Japonská sonda prolétla kolem asteroidu. Data pro misi obrany Země poskytli Češi

Japonská sonda Hajabusa 2 prolétla 5. července okolo asteroidu Torifune, v těsné vzdálenosti pouhého jednoho kilometru, oznámila japonské kosmická agentura JAXA. Během svého průletu pořídila detailní snímky asteroidu. Na přípravě průletu se podíleli i vědci z Astronomického ústavu Akademie věd.

Cílem mise nebylo nic menšího než ochránit Zemi. Sonda měla během blízkého průletu získat data pro vývoj technologie, která je potřebná k přesnému navedení sondy na malá kosmická tělesa, pokud by se dostala na kolizní dráhu se Zemí. Budoucí sondy se tedy budou na základě dat z Hajabusy učit, jak narazit do asteroidu a buď tak změnit jeho trasu, nebo ho tímto „šťouchnutím“ odklonit jinam.

Čeští vědci asteroid pozorovali několik let a vytvořili jeho rotační a tvarový model, díky kterému mohli Japonci průlet naplánovat tak, aby sonda zachytila co největší část povrchu planetky a získala co nejvíce dat, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu. Současně připomněl, jak klíčovou roli už sonda Hajabusa sehrála.

Lidstvo u temného asteroidu

Japonská sonda Hajabusa 2 se nesmazatelně zapsala do historie. Do vesmíru byla vypuštěna v prosinci 2014 a v červnu 2018 dorazila k asteroidu Ryugu. Během této mise se jí podařilo dosáhnout řady světových prvenství, mezi které patřilo například vytvoření umělého kráteru na povrchu asteroidu. Na konci roku 2020 míjela Zemi, vypustila pouzdro se vzorky, které se podařilo bez problémů zachytit a vědci je dodnes zkoumají. Tím ale mise neskončila.

Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje sonda v cestě Sluneční soustavou. Před čtyřmi dny prolétla kolem planetky (98943) Torifune. Průlet byl velmi těsný, ve vzdálenosti pouhého jednoho kilometru relativní rychlostí přibližně pět kilometrů za sekundu. Během tohoto mimořádně těsného průletu sonda pořídila detailní snímky planetky, jeden z nich ukazuje dvě hroudy suti spojené do jedné protáhlé planetky.

Vizualizace mise Hajabusa 2 u asteroidu Torifune
Zdroj: JAXA

Ani to ale není všechno. Hajabusa (neboli Sokol) míří ještě dál. Jejím konečným cílem bude setkání s asteroidem 1998 KY26 v roce 2031 a jeho průzkum.

Mise podle vědců hraje důležitou roli v ochraně planety Země a přispívá k budoucímu snižování rizik spojených s dopadem asteroidů. Vzhledem k tomu, že existuje riziko, že by podobná malá nebeská tělesa mohla přežít průlet atmosférou a se Zemí se srazit, je poznání jejich fyzikální struktury velmi důležité pro budoucí opatření k zabránění srážkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 7 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 11 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.