Už žádná selfíčka s gorilami a šimpanzi, žádají experti vědce i fotografy

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), což je organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, chce, aby vědci změnili své chování vůči primátům. Žádají je, aby se vyvarovali společných snímků s nimi, aby na Instagram nedávali fotky, jak se s orangutany drží za ruce ani jak se „přátelí“ se šimpanzi.

IUCN vydal na konci ledna nový seznam pravidel, jimiž by se ve vztahu k primátům měli řídit vědci, studenti, ochránci zvířat i lidé, kteří se o ně starají. Podle něj by se všechny tyto osoby měly vyhnout zveřejňování snímků, na nichž jsou lidé v blízkém kontaktu s primáty.

Ochránci zvířat se snaží už roky vystupovat proti zobrazování primátů v roli domácích mazlíčků nebo „chlupatých lidí“. Šimpanzi, gorily a orangutani by tedy neměli vystupovat v reklamách, filmech nebo na sociálních sítích tak, aby to běžné lidi lákalo k jejich pořízení.

„Existuje jasné spojení mezi tím, jak jsou primáti zobrazováni a jestli se jim daří přežívat ve volné přírodě, nebo se je lidé pokoušejí chovat doma v roli domácích zvířat,“ uvedl antropolog Brian Hare z Dukeovy univerzity. Nová pravidla proto velmi ocenil.

Autory nových pravidel je skupina primatologů kolem Siân Watersové z Durhamské univerzity – řadu let jí vadilo, jak mnoho jejích kolegů v oboru pózuje se zvířaty na Facebooku nebo na stránkách časopisů. Proto před dvěma lety v rámci IUCN založila novou pracovní skupinu, která měla tento (zlo)zvyk změnit. Cílem bylo vytvořit pravidla pro fotografování a točení primátů.

Vycházeli přitom ze studií, které zjistily, že lidé, kteří se dívají na reklamy se šimpazi v lidském prostředí, snadněji přijímají myšlenku na jejich chov jako domácích mazlíčků. Je také prokázáné, že jakmile se na sociálních sítích stane virálním nějaké video s lidmi, kteří si hrají s primáty, okamžitě se na internetu objeví velké množství inzerátů, které hledají tato inteligentní zvířata ke koupi.

Největším problémem jsou podle vědců právě sociální média – tam se mohou takové záběry pořízené vědci pro bohulibé účely rychle šířit bez patřičného kontextu. A to je podle autorů nových pravidel chyba: když lidé vidí, že si někdo „hraje“ se šimpanzem, chce ho napodobit, a není třeba schopen rozlišit, že nejde o hru, ale o vědecký experiment nebo třeba součást odborné péče.

Proč je to důležité

Podle posledních odborných odhadů je ohroženo vymřením asi 60 druhů primátů, včetně lemurů a hominidů. Hlavní příčinou jejich rychlého úbytku je mizení jejich přirozených ekosystémů, pytlačení a změny klimatu.

Statistiky OSN tvrdí, že například roku 2013 vedl ilegální obchod k úmrtí asi tří tisíc těchto zvířat, to je asi jedno procento jejich celkové populace. Pokud by se snížil zájem o vlastnění „roztomilé opičky“, mělo by to podle vědců vést k tomu, že budou primáti i méně loveni.

Podle nových pravidel by tedy na všech nově pořizovaných záběrech mělo být mezi člověkem a zvířetem nejméně sedm metrů volného prostoru nebo jasná fyzická bariéra. Lidé by v žádném případě neměli zvířata nosit, krmit z ruky nebo si s nimi hrát.

Velmi podobná pravidla už před rokem zavedl i slavný Institut Jane Goodallové, který také odstranil nebo označil varovnou značkou starší snímky, kde si Goodallová se šimpanzi hrála nebo jim byla blízko. „Za posledních 60 let se věci vyvinuly, nechceme už přispívat k tomu, že lidé považují za normální dostávat se do kontaktu s těmito zvířaty,“ uvedl Institut.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 3 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 7 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 12 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...