Výstavba plynovodu o celkové délce 1230 kilometrů je téměř u konce. Chybí ještě dokončit úsek v dánských vodách dlouhý téměř 120 kilometrů. Plynovod má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, takže obchází státy střední a východní Evropy.
Projekt se zastavil v prosinci, protože švýcarsko-nizozemská společnost Allseas, která pokládá potrubí, přerušila činnost kvůli americkým sankcím. Ty se zaměřují na firmy, které poskytují plavidla pokládající potrubí pro Nord Stream 2. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa je proti projektu, protože podle ní posílí vliv Ruska v Evropě a zvýší závislost regionu na dodávkách energií z Ruska.
Dánský energetický úřad v pondělí uvedl, že umožní projektu vedenému ruským plynárenským gigantem Gazprom použít lodě k pokládce potrubí s kotvami namísto vyspělejších plavidel, která využívají takzvanou technologii self-positioning. Ta automaticky udržuje pozici lodě a právě na ni se americké sankce zaměřují.
Mluvčí Nord Stream 2 agentuře Reuters řekla, že konsorcium rozhodnutí Dánska vítá. Zatím ale nerozhodlo, které plavidlo použije a kdy očekává dokončení projektu.
Plyn má využívat i Česko prostřednictvím plynovodu Eugal
Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Praha sice zprvu plány na rozšíření plynovodu Nord Stream kritizovala, pak ale řady kritiků opustila.
Koncem listopadu 2015 se Česko zmiňovalo mezi deseti státy EU, jež rozšíření kritizují, v prosinci 2015 ale vláda tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky na návrh ministra průmyslu Jana Mládka rozhodla, že se Česko nepřipojí k dopisu členských států proti Nord Stream.