Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.
Ukrajinské síly nadále postupují ve své protiofenzivě, hodnotí vývoj šéf Aliance. Každý metr, který získají, Rusové ztrácejí, prohlásil v Kyjevě. Ukrajinci podle něj „postupně získávají půdu pod nohama“. Jak dodal, zatímco oni bojují za své rodiny a za svobodu, Rusové za „imperiální bludy“ Moskvy.
Zatímco Ukrajina má silnou podporu od všech spojenců v NATO i mnoha dalších zemí, pozice Ruska na světové scéně oslabila, prohlásil šéf Aliance. Moskva je odříznuta od mezinárodních summitů a nezbylo jí nic jiného, než pokud jde o zbraně, hledat podporu u režimů, jako je Írán a Severní Korea, poznamenal Stoltenberg.
Generální tajemník NATO dorazil na Ukrajinu již popáté ve své funkci, podruhé od velké ruské invaze zahájené loni v únoru.
Stoltenberg připomněl, že spojenci poskytují Ukrajině i nadále vojenské vybavení a systémy, které jim pomáhají invazi zastavit. Jde mimo jiné o moderní tanky, sofistikované raketové systémy, systémy protivzdušné obrany, ale i o výcvik pilotů letounů F-16.
„Čím bude Ukrajina silnější, tím se přiblížíme k ukončení ruské agrese,“ řekl Stoltenberg. „Rusko by mohlo složit zbraně a ukončit tuto válku už dnes, Ukrajina tuto možnost nemá. Ukrajinská kapitulace by neznamenala mír, ale brutální ruskou okupaci. Mír za každou cenu by nebyl žádný mír,“ dodal šéf NATO a podpořil Zelenského desetibodový mírový plán.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ zdůraznil následně Stoltenberg na tiskové konferenci po boku ukrajinského prezidenta. Aliance bude stát na straně Kyjeva tak dlouho, jak to bude potřeba, konstatoval dále Stoltenberg.
Kontrakty na klíčovou munici
NATO má podle něj nyní uzavřeny rámcové smlouvy se zbrojařskými společnostmi v hodnotě 2,4 miliardy eur (58,5 miliardy korun), pokud jde o dodávky klíčové munice. Tyto smlouvy umožní členským státům NATO doplnit si vyčerpané zásoby a zároveň nadále poskytovat tolik potřebnou munici Ukrajině.
Samotná Ukrajina je podle Stoltenberga „nyní blíže NATO, než kdy byla“. Už v létě vznikla mimo jiné Rada NATO–Ukrajina, její první zasedání se uskutečnilo na summitu NATO ve Vilniusu 12. července.
Podle ukrajinského prezidenta je vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance jen otázkou času. „Děláme vše pro to, abychom se k tomuto okamžiku přiblížili,“ řekl.
Zelenskyj odjížděl z červencového summitu s vyhlídkou na další vojenskou i finanční podporu a s dohodou o urychlení budoucího procesu přijetí do NATO. Konkrétní nabídku na připojení k Alianci nicméně nedostal.
Snahy o posílení protiletecké obrany
Se Zelenským jednal v Kyjevě také nový britský ministr obrany Grant Shapps. Rozhovor se týkal posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Jménem celého národa vám děkuji za vše, co pro nás děláte. Jsme vděční za vaši pomoc – vojenskou, finanční, humanitární. Velmi si ceníme toho, že se na vás můžeme spolehnout,“ prohlásil Zelenskyj.
Ukrajinský prezident vyzdvihl obrannou spolupráci Kyjeva a Londýna, která podle něj umožnila Ukrajině výrazně rozšířit své schopnosti na bojišti o zbraně dlouhého doletu.
Británie letos dodala Ukrajině střely Storm Shadow. Tyto rakety podle médií několikrát úspěšně zasáhly cíle na Ruskem okupovaném Krymu, včetně nedávného zásahu loděnice v Sevastopolu. „Jsem odhodlaný dál pokračovat ve vojenské podpoře ze strany Británie, zejména v době, kdy se blíží chladné zimní počasí,“ uvedl Shapps.
Společná výroba zbraní
Kyjev ve čtvrtek navštívil i francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. „S vašimi ministry jsem probíral konkrétně to, jak vám může pomoci francouzský průmysl. V této práci budeme samozřejmě pokračovat,“ řekl Lecornu na videu, které Zelenskyj zveřejnil na svém telegramovém účtu.
Podle agentury AFP ministra na Ukrajině doprovází představitelé francouzských zbrojařských firem, mezi nimiž nechybí například zástupci firmy Nexter, která vyrábí samohybné houfnice Caesar, jež ukrajinská armáda od Paříže už obdržela. Zastoupená je i společnost SME Delair, která v létě na Ukrajinu dodala 150 průzkumných dronů.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po setkání s Lecornuem řekl, že země plánují společnou výrobu zbraní na ukrajinském území. „Dosud jsme dováželi, nyní se snažíme umístit výrobu na Ukrajině a doufáme, že po válce budeme schopní zbraně vyvážet,“ citovala Umerova agentura AFP.
