Japonská sonda Hajabusa 2 prolétla 5. července okolo asteroidu Torifune, v těsné vzdálenosti pouhého jednoho kilometru, oznámila japonské kosmická agentura JAXA. Během svého průletu pořídila detailní snímky asteroidu. Na přípravě průletu se podíleli i vědci z Astronomického ústavu Akademie věd.
Cílem mise nebylo nic menšího než ochránit Zemi. Sonda měla během blízkého průletu získat data pro vývoj technologie, která je potřebná k přesnému navedení sondy na malá kosmická tělesa, pokud by se dostala na kolizní dráhu se Zemí. Budoucí sondy se tedy budou na základě dat z Hajabusy učit, jak narazit do asteroidu a buď tak změnit jeho trasu, nebo ho tímto „šťouchnutím“ odklonit jinam.
Čeští vědci asteroid pozorovali několik let a vytvořili jeho rotační a tvarový model, díky kterému mohli Japonci průlet naplánovat tak, aby sonda zachytila co největší část povrchu planetky a získala co nejvíce dat, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu. Současně připomněl, jak klíčovou roli už sonda Hajabusa sehrála.
Lidstvo u temného asteroidu
Japonská sonda Hajabusa 2 se nesmazatelně zapsala do historie. Do vesmíru byla vypuštěna v prosinci 2014 a v červnu 2018 dorazila k asteroidu Ryugu. Během této mise se jí podařilo dosáhnout řady světových prvenství, mezi které patřilo například vytvoření umělého kráteru na povrchu asteroidu. Na konci roku 2020 míjela Zemi, vypustila pouzdro se vzorky, které se podařilo bez problémů zachytit a vědci je dodnes zkoumají. Tím ale mise neskončila.
Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje sonda v cestě Sluneční soustavou. Před čtyřmi dny prolétla kolem planetky (98943) Torifune. Průlet byl velmi těsný, ve vzdálenosti pouhého jednoho kilometru relativní rychlostí přibližně pět kilometrů za sekundu. Během tohoto mimořádně těsného průletu sonda pořídila detailní snímky planetky, jeden z nich ukazuje dvě hroudy suti spojené do jedné protáhlé planetky.
Ani to ale není všechno. Hajabusa (neboli Sokol) míří ještě dál. Jejím konečným cílem bude setkání s asteroidem 1998 KY26 v roce 2031 a jeho průzkum.
Mise podle vědců hraje důležitou roli v ochraně planety Země a přispívá k budoucímu snižování rizik spojených s dopadem asteroidů. Vzhledem k tomu, že existuje riziko, že by podobná malá nebeská tělesa mohla přežít průlet atmosférou a se Zemí se srazit, je poznání jejich fyzikální struktury velmi důležité pro budoucí opatření k zabránění srážkám.
