a později odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí a místopředsedkyní strany.

V prosinci 2007 na sebe upozornila výrokem, v němž tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru označila za součást „justiční mafie“ a obvinila je z ovlivňování některých případů.

V první přímé prezidentské volbě podporovala Miloše Zemana, přestože ČSSD měla jako kandidáta Jiřího Dienstbiera. Zeman si ji poté vybral do svého poradního týmu.

V roce 2013 se stala ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka ji kvůli tomu vyzval k odchodu ze strany, Benešová to odmítla. Pod hrozbou vyloučení však své členství přerušila. Na podzim téhož roku pak kandidovala už jako nestranička za ČSSD v Ústeckém kraji a byla zvolena poslankyní. V roce 2017 oznámila, že v politice končí.

Marie Benešová
Zdroj: Tomáš Hájek/isifa/LN

Kněžínek se vrátí do předchozí funkce

„Ke dni 30. dubna 2019 jsem se rozhodl podat demisi na funkci ministra spravedlnosti, kterou jsem dne 15. dubna 2019 ústně oznámil premiérovi a následně mu ji písemně předal dne 16. dubna 2019,“ oznámil Kněžínek. 

Ministr napsal, že své rozhodnutí dlouho zvažoval a přijde mu logické skončit spolu s dvěma dalšími odcházejícími kolegy, ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO) a ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO).

„Nyní se vracím do své předchozí služební pozice odborného náměstka pro řízení Sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády, kde jsem předtím řadu let působil a kde se budu věnovat právu a legislativě,“ informoval Kněžínek s tím, že bude resortu nápomocen při řešení problémů, jež v jeho čele rozpracoval. 

Narodil se 8. května 1979 v Jihlavě. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, magisterské (obor právo a právní věda) i postgraduální studium (obor veřejné právo – ústavní a trestní právo), v roce 2004 složil státní rigorózní zkoušku (obor ústavní právo).

V letech 2003 až 2007 pracoval na ministerstvu dopravy, od roku 2007 působil na Úřadu vlády ČR, kde vystřídal řadu funkcí především v sekci Legislativní rady vlády. V letech 2012 a 2013 byl náměstkem předsedy Legislativní rady vlády, v roce 2015 byl krátce náměstkem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD).

V srpnu 2015 ho vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) jmenovala takzvaným prošetřovatelem (při Úřadu vlády), tedy osobou, která měla vyšetřovat protiprávní jednání členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů.

V této funkci řešil například případ náměstka ministra financí Tomáše Vyhnánka, který v lednu 2016 nařídil úřednici z ministerstva, aby v Bruselu zjišťovala informace od Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) k vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo týkající se skupiny Agrofert tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Kněžínek tehdy rozhodl, že Vyhnánek ani Babiš zákon neporušili. 

V červenci 2018 byl jmenován ministrem spravedlnosti. V úřadu nahradil Taťánu Malou (ANO), která odstoupila kvůli podezření z plagiátorství.

Jan Kněžínek
Zdroj: Vláda České republiky