Křičet na teenagery nemá smysl, lépe reagují na přátelský přístup, ukázal výzkum

Náctiletí jsou méně ochotní spolupracovat a snažit se splnit požadavky rodičů, pokud jsou pronesené ovládajícím tónem hlasu. Popsal to rozsáhlý výzkum na více než tisíci mladých lidech.

„Ovládající“ tón vědci popisují jako spojený s množstvím negativních emocí, a naopak s nedostatkem blízkosti s potomkem, popsali psychologové.

Studovali tisícovku adolescentů ve věku 14 a 15 let obou pohlaví. Jedná se o první výzkum, který zkoumal tón hlasu a jeho vliv na komunikaci s mladými lidmi. Vědce zajímalo, jaké jsou reakce mladých lidí, pokud jejich matky používají různé tóny hlasu.

„Pokud rodiče chtějí, aby přinášela konverzace s jejich potomky co nejlepší výsledky, je důležité, aby používali chápavý a podporující tón hlasu. Pro rodiče je snadné na to zapomenout, zejména když se cítí vystresovaní, unavení nebo sami pod tlakem,“ uvedla hlavní autorka studie psycholožka Netta Weinsteinová z Cardiffské univerzity.

Nejde o její názor, ale o výsledek psychologických experimentů, které funkčnost tohoto přístupu prokázaly. Studie ukázala, že mladí lidé jsou výrazně ochotnější naslouchat a především plnit úkoly, pokud s nimi rodiče komunikují klidně, podporují je a jsou citliví vůči námitkám a argumentům potomků. „Adolescenti se zřejmě cítí důležitější a více milovaní – a díky tomu se víc snaží, když na ně učitelé a rodiče mluví podporujícím tónem hlasu,“ vysvětluje Weinsteinová.

Síla hlasu

Výsledky jejího výzkumu vyšly v odborném časopise Developmental Psychology. Vědci pouštěli adolescentům nahrávky jejich matek; obsah sdělení byl vždy stejný, ale byly nahrány různými tóny hlasu. Psychologové pak zkoumali, jak se studenti cítí a jak na ně takto předávané informace působily.

Rozdíly byly značné; ukázalo se, že čím více byl tón matky podporující, tím ochotnější byli adolescenti plnit úkoly. „Tyto výsledky krásně ilustrují, jak důležitý je náš hlas a jak je zásadní vybrat ten správný tón pro různé druhy konverzací,“ dodala profesorka Silke Paulmannová z univerzity v Essexu, která se na výzkumu také podílela.

Autoři výzkumu by v něm chtěli pokračovat; nyní budou zkoumat, jak se tón hlasu rodičů projevuje na měřitelných vlastnostech těl jejich potomků – ať už je to srdeční tep, pocení se a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 4 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 6 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...