USA provedly v Kábulu útok na atentátníky, potvrdil mluvčí americké armády

3 minuty
Události: Dění v Afghánistánu
Zdroj: ČT

Spojené státy provedly v Kábulu letecký útok na vozidlo, při němž eliminovaly hrozbu sebevražedného útoku na mezinárodní letiště. Podle agentury AP to povrdil mluvčí americké armády. O cíleném útoku, jehož terčem byli atentátníci z řad teroristické organizace Islámský stát (IS), dříve podle agentur informovali nejmenovaní američtí činitelé i radikální islamistické hnutí Taliban, které před dvěma týdny Afghánistán ovládlo.

Armádní mluvčí William Urban označil letecký útok z bezpilotního letounu za akt sebeobrany. Úřady zjišťují, zda při něm zemřeli civilisté. Tuto možnost ale podle mluvčího zatím nic nenaznačuje. „Jsme přesvědčeni, že jsme úspěšně zasáhli cíl,“ uvedl Urban.

„Výrazná druhotná exploze z vozidla naznačuje, že v něm bylo velké množství výbušniny,“ dodal mluvčí.

Některá média hlásí civilní oběti

Afghánská policie dříve sdělila, že čtvrť severozápadně od kábulského letiště v neděli zasáhla raketa a zabila jedno dítě. Nejmenovaný afghánský činitel později hovořil o třech mrtvých dětech zabitých při útoku bezpilotního letounu, uvedla agentura AP. Místní představitelé podle ní nejprve uváděli, že šlo o dva různé incidenty, to se však nepotvrdilo.

Afghánská televize ArianaNews s odvoláním na očité svědky informovala o šesti mrtvých, z toho o čtyřech dětěch, po výbuchu minometného granátu v domě nedaleko kábulského letiště. Není jasné, zda ve skutečnosti nepopisovala americký letecký úder.

USA varovaly před dalším útokem

V Kábulu vládne napjatá situace po čtvrtečním sebevražedném atentátu, který si podle místních médií vyžádal životy nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Pentagon v sobotu oznámil, že americký bezpilotní letoun zabil dva osnovatele tohoto útoku z organizace IS.

Západní země na letišti dokončují evakuační operace, které byly zahájeny po nástupu islamistického hnutí Taliban k moci v polovině srpna. Do bezpečí se dopravují hlavně cizinci a jejich afghánští spolupracovníci. Američtí vojáci se mají z Afghánistánu stáhnout k 31. srpnu.

Prezident Biden vzdal hold vojákům, kteří zahynuli při sebevražedném útoku v Kábulu
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Americký prezident Joe Biden v neděli na letecké základně Dover ve státě Delaware vzdal hold vojákům, kteří zahynuli při čtvrtečním sebevražedném útoku v Kábulu. Učinil tak u příležitosti návratu jejich tělesných pozůstatků do vlasti.

Sešel se také s příbuznými obětí, informovala agentura AP.

Americké velvyslanectví už dříve varovalo občany USA, že má k dispozici důvěryhodné informace o hrozbě dalšího teroristického útoku u letiště v Kábulu, a důrazně jim proto doporučilo, aby tuto oblast okamžitě opustili. 

Diplomaté ve svém varování hovořili o „specifické hrozbě“, a jejich výzva k opatrnosti tak byla podle agentury DPA ještě naléhavější než sobotní vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena. Ten řekl, že další útok je během následujících 24 až 36 hodin „velmi pravděpodobný“.

„Vzhledem ke konkrétní, důvěryhodné hrozbě by všichni američtí občané v blízkosti kábulského letiště… měli oblast letiště okamžitě opustit,“ uvedl zastupitelský úřad s odkazem na varování ministerstva zahraničí ve Washingtonu.

Podle agentury Reuters se po varování podstatně ztenčilo množství lidí, kteří se přes brány snaží na letiště dostat. S odvoláním na nejmenovaného západního činitele v noci na neděli SELČ uvedla, že na letišti se v té době nacházela asi tisícovka civilistů, kteří ještě čekali na leteckou evakuaci. 

USA pokračují v evakuacích

Spojené státy dál pokračují s leteckými evakuacemi svých občanů a afghánských spolupracovníků z Kábulu poté, co moc v zemi převzalo hnutí Taliban. Bílý dům uvedl, že v sobotu se podařilo za dvanáct hodin dostat do bezpečí dalších dva tisíce lidí, celkem se tak za uplynulé dva týdny podařilo evakuovat na 113 a půl tisíce lidí.

Většina států už evakuační operace ukončila, v sobotu vypravila poslední evakuační letadlo z Kábulu Velká Británie. Všechny zahraniční jednotky se podle dohody s Talibanem mají z Afghánistánu stáhnout do konce srpna.

Pentagon v sobotu oznámil, že armáda USA zahájila stahování z letiště. Počet amerických vojáků se snížil na méně než čtyři tisíce z původních pěti tisíc osmi set.

Zástupce Talibanu agentuře Reuters sdělil, že hnutí chce kontrolu nad letištěm od Američanů převzít rychle a že má dostatek technicky proškolených lidí, kteří budou schopni letecký přístav provozovat. „Čekáme na definitivní svolení od Američanů a pak zajistíme plnou kontrolu nad letištěm v Kábulu,“ řekl.

