V Belgii začal soud s teroristy z bruselského letiště a metra. Proces je největší v dějinách země

Po několika týdnech odkladů v Belgii začalo hlavní líčení v procesu s pachateli teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí. Megaproces se bude konat v bývalé centrále NATO.

„Proces je velmi sledovaný, podle médií se jedná o největší kauzu v historii belgické justice,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Obrovský. Soud podle něj potrvá rozhodně několik měsíců. „Nejčastěji se hovoří i tom, že rozsudek můžeme očekávat někdy v létě příštího roku.“

Žádná běžná soudní budova nebyla považována za bezpečnou nebo dostatečně velkou pro stovky žalobců, svědků a novinářů, kteří se líčení plánují zúčastnit. Očekává se, že svědčit bude více než 370 lidí.

Útoky na letišti i v metru

V belgické metropoli se 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo šestnáct lidí a dalších šestnáct zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. Nejsmrtelnější teroristické útoky v dějinách Belgie si také vyžádaly na 340 zraněných.

Mezi deseti obžalovanými figuruje šest stejných jmen jako v procesu, v němž byli letos ve Francii odsouzeni pachatelé teroristických útoků z roku 2015 a jejich pomocníci. Před soudem stane devět mužů, desátý je považován za mrtvého a bude souzen v nepřítomnosti. Osm mužů je obžalováno ze 32 případů vraždy, pokusů o vraždu dalších 695 lidí a z účasti na zločinném spolčení. Devátý muž je obžalován jen ze zločinného spolčení. 

Předsedající soudkyně Laurence Massartová v pondělí potvrdila totožnost obžalovaných. Všichni kromě Osamy Krayema, švédského občana obviněného z plánování druhého atentátu v metru, odpovídali na její otázky. V souladu s belgickým soudním řádem se obžalovaní nevyjádřili, zda jsou nevinní, či vinní.

Očekává se, že prokurátoři začnou v úterý číst z 486stránkové obžaloby a poté bude možné zahájit výslechy znalců a svědků. Obžalovaní by měli být vyslýcháni od 19. prosince a první výpovědi obětí se očekávají v polovině ledna. Náklady na soudní proces se odhadují na nejméně 35 milionů eur (852 milionů korun).

Nahrávám video

Zahájení procesu se protáhlo

Právo rozhodnout v nejtěžších případech dává belgická ústava zástupcům lidu. Z tisícovky kandidátů vybral soud dvanáctičlennou porotu a dvojnásobný počet náhradníků. Kauza se pro ně stane novým zaměstnáním, protože musejí docházet na každé jednání. „Těchto 36 vybraných osob spolu stráví několik měsíců a na konci rozhodnou o vině. Pokud shledají vinu, následně rozhodnou i o trestu,“ předeslal mluvčí soudu Luc Hennart.

Soudkyně Massartová ji vybírala ze zhruba tisícovky belgických občanů, kteří budou účastí na líčení plnit svou občanskou povinnost. Všichni obžalovaní odmítli, aby byli během procesu fotografováni. Massartová ale povolila pořizování kreseb.

Proces, jehož náklady včetně stavebních úprav se odhadují na 35 milionů eur (852 milionů korun), má dvouměsíční zpoždění kvůli sporu o adekvátnosti skleněných boxů pro obžalované, které jejich právníci přirovnali ke klecím pro zvířata. Obhajobě vadilo, že obžalovaní měli být původně umístěni v samostatných oddělených boxech.

Soud proto nařídil jejich přepracování a všichni obžalovaní budou ve společném prostoru, který od zbytku síně odděluje sklo.

Nahrávám video

Zahájení soudu provázely emoce

K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí, mnozí se stále vyrovnávají s fyzickými a psychickými traumaty. „Včera v noci jsem nemohla spát,“ řekla před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka.

„Posledních několik dnů bylo těžkých. Měla jsem noční můry a cítila jsem úzkost. A dnes jsem přišla právě proto, abych se z toho dostala,“ popsala své pocity Sylvie Ingelsová, která se v době teroristického útoku nacházela v blízkosti první bomby na letišti. Agentuře Reuters řekla, že je důležité u procesu být a že čeká na odpovědi.

Naopak Danielle Iwensová, která 22. března 2016 pracovala za odbavovací přepážkou na letišti Zaventem, je mezi oběťmi, které se soudu nezúčastní, protože se obávají „přílišného stresu“. „Není to dobré pro mé zdraví, fyzicky je to příliš náročné,“ řekla agentuře AFP osmapadesátiletá žena, která ztratila šedesát procent sluchu v jednom uchu a už se nemůže soustředit jako dřív.

Na druhé straně Philippe Vandenberghe hodlá svědčit o traumatu, které utrpěl, když jako dobrovolný pomocník zasahoval v letištní hale zničené dvojitým výbuchem uprostřed mrtvých těl, z nichž některá byla rozčtvrcená. „Doufáme, že naše utrpení bude uznáno, to je důležité,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 5 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 7 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 11 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 11 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 11 hhodinami

Evropský pohled