Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.
„Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 miliard korun, na kterém je dohoda vládní koalice. Během září budou pokračovat politická jednání o výdajích jednotlivých kapitol, nicméně schodek rozpočtu by měl zůstat zachován,“ řekl Stanjura.
Návrh počítá s poklesem výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Nejvíc škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje resort zdravotnictví s poklesem výdajů 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu s poklesem 26,2 procenta. Největší meziroční růst je v návrhu u kapitoly ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta na základě nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.
„V tomto pracovním návrhu rozpočtu je zohledněna mimo jiné priorita, ke které se vláda zavázala a parlament ji letos schválil – výdaje na obranu. Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti,“ dodal Stanjura. V návrhu rozpočtu se podle něj odráží dopady konsolidačního balíčku, který nyní projednává sněmovna a který by měl zlepšit rozpočtové saldo proti letošnímu roku o 97,7 miliardy korun.
Poslanec koaliční TOP 09 Miloš Nový podotkl v 90' ČT24, že mu přijde navržený schodek vysoký. „Byl bych radši, kdyby byl schodek mnohem nižší. Moje představa a představa TOP 09 byla kolem 210 miliard,“ upozornil.
Se škrty počítá i rozpočet pro Úřad vlády, který bude muset příští rok hospodařit s částkou 1,16 miliardy korun. Je to o skoro 250 milionů méně než letos. Výdaje bude muset snížit taky Kancelář prezidenta republiky. Její rozpočet se oproti letošku sníží o deset milionů na necelých 422 milionů korun.
Sněmovna má příští rok dostat na výdaje 1,5 miliardy korun, což je o 51,1 milionu korun méně než letos, kdy může utratit 1,55 miliardy korun. Senát má mít naopak v roce, kdy se bude ve volbách obměňovat třetina jeho členů, o zhruba 857 tisíc více než letos. Senátorům, kteří nebudou zvoleni, totiž náleží odchodné.
Šetřit budou muset i centrální úřady, Český telekomunikační úřad bude hospodařit s částkou o 221 milionů nižší než letos (2,443 miliardy), Český statistický úřad dostane o 206 milionů méně (1,168 miliardy), méně bude mít také Grantová agentura, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Národní bezpečnostní úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů a Úřad pro studium totalitních režimů. Energetický regulační úřad sice bude mít o dva miliony vyšší rozpočet než letos (308,6 milionu), ale dostane méně na platy.
Škrty ve vědě i školství
Na 37,8 miliardy plánuje ministerstvo financí snížit výdaje na vědu a výzkum. Rozpočet Akademie věd by se měl ale oproti letošnímu roku zvýšit zhruba o 72 milionů, podle předsedkyně akademie Evy Zažímalové se v porovnání s původním návrhem ministerstva financí jedná o zřetelný nárůst.
V původním návrhu počítal resort se snížením rozpočtu na vědu na 35,8 miliardy korun, jednalo by se o snížení o 0,45 procenta HDP. Proti tomuto návrhu se ohradili vědci, akademici, rektoři, ale i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) označila v minulosti takové snížení za hazard s budoucností Česka.
Také resort školství bude muset podle plánů ministerstva financí šetřit. Podle návrhu by měl mít na své výdaje 253,4 miliardy korun, což je o 11,6 miliardy méně než letos. Klesnout má mimo jiné částka určená na platy.
Výdaje a příjmy
Největší výdajovou položkou jsou mandatorní výdaje, které bez zohlednění výdajů na obranu dosahují 1,247 bilionu korun a meziročně vzrostly o 52 miliard. Z toho tvoří 706,2 miliardy korun důchody, jejichž objem meziročně roste o 34,5 miliardy korun.
Hlavní příjmovou položkou je inkaso sociálního pojištění 751,4 miliardy korun, meziročně roste o 63,1 miliardy korun. Daň z přidané hodnoty by měla přinést 386,8 miliardy korun, daň z příjmu právnických osob 198,2 miliardy korun, daň z příjmu fyzických osob 154,3 miliardy korun a spotřební daně 158,7 miliardy korun. V návrhu jsou obsaženy i očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie 126,4 miliardy korun a odvody do rozpočtu EU 60,3 miliardy korun.
Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 254,6 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 2,6 miliardy korun.
Pro letošní rok stát plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Loni dosáhl deficit 360,4 miliardy korun. V roce 2024 očekává MF schodek 235 miliard korun, o rok později by měl být 220 miliard korun.
Ministerstvo muselo podle zákona předložit návrh rozpočtu do konce srpna. V neveřejné části legislativní knihovny se podle údajů v knihovně objevil šest minut před půlnocí, veřejně byl dostupný až v pátek ráno.
Kritika zní od opozice i odborů
Podle bývalé ministryně financí a místopředsedkyně opozičního ANO Aleny Schillerové ovšem u návrhu stále chybějí doplňkové dokumenty. Označila to za nestandardní. „De facto nejste schopni dobrat se, kde jsou úspory,“ podotkla.
Dodala, že z jejích vlastních výpočtů vyplývá, že ministerstvo financí chystá 32miliardové úspory na dotacích, týká se to ale podle ní i jiných veřejných rozpočtů – krajských či městských. „Takže ne 45,6, které mělo být ve státním rozpočtu. Takže zase lež na lež,“ prohlásila.
Poslanec SPD Radek Koten považuje za problematický také růst nákladů na obsluhu státního dluhu. Obává se, že se v příštím roce přiblíží stu miliard. „Vláda už neví, kde má prostředky brát, dokonce se zvažovala půjčka od evropské banky. Tempo zadlužování je obrovské,“ řekl Koten v 90' ČT24.
Výhrady znějí také od odborů. Ozvaly se zejména ty školské kvůli hrozícímu snížení množství peněz v resortu. „Pro mne je aktuální návrh zklamáním. Na prioritě vlády, tedy školství, se šetří. Ministrem Bekem jsme byli ujištěni, že to není konečný návrh rozpočtu. Ještě ale zvažujeme, že se obrátíme na premiéra Petra Fialu (ODS), aby školství nebylo jen papírová priorita,“ řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.
Především se mu nelíbí navržený obnos na platy, který je o 7,8 miliardy nižší než letos. Ministr Bek přitom nedávno ujišťoval, že učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy. Růst by podle něj měly nejméně o tři tisíce korun. Ministerstvo financí ovšem počítá s rušením počtu pracovních míst.
Dobšík upozornil, že v polovině školního roku lze učitele a další pedagogické pracovníky propouštět jen složitě. Snižování počtů zaměstnanců a související úspory na platech ze strany rozpočtu by se tak podle něj pravděpodobně týkaly nepedagogických pracovníků. Mezi ty patří například kuchaři ve školních jídelnách, školníci a administrativní pracovníci. Podle Dobšíka je ve školách nyní okolo 70 tisíc nepedagogů.
Nad snížením výdajů na školství se v 90' ČT24 podivil i ekonom Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Připustil, že vláda musí shánět peníze na výdaje související s kompenzacemi drahých energií a „potom musí šetřit na každém ministerstvu“. Poukázal však na to, že školství dosud Fialův kabinet prohlašoval za svoji prioritu.
„Je vidět, že vládě se nedaří realizovat své priority, ke kterým školství patří. Bohužel to vede ke kobercovému náletu snižování výdajů ministerstev,“ zdůraznil ekonom.
