Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.
Pro vědce z oděského Institutu mořské biologie je předmět jejich výzkumu velmi blízko, Černé moře je na dohled. Dívat se na něj je ale to jediné, co jim zbývá. Vyhodnocovat už mohou jen staré vzorky.
„Bohužel v době války nemůžeme plnohodnotně pracovat a odebírat vzorky, protože otevřené moře je zaminované a nepřístupné,“ říká biolog Michajlo Son.
Už pět měsíců se Ukrajina brání ruské přesile. Rakety a bomby ruské armády, letectva a taky námořnictva dopadají na ukrajinská města podél 2500 kilometrů dlouhé fronty. „Nemůžeme sledovat rozsah znečištění, kterou způsobuje poničená infrastruktura a kanalizace. To je příklad Mykolajivu, který zůstal bez zdrojů pitné vody. Týká se to také Mariupolu a dalších měst,“ vypočítává Son.
Válkou trpí i delfíni
O rozsahu znečistění odpadními vodami si vědci z Institu mořské biologie budou moci představu udělat později. Až budou na moři. Zatím je podmořský život k vidění jen v oděském delfináriu, kde zároveň žijí ti, kteří v Černém moři trpí válkou nejvíce.
Podle odhadů zemřelo od začátku války v Černém moři na pět tisíc delfínů. Na to, jak se vyrovnat s výbuchy a vojenskými sonary, žádný výcvik neexistuje.
Vědcům z oděského institutu nezbývá než odhadovat, co nakonec válka s Černým mořem a životem v něm udělá. „Uniká nafta z potopených lodí. Do moře padají kusy raket, letadel a dalších zbraní,“ popisuje mořský biolog Serhij Bušujev.
Historické zkušenosti prý ale také ukazují, že zásadní útlum rybolovu během války rybám prospívá. Dává jim čas na rozmnožení. „Po druhé světové válce bylo v moři více ryb, protože nebyly průmyslově loveny. Tyto pozitivní vlivy mohou vyvážit ty negativní,“ zmiňuje Bušujev. Zatím jde ale pouze o hypotézu, kterou je třeba ověřit.
