Čtvrtá dávka vakcíny proti covidu se zatím neplánuje, oznámila EMA. Není k tomu důvod

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a pracovní skupina EMA pro vakcínu proti covidu-19 dospěly k závěru, že je zatím příliš brzy uvažovat o použití čtvrté dávky mRNA vakcín pro běžnou populaci.

Obě agentury se shodly na tom, že čtvrtou dávku (neboli druhou posilovací dávku) lze podat dospělým od 80 let věku. Tato skupina by z ochrany mohla těžit, protože je u ní vyšší riziko závažného průběhu covidu-19 a ochrana poskytovaná čtvrtou dávkou ho snižuje.

ECDC a EMA současně uvedly, že v současné době neexistují v EU jasné důkazy o tom, že by ochrana vakcíny proti závažnému onemocnění u dospělých s normálním imunitním systémem ve věku 60 až 79 let výrazně slábla. A proto neexistují ani jasné důkazy, které by podporovaly čtvrtou dávku v nejbližší budoucnosti.

Úřady ale budou i nadále sledovat a analyzovat údaje, aby zjistily, jestli se u očkovaných osob s uplynutím delší doby po vakcíně nezvyšuje riziko závažného onemocnění.

Změna může přijít

Pokud se současná epidemiologická situace změní a objeví se nové inormace, může být nutné zvážit čtvrtou dávku i v dalších věkových skupinách. Do té doby budou národní orgány při rozhodování o použití čtvrté dávky u osob s vyšším rizikem zvažovat také lokální údaje.

České ministerstvo zdravotnictví na dotaz České televize uvedlo, že v rámci expertních skupin vede kontinuálně diskuze nad očkovací strategií a snaží se neustále hledat cesty, jak ji co nejvíce zefektivnit.

„Zohledňuje zejména stanoviska Evropské lékové agentury, kterou ministerstvo zdravotnictví vnímá jako nejvyšší autoritu v oboru vakcinologie a jejím závěrům se maximálně věnuje,“ uvedl mluvčí Ondřej Jakob.

U dospělých mladších 60 let s normálním imunitním systémem v současné době neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by ochrana vakcínou proti závažným onemocněním slábla nebo že by čtvrtá dávka měla jinou přidanou hodnotu.

Vzhledem k tomu, že přeočkovací kampaně by mohly začít na podzim, budou úřady zvažovat nejlepší načasování dalších dávek, případně využijí aktualizované vakcíny, uvedla EMA.

Současně potvrdila, že se věnovala i analýzám bezpečnosti přeočkování – ze studií o dodatečném přeočkování zatím nevyplynuly žádné obavy o bezpečnost.

Co říkají důkazy o druhých posilovacích dávkách

Důkazy o účincích čtvrté dávky pocházejí převážně z Izraele, kde údaje naznačují, že druhá posilovací dávka podaná nejméně čtyři měsíce po první posilovací dávce obnovuje hladiny protilátek, aniž by vyvolávala jakékoliv obavy ohledně bezpečnosti.

Údaje rovněž naznačují, že druhá posilovací dávka poskytuje dodatečnou ochranu proti závažnému onemocnění, nicméně doba trvání tohoto přínosu zatím není známa a důkazy jsou stále omezené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 14 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 15 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.