Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) se rozhodl skončit ve funkci. Informoval o tom jeho úřad. Demisi podal ke 30. dubnu. Své rozhodnutí oznámil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) již 15. dubna. Do čela resortu Babiš navrhne Marii Benešovou. Prezident Miloš Zeman s Benešovou hovořil. Oznámil, že ji do funkce jmenuje 30. dubna.
Ministr spravedlnosti Kněžínek podal demisi. Nahradí jej Marie Benešová
Premiér Babiš potvrdil, že do čela resortu jmenuje bývalou nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou. Ta již v čele resortu působila od července 2013 do ledna 2014 v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Mezi lety 2013 a 2017 byla poslankyní za ČSSD.
V minulosti na sebe Benešová výrazně upozornila kritikou justice, když označila svou nástupkyni na postu nejvyšší státní zástupkyně Renatu Veseckou a další představitele justice za mafii. Aktuálně působí jako poradkyně prezidenta Zemana.
V tiskové zprávě Babiš uvedl, že bývalá nejvyšší státní zástupkyně a někdejší ministryně má předpoklady pokračovat ve stabilizaci justičního prostředí, v potírání korupce a klientelismu a v omezování působení exekuční mafie.
GALERIE
Výměna na ministerstvu spravedlnosti
Prezident Zeman byl o návrhu premiéra informován. S Marií Benešovou hovořil a rozhodl se, že ji jmenuje 30. dubna odpoledne do funkce spolu s dalšími dvěma novými ministry Vladimírem Kremlíkem (za ANO) a Karlem Havlíčkem (za ANO).
Narodila se 17. dubna 1948, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Přes dvacet let působila jako okresní prokurátorka v Kladně, od roku 1992 pak na Generální prokuratuře, později Vrchním státním zastupitelství.
V letech 1999–2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. Z postu byla odvolána na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce, který tvrdil, že Benešová se více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Na údajné propojení Benešové s ČSSD poukazoval i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa.
Poté se věnovala advokátní praxi, od roku 2012 ve vlastní advokátní kanceláři Benešová-Beránek-Blaha. Na konci roku 2007 vstoupila do ČSSD, byla stínovou ministryní spravedlnosti a později odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí a místopředsedkyní strany.
V prosinci 2007 na sebe upozornila výrokem, v němž tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru označila za součást „justiční mafie“ a obvinila je z ovlivňování některých případů.
V první přímé prezidentské volbě podporovala Miloše Zemana, přestože ČSSD měla jako kandidáta Jiřího Dienstbiera. Zeman si ji poté vybral do svého poradního týmu.
V roce 2013 se stala ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka ji kvůli tomu vyzval k odchodu ze strany, Benešová to odmítla. Pod hrozbou vyloučení však své členství přerušila. Na podzim téhož roku pak kandidovala už jako nestranička za ČSSD v Ústeckém kraji a byla zvolena poslankyní. V roce 2017 oznámila, že v politice končí.
Marie Benešová
Kněžínek se vrátí do předchozí funkce
„Ke dni 30. dubna 2019 jsem se rozhodl podat demisi na funkci ministra spravedlnosti, kterou jsem dne 15. dubna 2019 ústně oznámil premiérovi a následně mu ji písemně předal dne 16. dubna 2019,“ oznámil Kněžínek.
Ministr napsal, že své rozhodnutí dlouho zvažoval a přijde mu logické skončit spolu s dvěma dalšími odcházejícími kolegy, ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO) a ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO).
„Nyní se vracím do své předchozí služební pozice odborného náměstka pro řízení Sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády, kde jsem předtím řadu let působil a kde se budu věnovat právu a legislativě,“ informoval Kněžínek s tím, že bude resortu nápomocen při řešení problémů, jež v jeho čele rozpracoval.
Narodil se 8. května 1979 v Jihlavě. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, magisterské (obor právo a právní věda) i postgraduální studium (obor veřejné právo – ústavní a trestní právo), v roce 2004 složil státní rigorózní zkoušku (obor ústavní právo).
V letech 2003 až 2007 pracoval na ministerstvu dopravy, od roku 2007 působil na Úřadu vlády ČR, kde vystřídal řadu funkcí především v sekci Legislativní rady vlády. V letech 2012 a 2013 byl náměstkem předsedy Legislativní rady vlády, v roce 2015 byl krátce náměstkem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
V srpnu 2015 ho vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) jmenovala takzvaným prošetřovatelem (při Úřadu vlády), tedy osobou, která měla vyšetřovat protiprávní jednání členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů.
V této funkci řešil například případ náměstka ministra financí Tomáše Vyhnánka, který v lednu 2016 nařídil úřednici z ministerstva, aby v Bruselu zjišťovala informace od Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) k vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo týkající se skupiny Agrofert tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Kněžínek tehdy rozhodl, že Vyhnánek ani Babiš zákon neporušili.
V červenci 2018 byl jmenován ministrem spravedlnosti. V úřadu nahradil Taťánu Malou (ANO), která odstoupila kvůli podezření z plagiátorství.
Jan Kněžínek
