Hlas matky během dospívání ztrácí sílu. Mozek tím teenagery připravuje na budoucnost

Řada rodičů se diví, jak moc se jejich potomci mění při dospívání. Některým se zdá, že je jejich děti snad vůbec neposlouchají. Nová studie dokazuje, že to není tak daleko od pravdy – děti během dospívání totiž opravdu přicházejí o schopnost vnímat své matky více než jiné lidi.

Tým vědců ze Stanfordovy univerzity zjistil, že přibližně ve třinácti letech začíná mozek dospívajících silněji reagovat na hlasy, které nepatří jejich matkám. V článku, který vyšel v odborném časopisu The Journal of Neuroscience, skupina popsala, že je to důležité pro proměnu dětí v dospělé.

Už v roce 2016 stejný tým vědců zkoumal, jak děti reagují na hlasy svých matek. Tehdy zjistili, že ratolesti dokážou nejen přesně rozpoznat hlas své matky, ale ten zároveň aktivuje i oblast mozku zodpovědnou za zpracovávání informací. Zjednodušeně řečeno to znamená, že slova matky jsou pro dětský mozek důležitější než slova kohokoliv jiného.



Teď vědci provedli podobné testy na mozcích dospívajících. V novém experimentu nejprve nahrávali matky, které říkaly nesmyslná slova. V druhé fázi potom tyto záznamy přehrávali jejich dospívajícím potomkům – spolu s dalšími náhodnými zvuky a hlasy neznámých lidí – a zároveň je sledovali pomocí funkční magnetické rezonance, která umí zvýraznit části mozku, které jsou zrovna aktivní.

Výsledky potvrzují zkušenosti rodičů

Zjistili, že dospívající stále přesně rozeznávali hlasy svých matek, na tom se nic v průběhu věku neměnilo. Ale když dosáhli určitého věku, zpravidla kolem 13 až 14 let, jejich mozek už na ně reagoval s menší intenzitou. A naopak silnější odezvu vyvolaly hlasy jiných lidí. Postupem času se tedy tato oblast mozku stávala méně specializovanou na matčin hlas.

Tato práce pomáhá potvrdit teorie, které naznačují, že lidský mozek se vyvíjí tak, aby reagoval na měnící se prostředí kolem něj. Jak dítě dospívá do puberty, musí se naučit, jak být společenštějším tvorem. Mozek v tomto procesu pomáhá tím, že věnuje méně pozornosti matce.

O to více se ale specializuje na to, aby byl vnímavý vůči přátelům, spolužákům a dalším sociálním kontaktům, které pro mladého člověka budou mít v budoucnu čím dál větší význam než rodiče.

Jako mozek mimozemšťana

Mozky dospívajících procházejí mnoha změnami. Teprve nedávno se vědci dokázali díky novým moderním technologiím podívat na to, jakým způsobem se mění jejich vnímání reality.

Jedna taková studie před několika lety například popsala, že teenageři neumí pracovat dobře s riziky – jejich mozek jim totiž neumožňuje v tomto období jejich života plně využívat centrum odměn a trestů. Podle hlavního autora této studie Williama Faulknera je to ale přirozené a evolučně logické, nedostatek je totiž pro dospívající výhodný. „Nemůžete se vydat na plavbu k novým horizontům, když nemáte odvahu odrazit se od břehu…,“ komentoval zjištění vědec.

V jiném výzkumu pomocí magnetické rezonance zase vědci zjistili, že náctiletí při dospívání stále méně vnímají i autoritativní a hlasité tóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...