Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyjednal na schůzce s ministryní financí navýšení rozpočtu ministerstva pro příští rok o 1,2 miliardy korun. Peníze navíc podle něj půjdou hlavně do investic a nákupu vojenské techniky. Celkem by mělo ministerstvo v roce 2020 hospodařit se 75,5 miliardy korun, letos má obrana k dispozici 66,7 miliardy. Metnar byl jedním z posledních ministrů, který jednal s ministryní Alenou Schillerovou (za ANO). Stále zůstává otevřený rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí.
Lubomír Metnar jednal se Schillerovou asi hodinu. „Mohu říci, že to bylo velmi věcné a detailní jednání,“ řekl ministr obrany po schůzce. „Odcházím z tohoto jednání potěšen, protože rozpočet ministerstva obrany bude navýšen o 1,2 miliardy korun,“ dodal. Rozpočtový výhled však původně obraně přiznával ještě o 800 milionů víc.
Ministerstvo plánuje získané peníze vložit do investic. „Budeme pokračovat v plánovaném posilování a modernizaci armády,“ předestřel šéf resortu. Peníze budou podle něj použity na modernizační projekty, jako je nákup vrtulníků či bojových vozidel pěchoty.
Podle návrhu rozpočtu, který schválila vláda, měla mít obrana příští rok k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,6 miliardy korun více než letos. Je to ale zároveň o dvě miliardy korun méně, než s čím počítal loňský rozpočtový výhled.
Ministerstvo obrany a armáda se stále potýkají s důsledky škrtů v rozpočtu v době hospodářské krize. Část vojenské techniky je stará desítky let a armáda by ji chtěla obměnit.
Česká republika zároveň slíbila, že do roku 2024 splní dřívější závazek vydávat na obranu finance odpovídající dvěma procentům českého HDP. Teď je to zhruba 1,2 procenta, méně ve vztahu k HDP v Alianci na obranu vydávají jen čtyři země: Slovinsko, Belgie, Španělsko a Lucembursko. Kritici se obávají toho, že růst rozpočtu není dostatečný a závazkům v NATO Česko nedostojí.
Komunisté požadují 30miliardový schodek
Schodek by měl být příští rok 40 miliard korun, Schillerová po jednání s ministrem obrany potvrdila, že stále počítá s touto výší. Komunisté ale požadují pouze 30miliardový schodek. Jejich hlasy jsou přitom pro schválení rozpočtu ve sněmovně důležité. Premiér Andrej Babiš podle svých slov nevidí důvod ke snižování schodku. Schillerová bude podle něj i nadále jednat s předsedkyní rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslavou Vostrou (KSČM). „Myslím si, že to bude mít ještě nějaký vývoj,“ podotkl Babiš.
Premiér se kvůli rozpočtu v úterý sešel s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem, schůzka ale dohodu nepřinesla. Také Filip zamířil ve středu za prezidentem Zemanem a jedním z témat byl právě rozpočet.
Miloš Zeman je podle Filipových slov skeptický v tom, že by se dal 40miliardový schodek snižovat. „Ale na druhou stranu je velkým příznivcem, aby zmizely daňové výjimky, které by přinesly – jak on řekl – 340 miliard. Což my zase zpochybňujeme, protože zrušit všechny daňové výjimky, to by bylo velmi složité. Myslím si, že je to spíš pro rozpočet na rok 2021 než pro příští rok,“ uvedl Filip po jednání v Lánech.
Podle Miloslavy Vostré, která se jednání v Lánech také zúčastnila, musí ustoupit obě strany. Závěrečné jednání s ministryní financí se uskuteční příští týden ve středu. „Bylo by špatné prozrazovat taktiku, mám dvě varianty, jak by se to dalo řešit,“ uvedla s tím, že doufá v nalezení kompromisního řešení.
Po Filipovi a Vostré navštívila hlavu státu i ministryně financí Schillerová. Informovala prezidenta o současném vývoji příjmů a výdajů státního rozpočtu i o probíhajících jednáních s ministry o jejich resortních rozpočtech. Zeman podle Schillerové kvitoval zejména růst investic, který je důležitý zejména v této době. Prezident také slíbíl, že přijde na jednání vlády, kde se bude projednávat rozpočet (zřejmě 16. září).
Ministryně také informovala prezidenta o daňových výjimkách a o postupu k jejich omezování. Například v příštím roce chce resort u příjmů z hazardních her nad 100 tisíc korun danit 15 procenty čistou výhru. Prezidenta také zaujal záměr ministerstva financí zavést stravenkový paušál.
