Náctiletí jsou méně ochotní spolupracovat a snažit se splnit požadavky rodičů, pokud jsou pronesené ovládajícím tónem hlasu. Popsal to rozsáhlý výzkum na více než tisíci mladých lidech.
„Ovládající“ tón vědci popisují jako spojený s množstvím negativních emocí, a naopak s nedostatkem blízkosti s potomkem, popsali psychologové.
Studovali tisícovku adolescentů ve věku 14 a 15 let obou pohlaví. Jedná se o první výzkum, který zkoumal tón hlasu a jeho vliv na komunikaci s mladými lidmi. Vědce zajímalo, jaké jsou reakce mladých lidí, pokud jejich matky používají různé tóny hlasu.
„Pokud rodiče chtějí, aby přinášela konverzace s jejich potomky co nejlepší výsledky, je důležité, aby používali chápavý a podporující tón hlasu. Pro rodiče je snadné na to zapomenout, zejména když se cítí vystresovaní, unavení nebo sami pod tlakem,“ uvedla hlavní autorka studie psycholožka Netta Weinsteinová z Cardiffské univerzity.
Nejde o její názor, ale o výsledek psychologických experimentů, které funkčnost tohoto přístupu prokázaly. Studie ukázala, že mladí lidé jsou výrazně ochotnější naslouchat a především plnit úkoly, pokud s nimi rodiče komunikují klidně, podporují je a jsou citliví vůči námitkám a argumentům potomků. „Adolescenti se zřejmě cítí důležitější a více milovaní – a díky tomu se víc snaží, když na ně učitelé a rodiče mluví podporujícím tónem hlasu,“ vysvětluje Weinsteinová.
Síla hlasu
Výsledky jejího výzkumu vyšly v odborném časopise Developmental Psychology. Vědci pouštěli adolescentům nahrávky jejich matek; obsah sdělení byl vždy stejný, ale byly nahrány různými tóny hlasu. Psychologové pak zkoumali, jak se studenti cítí a jak na ně takto předávané informace působily.
Rozdíly byly značné; ukázalo se, že čím více byl tón matky podporující, tím ochotnější byli adolescenti plnit úkoly. „Tyto výsledky krásně ilustrují, jak důležitý je náš hlas a jak je zásadní vybrat ten správný tón pro různé druhy konverzací,“ dodala profesorka Silke Paulmannová z univerzity v Essexu, která se na výzkumu také podílela.
Autoři výzkumu by v něm chtěli pokračovat; nyní budou zkoumat, jak se tón hlasu rodičů projevuje na měřitelných vlastnostech těl jejich potomků – ať už je to srdeční tep, pocení se a další.
