Brazilské město Manaus dosáhlo zřejmě skupinové imunity proti covidu. Přesto tam případů znovu přibývá

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Manaus je zřejmě jedinou oblastí světa, kudy nový koronavirus prošel, aniž by mu v tom kdo bránil. Díky tomu se na jeho zkušenosti dají stavět scénáře vývoje v jiných zemích. Ukázalo se, že se nakazily možná až dvě třetiny obyvatel města a každý pětistý člověk zemřel. V posledních dnech tam přesto znovu přibývá nových případů nákaz, jimž ani tak vysoká úroveň „kolektivní imunity“ nedokáže zabránit.

Virus SARS-CoV2 se začal šířit v této dvoumilionové metropoli, která je hlavním městem státu Amazonie, na přelomu dubna a května. Týden před koncem dubna tu nemocnice čelily obrovskému přetlaku pacientů s touto nemocí, extrémně narostla i úmrtnost ve městě. Zatímco normálně zde denně umírá 20 až 30 osob, podle agentury AFP to bylo v těchto dnech více než sto lidí.

„Hodně lidí umírá doma, nedostalo se jim lékařské péče,“ vysvětlil tehdy starosta Arthur Virgílio Neto agentuře AFP. „Máme pocit, že jsme se ocitli v hororu,“ popsal. Metropole velmi rychle dosáhla přeplnění svých zdravotnických kapacit –⁠ měla k dispozici pouze 50 lůžek na jednotkách intenzivní péče a ta byla okamžitě obsazená.

Problém představovaly také pohřby. Na internetu se objevila videa zachycující kolony pohřebních vozů čekajících před městským hřbitovem. Na něm také vznikly pro oběti nemoci covid-19 společné hroby. Podle starosty města se navíc virem nakazilo i několik hrobníků a někteří zemřeli. Poptávka po rakvích se oproti předchozímu roku zvýšila podle webu MIT Technology Review asi pětinásobně.

V červenci a srpnu ale množství nakažených začalo rychle klesat.

Nastoupila skupinová imunita?

Skupina vědců z Brazílie a Velké Británie vydala v září velmi diskutovanou studii (která zatím neprošla recenzním řízením), ve které popsali, že v Manausu se už novým koronavirem nakazilo mezi 44 a 68 procenty populace. „Z toho, co jsme zjistili, je to zřejmě největší promoření na světě,“ uvedli autoři. „Množství úmrtí rychle pokleslo –⁠ a my si myslíme, že je to propojené,“ doplnili. 

Podle autorů práce se v Manausu projevila velmi silně kolektivní imunita –⁠ množství nemocných klesalo kvůli tomu, že lidí s protilátkami bylo tolik, že to zabránilo viru v šíření. „Snižovat přenosy mohly i nelékařské zásahy a změny v chování lidí, ale zásadní roli zřejmě hrála stádní imunita,“ napsali.

Data to potvrzovala. Zatímco v době vrcholu epidemie v květnu umíralo v Manausu denně s covidem až 79 osob, na začátku září to byli už jen dva nebo tři lidé.

Ze studie vyplývá, že smrtnost byla v tomto městě asi 0,28 procenta –⁠ zemřel tedy asi každý 350. nakažený. Tak nízké číslo bylo zřejmě ovlivněné zejména nízkým průměrným věkem v této oblasti. V Manausu je jen šesti procentům obyvatel víc než 60 let, v západních zemích se tento podíl pohybuje nad 20 procenty.

Protože ale bylo nakažených ve městě tolik, zemřel v něm s covidem až jeden člověk z každých pěti stovek všech obyvatel města.

Podle imunologa Floriana Krammera z nemocnice Mt. Sinai v New Yorku lze očekávat, že některé oblasti dosáhnou skupinové imunity na tak vysoké úrovni, že to naruší schopnost koronaviru přenášet se. Tento výsledek se ale podle něj nedá pokládat za úspěch –⁠ spíš za selhání. „Komunitní imunita dosažená přirozeným promořením není žádná strategie, je to známka toho, že vlády selhaly v kontrole epidemie a lidé za to zaplatili životy,“ uvedl.

Nepříjemný zlom

Jen týden poté, co tato práce vyšla, došlo v Manausu k něčemu, co autoři studie nepředpokládali: čísla nakažených a mrtvých se začala znovu zvyšovat. Město proto muselo na konci září znovu nechat na 30 dní uzavřít bary a pláže, což byla místa, kde docházelo k nákazám nejčastěji.

Úřady varovaly občany, že se situace zhoršuje, protože lidé ignorují opatření –⁠ a riskují druhou vlnu nenošením roušek a nadměrným shromažďováním se v barech a na večírcích.

Expert na infekční nemoci André Patricio Almeida z manauské Nadace na výzkum tropických chorob uvedl, že většina nových případů v druhé vlně se týká mladších bohatých lidí, kteří ale pak infikují starší zranitelnější příbuzné.

Almeida varoval před vírou v imunitu po překonání nemoci. „Je poněkud předčasné hovořit o skupinové imunitě u nemoci, o které se teprve učíme, ale vidíme už případy lidí s lehkým průběhem, kteří mají protilátky na úrovni, která jim vydrží jen na 2–⁠3 měsíce. K podobnému výsledku dospěli i autoři studie z univerzity v São Paulu. Podle nich protilátky proti covidu-19 mizí z těla velmi rychle, již v průběhu několika měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled