Za hlášeným silným zemětřesením u Rokycan byla těžba v lomu

Čeští geologové vysvětlili, proč ve čtvrtek večer hlásily evropské seismologické služby zatím nejsilnější zemětřesení v dějinách Česka – aniž by se ale země otřásala. Přístroje chybně vyhodnotily odpal v lomu.

„Silné zemětřesení v Česku, otřesy měly sílu až 5,5,“ psala ve čtvrtek večer celá řada zahraničních médií. Vycházela ze zprávy agentury Reuters, která si všimla upozornění v síti automatických senzorů na neobvyklou aktivitu. Když se Česká televize pokoušela na místě epicentra mezi Příbramí a Plzní ověřit u místních, co cítili, ukázalo se, že nic a že si údajných otřesů nikdo nevšiml.

Seismologové z Geologického ústavu Akademie věd teď vysvětlili, co se ve čtvrtek stalo. Média podle nich vycházela z údajů německého seismologického centra GEOFON v Postupimi, které v záznamech evropských seismických stanic nesprávně identifikovalo silné zemětřesení o magnitudu 5,5 v 18 hodin českého letního času s epicentrem na Rokycansku.

„K nesprávné identifikaci došlo chybným vyhodnocením seismogramů, kterého se dopustil automatický vyhodnocovací systém,“ uvedli geologové. Tyto nesprávné údaje potom převzalo i Evropsko-středomořské seismologické centrum, jež je považované za spolehlivý zdroj informací o otřesech půdy, a odtud se pak už informace šířila redakcemi sdělovacích prostředků.

Později odborníci GEOFONu vyhodnocení seismického jevu opravili, sílu otřesů snížili na 1,5 a seismický jev označili jako „pravděpodobný průmyslový odpal.“ To nyní potvrdili i čeští experti, kteří německá data porovnali s denním seismogramem jejich nejcitlivější seismické stanice v Kašperských Horách. Z něj je jasně patrné, že se žádné zemětřesení, které by mohl někdo pocítit, v Čechách po celý den neodehrálo.

Na záznamu je vidět jen malý otřes způsobený těžbou v lomu
Zdroj: Geologický ústav Akademie věd

Co se stalo

„Slabý záchvěv těsně po 16. hodině světového času, tj. v 18 hodin našeho středoevropského letního času, který výše uvedená seismologická centra chybně vyhodnotila jako důsledek silného zemětřesení, způsobil běžný průmyslový odpal u Berouna ve velkolomu Čertovy schody,“ vysvětluje Akademie věd ve své zprávě.

Kdyby se tato událost stala, bylo by to jednoznačně nejsilnější zemětřesení v historii České republiky. Tím zatím největším totiž bylo to z 20. prosince 1986 v západních Čechách u Nového Kostela, jež mělo sílu (magnitudo) 4,6. „Zemětřesení o magnitudu 5,5 by bylo přibližně třicetkrát silnější a pokud by k němu došlo ve středních Čechách, pocítili by ho obyvatelé prakticky na celém území republiky a velmi pravděpodobně by způsobilo škody na budovách v blízkosti epicentra,“ doplňují sesimologové.

K zemětřesením dochází v České republice nejčastěji právě v západních Čechách, dále na Opavsku a Hronovsku, v posledních letech několikrát u Mirotic na Písecku (magnitudo 3,4, respektive 3,1) a u Orlíku (až 2,7).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 18 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 22 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.