Taliban vypálil rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru, poškodil přistávací plochu

Nahrávám video

Povstalecké hnutí Taliban v noci na neděli vypálilo nejméně tři rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru na jihu Afghánistánu, které poškodily tamní přistávací plochu. Odpovědnost hnutí za akci potvrdil mluvčí povstalecké skupiny Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj bylo cílem zamezit afghánské armádě v dalších leteckých útocích vůči pozicím Talibanu. V okolí města už několik dní bojují vládní vojska a povstalci. Spojené státy také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii.

„Dvě z raket poškodily přistávací dráhu (…) a všechny odlety a přílety byly z tohoto důvodu zrušeny,“ uvedl šéf letiště v Kandaháru. Informaci agentuře AFP potvrdil úřad pro civilní letectví v Kábulu. Podle agentury Reuters zatím nejsou zprávy o obětech na životech.

„Kandahárské letiště bylo naším cílem, protože jej nepřítel využíval jako základnu pro letecké útoky proti nám,“ řekl mluvčí Talibanu Mudžáhid.

Agentura AP v neděli s odvoláním na afghánské úřady informovala o tom, že minometný granát v provincii Kandahár zasáhl taxi a zabil nejméně pět civilistů včetně dvou dětí. Mluvčí provinční policie z útoku obvinil Taliban, ozbrojenci zodpovědnost odmítli. Znepřátelené strany se pravidelně navzájem obviňují z útoků na civilisty, viníci jsou však málokdy odhaleni.

Příslušníci povstaleckého hnutí vedou už tři měsíce rozsáhlou ofenzivu proti vládním silám na mnoha místech země. V posledních dnech přitom vážně ohrožují několik regionálních metropolí – v sobotu vstoupili do některých čtvrtí Kandaháru a Laškargáhu na jihu země i do západoafghánského Herátu.

V neděli pak v těchto městech boje pokračovaly, hnutí se snaží těchto provinčních metropolí zmocnit. Zpravodaj britské televize BBC v Afghánistánu Secunder Kermani uvedl, že nejzranitelněji nyní vypadá město Laškargáh, které je metropolí jižní provincie Hílmand.

Příznivci Talibanu na sociálních sítích zveřejnili řadu videí, na nichž jsou vidět povstalci ve středu města. Někteří z rebelů mají údajně pozice v domech civilistů, takže pro armádu bude o to složitější je z bojiště vyhnat. „V centru města se bojuje. Požádali jsme vládu o vyslání speciálních sil,“ řekl agentuře AFP šéf provinční rady Ataulláh Afghan.

Afghánské jednotky, jimž se příliš nedaří postup povstalců zastavit, nyní podle AFP kontrolují v podstatě jen velká města a hlavní komunikační tepny mezi nimi. Taliban ovládl také klíčové přechody na hranicích s Pákistánem, Íránem, Turkmenistánem a Tádžikistánem.

Povstalci vyhrotili svou ofenzivu poté, co Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu. Pád Kandaháru, který byl centrem talibanského islamistického režimu mezi lety 1996 a 2001, by byl podle AFP pro afghánské úřady pohromou.

Spojené státy zahájily evakuaci afghánských spolupracovníků

Spojené státy už také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii. USA první stovky spolupracovníků převezly na palubě vojenských letounů ještě předtím, než dostali víza, napsal v neděli list The Guardian.

První evakuační let z Kábulu se zhruba dvěma stovkami pasažérů na palubě přistál ve Spojených státech ve čtvrtek, uvedl zástupce Mezinárodního záchranného výboru (IRC). Ten pomáhá Afgháncům přicházejícím do USA na základě speciálních víz. Organizace v minulosti pomohla více než 16 tisícům Afghánců s usazením v USA, tentokrát je prý ale poprvé zapojena do samotného procesu udělování víz.

Americké úřady IRC požádaly, aby se připojil do programu, teprve minulý týden, což podle IRC svědčí o tom, jak narychlo byl projekt připraven. Organizace očekává, že zvláštní lety dopraví do Spojených států až tři tisíce lidí. Podle IRC je nynější start evakuací „velký krok správným směrem“. Americká vláda by podle výboru ale měla pomoci více a odbavit například nahromaděné nevyřešené žádosti o zvláštní víza.

Na vyřízení žádostí o víza čekají podle The Guardian desetitisíce Afghánců, kteří jsou spojení se Spojenými státy. Figuruje mezi nimi přes 18 tisíc lidí, kteří pracovali pro americkou armádu nebo velvyslanectví, a na padesát tisíc jejich rodinných příslušníků. Někteří čekají už roky.

Americký prezident Joe Biden slíbil, že Washington tentokrát – na rozdíl od rychlého odchodu z Vietnamu – své spojence neopustí, poznamenal list. Vláda přitom hledá způsoby, jak tyto lidi dostat do bezpečí, zatímco úřady řeší žádosti o víza a provádějí bezpečnostní prověrky.

Údajně proto vyjednává s představiteli středoasijských zemí a států Perského zálivu, zda by je mohly na čas hostit. Přímo do USA může jen menší část žadatelů o speciální víza, která už je prověřená a čeká například na zdravotní prohlídky nebo vydání víz.

První skupiny Afghánců budou nejprve bydlet na vojenské základně Fort Lee ve Virginii, kde budou nyní čekat na dokončení imigračního procesu a zpracování víz.

Osud Afghánců, kteří jim pomáhali, řeší i další země NATO včetně ČR. Česká vláda v pátek schválila program pomoci tlumočníkům a jejich rodinám, který předpokládá finanční pomoc i možnost azylu.

Veteráni, vojáci, organizace prosazující ochranu lidských práv a řada osobností veřejného života vyzvaly tento týden kabinet, aby neprodleně spustil program k přesunu afghánských spolupracovníků české armády. Signatáři upozornili na to, že bezpečnostní situace v asijské zemi se v souvislosti s odchodem spojeneckých vojsk rychle zhoršuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Írán slíbil, že na útoky odpoví. Agentury informovaly, že v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru ve čtvrtek ráno zněly sirény kvůli íránskému útoku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 9 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 12 hhodinami

Evropský pohled