Mateřské školy odmítly v minulém školním roce přijmout zhruba každé třetí dítě, celkem jde o 33 tisíc předškoláků. Víc než třetině z nich bylo méně než tři roky. Podle výroční zprávy České školní inspekce se tak potvrdily obavy, že mateřské školy – po zavedení povinného roku předškolní výuky – nebudou mít dostatečnou kapacitu a rodiče budou mít větší zájem o soukromé školky. Podle ministerstva školství jsou ale čísla inspekce zavádějící; a otázku kapacit mateřských škol považuje spolu s odborníky za komplikovanější.
Desítky tisíc dětí nepřijatých do mateřských škol? Nadsazené, tvrdí ministerstvo školství
10 minut
Studio 6: Lokální problémy s místy ve školkách jsou, 33 tisíc odmítnutých dětí je ale přehnané číslo
Počet nepřijatých dětí do mateřských škol – zhruba 33 tisíc – je podle ředitele Odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání ministerstva školství Jaroslava Faltýna nadsazený. „Není to tak jednoduché, žádný přesný údaj totiž nemáme. To číslo je zaokrouhlené nahoru a jde o žádosti, kterým nebylo vyhověno. Jenže rodiče podávají často více než jednu žádost,“ upozornil.
Podle Hany Splavcové z Asociace předškolní výchovy je dnes téměř nemožné zjistit, kolik dětí odmítly mateřské školy přijmout. „Děti nemají v žádance kód nebo symbol, který by je jasně identifikoval, aniž by šlo o osobní údaje. Takže přesný počet nepřijatých dětí neznáme,“ upozornila Splavcová. S tím souhlasí i Faltýn: případné zavedení identifikátoru by podle něj pomohlo zřizovatelům školek orientovat se v tom, kde místa chybí a kde přebývají.
Míst ve školkách je víc než dětí. Přesto hlásí Praha nebo Brno problémy
Podle inspekce je na tom nejhůře Praha, Brno a Středočeský kraj. Napříč republikou je ale počet míst ve školkách dostatečný, myslí si Faltýn. „Kapacita školek je větší, než máme nyní dětí. Míst ve školkách evidujeme 401 tisíc, takže je tam zhruba desetiprocentní rezerva. A to je dobře,“ prohlásil. Ministerstvo školství podle něj lokální nedostatky kapacit řeší dotačním programem, díky kterému se mohou obce lépe připravit na demografický vývoj.
Podle Splavcové ale někteří zřizovatelé školek řeší situaci jinak. „Je škoda, že nepřemýšlí koncepčeně a nezvyšují kapacitu. Místo toho nutí ředitele k tomu, aby přijali více dětí nad povolený počet. Vyhláška sice stanovuje 24 dětí na třídu, lze ale udělit výjimku. A pak tito zřizovatelé tvrdí, že počet dětí se vyvíjí různě… Proč ale nepostaví třeba tělocvičnu, která se dá v případě nouze použít jako další třída,“ navrhuje Splavcová s tím, že problémy se objevují i v tzv. satelitech, kde developeři sice postaví domy, ale chybí tam potom školky.
S vyšším zájmem rodičů, než kolik má školka míst, se musí vyrovnat také ředitelka jeslí a školky Mateřinka Brno Veronika Rylková: „Zvládáme to jen s velkými rezervami, už řadu let evidujeme desítky zájemců, kteří na místo u nás čekají. Letos jsme to řešili otevřením další dětské skupiny, kde jsou děti od dvou, tří let – a když je jim čtyři až pět, tak se dočkají místa u nás ve školce.“
Situaci v mateřských školách podle inspekce zhoršilo zavedení povinného roku předškolní výchovy. Podle Faltýna ale rok ve školce pro všechny smysl má. „Je to stejné jako u základního školství. Jde o všestranou přípravu a rozvoj znalostí, dovedností, sociálního vývoje, socializace… Komplexní rozvoj dítěte je žádoucí zahájit dřív než nástupem do školy,“ doporučuje.
Do školek se ale kvůli náporu pětiletých mají problém dostat děti mladší tří let. „To už je otázka spíš sociální, smysl vzdělávání dvouletých v mateřských školách takový není. Můžeme diskutovat o tom, jak fungují v dětském kolektivu a zda ho nemohou narušovat a klást další nároky na učitelky,“ dodal Faltýn.
