Křičet na teenagery nemá smysl, lépe reagují na přátelský přístup, ukázal výzkum

Náctiletí jsou méně ochotní spolupracovat a snažit se splnit požadavky rodičů, pokud jsou pronesené ovládajícím tónem hlasu. Popsal to rozsáhlý výzkum na více než tisíci mladých lidech.

„Ovládající“ tón vědci popisují jako spojený s množstvím negativních emocí, a naopak s nedostatkem blízkosti s potomkem, popsali psychologové.

Studovali tisícovku adolescentů ve věku 14 a 15 let obou pohlaví. Jedná se o první výzkum, který zkoumal tón hlasu a jeho vliv na komunikaci s mladými lidmi. Vědce zajímalo, jaké jsou reakce mladých lidí, pokud jejich matky používají různé tóny hlasu.

„Pokud rodiče chtějí, aby přinášela konverzace s jejich potomky co nejlepší výsledky, je důležité, aby používali chápavý a podporující tón hlasu. Pro rodiče je snadné na to zapomenout, zejména když se cítí vystresovaní, unavení nebo sami pod tlakem,“ uvedla hlavní autorka studie psycholožka Netta Weinsteinová z Cardiffské univerzity.

Nejde o její názor, ale o výsledek psychologických experimentů, které funkčnost tohoto přístupu prokázaly. Studie ukázala, že mladí lidé jsou výrazně ochotnější naslouchat a především plnit úkoly, pokud s nimi rodiče komunikují klidně, podporují je a jsou citliví vůči námitkám a argumentům potomků. „Adolescenti se zřejmě cítí důležitější a více milovaní – a díky tomu se víc snaží, když na ně učitelé a rodiče mluví podporujícím tónem hlasu,“ vysvětluje Weinsteinová.

Síla hlasu

Výsledky jejího výzkumu vyšly v odborném časopise Developmental Psychology. Vědci pouštěli adolescentům nahrávky jejich matek; obsah sdělení byl vždy stejný, ale byly nahrány různými tóny hlasu. Psychologové pak zkoumali, jak se studenti cítí a jak na ně takto předávané informace působily.

Rozdíly byly značné; ukázalo se, že čím více byl tón matky podporující, tím ochotnější byli adolescenti plnit úkoly. „Tyto výsledky krásně ilustrují, jak důležitý je náš hlas a jak je zásadní vybrat ten správný tón pro různé druhy konverzací,“ dodala profesorka Silke Paulmannová z univerzity v Essexu, která se na výzkumu také podílela.

Autoři výzkumu by v něm chtěli pokračovat; nyní budou zkoumat, jak se tón hlasu rodičů projevuje na měřitelných vlastnostech těl jejich potomků – ať už je to srdeční tep, pocení se a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...