Japonská sonda prolétla kolem asteroidu. Data pro misi obrany Země poskytli Češi

Japonská sonda Hajabusa 2 prolétla 5. července okolo asteroidu Torifune, v těsné vzdálenosti pouhého jednoho kilometru, oznámila japonské kosmická agentura JAXA. Během svého průletu pořídila detailní snímky asteroidu. Na přípravě průletu se podíleli i vědci z Astronomického ústavu Akademie věd.

Cílem mise nebylo nic menšího než ochránit Zemi. Sonda měla během blízkého průletu získat data pro vývoj technologie, která je potřebná k přesnému navedení sondy na malá kosmická tělesa, pokud by se dostala na kolizní dráhu se Zemí. Budoucí sondy se tedy budou na základě dat z Hajabusy učit, jak narazit do asteroidu a buď tak změnit jeho trasu, nebo ho tímto „šťouchnutím“ odklonit jinam.

Čeští vědci asteroid pozorovali několik let a vytvořili jeho rotační a tvarový model, díky kterému mohli Japonci průlet naplánovat tak, aby sonda zachytila co největší část povrchu planetky a získala co nejvíce dat, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu. Současně připomněl, jak klíčovou roli už sonda Hajabusa sehrála.

Lidstvo u temného asteroidu

Japonská sonda Hajabusa 2 se nesmazatelně zapsala do historie. Do vesmíru byla vypuštěna v prosinci 2014 a v červnu 2018 dorazila k asteroidu Ryugu. Během této mise se jí podařilo dosáhnout řady světových prvenství, mezi které patřilo například vytvoření umělého kráteru na povrchu asteroidu. Na konci roku 2020 míjela Zemi, vypustila pouzdro se vzorky, které se podařilo bez problémů zachytit a vědci je dodnes zkoumají. Tím ale mise neskončila.

Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje sonda v cestě Sluneční soustavou. Před čtyřmi dny prolétla kolem planetky (98943) Torifune. Průlet byl velmi těsný, ve vzdálenosti pouhého jednoho kilometru relativní rychlostí přibližně pět kilometrů za sekundu. Během tohoto mimořádně těsného průletu sonda pořídila detailní snímky planetky, jeden z nich ukazuje dvě hroudy suti spojené do jedné protáhlé planetky.

Vizualizace mise Hajabusa 2 u asteroidu Torifune
Zdroj: JAXA

Ani to ale není všechno. Hajabusa (neboli Sokol) míří ještě dál. Jejím konečným cílem bude setkání s asteroidem 1998 KY26 v roce 2031 a jeho průzkum.

Mise podle vědců hraje důležitou roli v ochraně planety Země a přispívá k budoucímu snižování rizik spojených s dopadem asteroidů. Vzhledem k tomu, že existuje riziko, že by podobná malá nebeská tělesa mohla přežít průlet atmosférou a se Zemí se srazit, je poznání jejich fyzikální struktury velmi důležité pro budoucí opatření k zabránění srážkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
před 10 hhodinami

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
před 11 hhodinami

Španělsko čeká první úplné zatmění po více než století. Takto prožívalo ta poslední

Úplné zatmění Slunce nebylo na Pyrenejském poloostrově pozorováno od roku 1905 a na Kanárských ostrovech od roku 1959. Před více než sto lety bylo za centrum pozorování považováno město Burgos v severním Španělsku. Letos jím bude Guadalajara, která leží severovýchodně od Madridu.
před 11 hhodinami

VideoNapůl pes, napůl liška. Vědci zintenzivnili výzkum záhadné šelmy

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.
před 15 hhodinami

Archeologové našli v Litoměřicích hrob starý přes šest tisíc let

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes šest tisíc let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu, ale také svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo litoměřické biskupství.
před 17 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Evropu přiklopí tepelná kupole, opět přijdou rizikové čtyřicítky

Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.
před 18 hhodinami

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
28. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.