V noci na 5. února skončí stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích. Česko je kvůli migraci zavedlo koncem loňského září. V prostoru na silnicích i na zelené hranici zůstanou na hlídkách policisté, řekl po středečním jednání vlády vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Doplnil, že vláda je připravena operativně rozhodnutí měnit. Vyčerpala čtyři měsíce z půlroční lhůty, po kterou mohou země Schengenského prostoru rozhodnout o dočasných hraničních kontrolách.
Pokračovat budou podle Rakušana společné kontroly ve vlacích na slovenské straně hranice tak, aby případní odhalení migranti zůstali na Slovensku. Obě strany budou také pracovat na smlouvě, která umožní užší spolupráci v době krizí, mezi které migrační patří, uvedl Rakušan. Doplnil, že změnu přinesl pokles zadržených migrantů, zatímco loni v září jich bylo na Slovensku zachyceno každý den zhruba čtyři sta, nyní se jejich počty pohybují v jednotkách.
Vláda minulý týden prodloužila kontroly na hranicích o deset dnů. Na hranicích už nevypomáhají vojáci a celníci, namátkové kontroly provádějí jen policisté. Opatření aktuálně platí do půlnoci ze soboty na neděli. Rakušan před týdnem řekl, že Česko si brzy bude moct dovolit režim bez stálých kontrol.
Od zavedení opatření zkontrolovali policisté podle ministerstva vnitra do 25. ledna přes tři miliony lidí. Při migraci zajistili 9567 osob a vstup neumožnili 2545 z nich. Zadrželi 141 osob podezřelých z převaděčství.
Kupka: Pokles migrantů je patrný
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dopoledne před jednáním kabinetu poznamenal, že pokles počtu nelegálních migrantů je patrný. Dodal také, že Německo zrušilo kontroly ve vlacích z Plzně do Mnichova, čímž odpadnou častá zpoždění.
Bratislava loni na podzim Česko za zavedení kontrol kritizovala. Slovenské ministerstvo vnitra před týdnem zopakovalo, že nelegální migraci je třeba řešit například ochranou vnějších schengenských hranic, včasným přijímáním opatření na nadnárodní úrovni či sladěním vízové politiky zemí mimo EU, které jsou součástí takzvané balkánské trasy pohybu uprchlíků.
Stejně jako Česko, zaznamenalo Slovensko za leden výrazné snížení počtu zadržených lidí s neoprávněným pobytem v zemi proti maximu z loňského listopadu a mírný pokles případů nelegální migrace předpokládá i v příštích měsících.
Solidární příspěvek se bude dál vyplácet
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) rovněž oznámil, že solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, by se měl dál vyplácet i ve druhém čtvrtletí. „Solidární příspěvek bude do konce června v zásadě stejný, podmínky se prolongují,“ uvedl Jurečka.
Solidární příspěvek zavedl loni takzvaný lex Ukrajina a nastavení podpory upravuje vláda v nařízení. Dávku je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě. Stát vyplácí za bezplatné poskytnutí bydlení na nejméně 16 dnů v měsíci ubytovatelům peníze na náklady.
Na jednoho ubytovaného uprchlíka v samostatném bytě posílá 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12 tisíc korun, na čtyři 14 tisíc korun a na pět a více osob 15 tisíc korun. Pokud lidé ubytovávají příchozí přímo u sebe doma, mohou na ubytovanou osobu pobírat 3000 korun na měsíc. Měsíčně mohou získat nejvýš 9000 korun. Solidární podpora je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu.
Podle plánů se měla podpora od dubna změnit. Upravit ji měla pátá novela zákona lex Ukrajina. Solidární příspěvek se měl podle původní verze vyplácet jen těm, kteří by ubytovali uprchlíky u sebe doma. Za poskytnutí samostatného volného bytu měli pronajímatelé dostávat nový příplatek. K navrhované verzi měli ale experti i zástupci resortů a institucí výhrady. Ministerstvo práce novelu přepracovalo. Pozměněné znění schválila vláda v pátek, předlohu teď bude projednávat sněmovna.
Podle Jurečky se nyní bude sledovat, jak se bude situace v bydlení uprchlíků v Česku dál vyvíjet. Pokud by bylo potřeba, bylo by možné vyplácení solidárního příspěvku znovu případně prodloužit, podotkl ministr.
Nezávazné memorandum o výstavbě gigafactory
Vláda ve středu schválila také nezávazné memorandum o porozumění se společností Volkswagen o výstavbě gigafactory na baterie pro elektromobily v Líních u Plzně, informoval premiér Petr Fiala (ODS). Předpokládaná investice do gigafactory se podle Fialy pohybuje kolem 120 miliard korun, ale hlavně by projekt pomohl v úsilí připravit český autoprůmysl na elektromobilitu. Zároveň by to znamenalo příchod nových technologií, vytvoření nových pracovních míst a stabilní příjmy do státního rozpočtu.
„Jsem rád, že se daří slaďovat požadavky potenciálního investora i dotčených obcí a kraje. Pokročili jsme v řešení dopravního napojení právě ve spolupráci s obcemi a vláda v této souvislosti jako další krok na té cestě, abychom z české strany udělali všechno, co je potřeba, a měli šanci získat tento projekt, odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění,“ uvedl Fiala.
Volkswagen pro umístění své továrny na baterie do elektromobilů zvažuje vedle Česka i lokality v Polsku, Maďarsku či na Slovensku. Rozhodnout by měl do konce března. Stavět by chtěl začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027.
Pro zajištění personálního, technického a organizačního zázemí vznikne k 1. březnu v agentuře CzechInvest divize pro přípravu podnikatelských ploch, která bude řešit přípravné práce na projektu. „Jedná se o nejlepší možnost, která vhodně rozšíří a doplní další služby agentury směrem k investorům a využije zároveň datové základy a znalostí území,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