USA nebudou mít v Kábulu ambasádu

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan uvedl, že Spojené státy nebudou mít od 1. září velvyslanectví v Kábulu. Řekl to v rozhovoru, který v neděli odvysílá stanice CBS.

Taliban podle Sullivana v jednáních uvedl, že i po konci srpna umožní bezpečně vycestovat americkým občanům, lidem s pobytem v USA a také Afgháncům, kteří spolupracovali s koaličními vojsky. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena čeká v zemi na evakuaci zhruba tři sta amerických občanů. Neuvedl ale, kolik zbývá k evakuaci Afghánců.

Mluvčí americké diplomacie Ned Price tento týden uvedl, že si Taliban přeje, aby v Kábulu americká diplomatická mise zůstala. Americké ministerstvo zahraničí zvažovalo, zda v Kábulu misi ponechá, dodalo ale, že USA vládu Talibanu neuznají.

Sullivan stanici CBS také řekl, že Spojené státy mohou v Afghánistánu bojovat proti terorismu, aniž by v zemi měly stálou vojenskou přítomnost. Podle něj hlavní teroristické skupiny v zemi nejsou dostatečně silné a zorganizované, aby páchaly atentáty v zahraničí.

Macron: Francie a Británie chtějí bezpečnou zónu

Francie a Velká Británie v pondělí vyzvou na zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby byla v Kábulu vytvořena bezpečná zóna. Ta by měla mezinárodnímu společenství umožnit pokračovat v humanitárních operacích a v evakuacích a zároveň by mu umožnila dál vyvíjet tlak na Taliban. V rozhovoru s listem Le Journal du Dimanche to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. 

Macron také řekl, že už byly zahájeny rozhovory s Talibanem o ochraně a evakuaci zranitelných Afghánců po 31. srpnu. Paříž spoléhá na pomoc Kataru, který má s Talibanem dobré vztahy. Podle předchozích informací je Katar také jednou ze zemí, na kterou se Taliban obrátil se žádostí o technickou pomoc při zajištění provozu kábulského letiště.

S Talibanem jednají i turecké tajné služby. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nevyloučil, že dohoda o kábulském letišti vznikne, jestliže Taliban dá Turecku nějaký návrh. „Taliban k letišti říká: ‚Vy zajistíte provoz, my bezpečnost.‘Jak bychom jim mohli svěřit bezpečnost? Jak bychom vysvětlili světu další krveprolití? To není tak snadné,“ prohlásil Erdogan. 

Kmenoví váleční vůdci chtějí jednat s Talibanem o vládě

Taliban získal v polovině srpna pod kontrolu prakticky celý Afghánistán a tvrdí, že je připraven do vlády přizvat zástupce různých stran. Skupina válečných vůdců, mezi nimiž je i velitel uzbeckých milicí Abdul Rašíd Dóstum a prominentní tádžický vůdce Atta Muhammad Núr, je připravena o vládě s Talibanem jednat. Agentuře Reuters to řekl Núrův syn Chálid.

Núr nicméně připustil, že existuje velké riziko selhání rozhovorů a skupina odpůrců se proto připravuje na ozbrojený boj vůči Talibanu.

Ochotu jednat s islamistickým hnutím o budoucí vládě vyjádřil minulý týden rovněž Ahmad Masúd, vůdce poslední bašty odporu proti Talibanu, který soustředil své bojovníky v dosud nikdy nedobytém údolí Pandžšír.

Při přestřelce na hranici s Afghánistánem zemřeli dva pákistánští vojáci

Na hranici s Afghánistánem v neděli při přestřelce zemřeli dva pákistánští vojáci, na které ozbrojenci zaútočili z afghánského území. Informovala o tom armáda, podle které se jí podařilo dva nebo tři útočníky zabít a další zranit. Podle agentury Reuters jde o první takový incident od doby, kdy sousední Afghánistán ovládlo radikální hnutí Taliban.

Střet se stal v příhraniční oblasti Badžaur, kterou ovládají místní kmeny. Oblast sloužila dlouho dobu jako úkryt pro členy ozbrojených a teroristických organizací z Afghánistánu. Podle pákistánských úřadů se ale ozbrojenci v poslední době vrátili do sousední země a vytvořili si tam úkryty.

Čína vyzvala mezinárodní společenství, aby pozitivně vedlo Taliban

Mezinárodní společenství by mělo spolupracovat s afghánským vládnoucím hnutím Taliban a pozitivně ho vést. Podle čínského ministerstva zahraničí to v nedělním telefonickém rozhovoru řekl šéf čínské diplomacie Wang I svému americkému protějšku Antonymu Blinkenovi.

Washington by podle Pekingu měl nadále spolupracovat s mezinárodním společenstvím na poskytování hospodářské a humanitární pomoci Afghánistánu, podporovat nový vládnoucí režim v jeho snaze udržet v chodu vládní instituce, zachovat sociální stabilitu a zamezit znehodnocování afghánské měny i růstu cen, uvedl Wang v prohlášení.

„Spojené státy by měly při respektování suverenity Afghánistánu podniknout konkrétní kroky na pomoc Afghánistánu v boji proti terorismu,“ uvedl čínský ministr zahraničí. Varoval přitom, že „uspěchané stažení“ západních vojsk by mohlo teroristickým skupinám umožnit přeskupit se a vrátit se ještě silnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
13:57Aktualizovánopřed 9 mminutami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 18 mminutami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
17:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 3 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 5 hhodinami
Načítání...