Hlas matky během dospívání ztrácí sílu. Mozek tím teenagery připravuje na budoucnost

Řada rodičů se diví, jak moc se jejich potomci mění při dospívání. Některým se zdá, že je jejich děti snad vůbec neposlouchají. Nová studie dokazuje, že to není tak daleko od pravdy – děti během dospívání totiž opravdu přicházejí o schopnost vnímat své matky více než jiné lidi.

Tým vědců ze Stanfordovy univerzity zjistil, že přibližně ve třinácti letech začíná mozek dospívajících silněji reagovat na hlasy, které nepatří jejich matkám. V článku, který vyšel v odborném časopisu The Journal of Neuroscience, skupina popsala, že je to důležité pro proměnu dětí v dospělé.

Už v roce 2016 stejný tým vědců zkoumal, jak děti reagují na hlasy svých matek. Tehdy zjistili, že ratolesti dokážou nejen přesně rozpoznat hlas své matky, ale ten zároveň aktivuje i oblast mozku zodpovědnou za zpracovávání informací. Zjednodušeně řečeno to znamená, že slova matky jsou pro dětský mozek důležitější než slova kohokoliv jiného.



Teď vědci provedli podobné testy na mozcích dospívajících. V novém experimentu nejprve nahrávali matky, které říkaly nesmyslná slova. V druhé fázi potom tyto záznamy přehrávali jejich dospívajícím potomkům – spolu s dalšími náhodnými zvuky a hlasy neznámých lidí – a zároveň je sledovali pomocí funkční magnetické rezonance, která umí zvýraznit části mozku, které jsou zrovna aktivní.

Výsledky potvrzují zkušenosti rodičů

Zjistili, že dospívající stále přesně rozeznávali hlasy svých matek, na tom se nic v průběhu věku neměnilo. Ale když dosáhli určitého věku, zpravidla kolem 13 až 14 let, jejich mozek už na ně reagoval s menší intenzitou. A naopak silnější odezvu vyvolaly hlasy jiných lidí. Postupem času se tedy tato oblast mozku stávala méně specializovanou na matčin hlas.

Tato práce pomáhá potvrdit teorie, které naznačují, že lidský mozek se vyvíjí tak, aby reagoval na měnící se prostředí kolem něj. Jak dítě dospívá do puberty, musí se naučit, jak být společenštějším tvorem. Mozek v tomto procesu pomáhá tím, že věnuje méně pozornosti matce.

O to více se ale specializuje na to, aby byl vnímavý vůči přátelům, spolužákům a dalším sociálním kontaktům, které pro mladého člověka budou mít v budoucnu čím dál větší význam než rodiče.

Jako mozek mimozemšťana

Mozky dospívajících procházejí mnoha změnami. Teprve nedávno se vědci dokázali díky novým moderním technologiím podívat na to, jakým způsobem se mění jejich vnímání reality.

Jedna taková studie před několika lety například popsala, že teenageři neumí pracovat dobře s riziky – jejich mozek jim totiž neumožňuje v tomto období jejich života plně využívat centrum odměn a trestů. Podle hlavního autora této studie Williama Faulknera je to ale přirozené a evolučně logické, nedostatek je totiž pro dospívající výhodný. „Nemůžete se vydat na plavbu k novým horizontům, když nemáte odvahu odrazit se od břehu…,“ komentoval zjištění vědec.

V jiném výzkumu pomocí magnetické rezonance zase vědci zjistili, že náctiletí při dospívání stále méně vnímají i autoritativní a hlasité tóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...