Je důležité mít naději, která se neviklá, říká o válce biskup Tomáš Holub

Nahrávám video

Válka na Ukrajině může podle duchovního Tomáše Holuba i v nejhorších chvílích ukazovat, že existují hodnoty přesahující lidský život. Spravedlivá válka podle něj neexistuje, bojující na Ukrajině se ale spravedlivě brání. „Jasné odpovědi mít v této situaci nelze, jestli má člověk srdce, které chce mít rádo. Je to situace, ve které se člověk chytá naděje, ale nestojí na ní pevně,“ uvedl v Interview ČT24 plzeňský biskup, který má zkušenosti jako vojenský kaplan během válečných konfliktů v Bosně nebo Iráku.

Mezi lety 1996 a 1997 jako vojenský kaplan působil Holub v bývalé Jugoslávii, kde viděl obrazy války na vlastní oči. Vedle bezprostředního válečného nebezpečí pro něj nejsilnějším zážitkem bylo přímé setkávání s vojáky a místními. „Byly to osobní rozhovory s těmi, kterým jsem naslouchal. Intenzivní byly stovky a tisíce rozhovorů, kdy jsem byl potichu a ti lidé mluvili.“ 

Současná situace podle něj v mnoha lidech rovněž vzbuzuje existenciální pochyby. „Vnímám, že tu existuje jakási existenciální úzkost, která otřásá základními jistotami. To se v těchto rozhovorech objevuje velmi vážně,“ řekl. „Věci, na kterých si myslíme, že můžeme stavět svoji naději na štěstí, že ty základy se zdají nestabilní a kývou se,“ hodnotí. 

Spravedlnost, která dává životu smysl i v hraničních situacích, kdy zbylé hodnoty nemají smysl, podle něj tkví v principech, které člověka přesahují. „Věřím, že to jsou hodnoty, které přesahují horizonty viditelného a horizonty lidského života na Zemi. Kdyby takové hodnoty nebyly, tak odpověď nemám.“ 

Náboženství jako motor ideologie

S faktem, že násilí se dopouští lidé hlásící se k náboženství, se podle Holuba často těžko vyrovnává. „V Bosně jsem si uvědomil, že nacionalismus a vedle toho náboženství jsou dva nejsilnější motory ideologií. A v okamžiku, kdy náboženství není o osobním vztahu s Bohem, ale o jakési struktuře hodnot, které chráníme, nebo dokonce za ně bojujeme, tak se to může zvrhnout v něco naprosto šíleného,“ říká. 

Roli ruské pravoslavné církve ve vztahu k prezidentovi Vladimiru Putinovi a schvalování invaze na Ukrajinu v tomto kontextu vnímá problematicky.

„Bojím se, že konflikt má v sobě ještě možná hlubší rozměr, který ho činí ještě těžším a dramatičtějším. Že to není jen boj o moc, ale o určité vidění světa, ve kterém bohužel pravoslavná církev spoluvytváří spasitelské pohledy, kdy se údajně bojuje za hodnoty, které jsou ty správné a které evropský liberalismus pošlapal. Tohoto ideologického rozměru se bojím,“ dodává. 

Uprchlíky bychom měli přijímat s tím, že si v mnoha věcech neporozumíme, apeluje Holub

Z Ukrajiny v důsledku války uteklo už přes čtyři miliony lidí, víc než 300 tisíc z nich zamířilo i do Česka. Biskup Tomáš Holub tvrdí, že při sledování vlny solidarity českých občanů pociťuje hrdost. Zároveň ale apeluje na to, aby pomoc rychle neopadla. 

Současnou vlnu zájmu o pomoc přirovnává k počátečním fázím vztahu, na kterém by se mělo pracovat. „To, co jsme zažili, je podobné zamilovanosti a silnému vzepnutí citů. Je to podobné, jako když se ze zamilovanosti dostáváme do normálního vztahu, stejně tak z pomáhání nesmí přijít nějaká kocovina, ale vzájemný dobrý vztah,“ dodává.

Lidem, kteří válečné uprchlíky ubytovávají, radí, aby přijali i vzájemné nepochopení. „Moje rada je, aby věřili, že jim možná v něčem nebudou vůbec rozumět. A že přijetí nezáleží na našich domácích kritériích a že doma nemají vysněné uprchlíky, ale lidi z masa a kostí. Tenhle rozdíl musíme mít na paměti.“ 

Velikonoční naděje

Poselství a útěchu před blížícími se Velikonocemi nachází v naději, která by podle plzeňského biskupa měla být pevná.

„Je důležité mít naději, která se neviklá. To je spojeno i s Velikonocemi. Tato krize ukazuje, že jsou hodnoty, za které má smysl položit život. Kdyby nebyly, tak dnes Ukrajinci žijí jako ti, kteří poslouchají prezidenta Putina. A také to, že jsou hodnoty, které horizont tohoto života přesahují a jsou nadějí, která i v takhle těžkých situacích vydrží a je pravdivá. Není to jen hraní si na naději,“ uvedl. 

„Věřím, že ve spojení s tím, kdo tenhle svět zachránil, je možné mít naději, která i v situaci, kdy vidíme zlo, nás nevede k tomu, abychom se báli, ale abychom říkali, že jsme silnější,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVláda ze sebe dělá šaška, míní Decroix k situaci kolem účasti Pavla na summitu NATO

Vláda předběžné opatření Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO splnila jen zčásti, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Předběžné opatření podle ní mělo dva výroky a tím druhým bylo, že vláda nemá v žádném ohledu ztěžovat nebo bránit prezidentovi a jeho doprovodu v účasti na summitu. Podle ní ale kabinet nedodržením ústavní a protokolární zvyklosti o tom, že vedoucím delegace bude prezident, ztěžuje hlavě státu její participaci na summitu. Členové vlády tak podle ní „ze sebe dělají opravdu šašky“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Delegaci na summitu NATO povede premiér, řekl Babiš. Podle Pavla je to v rozporu s opatřením ÚS

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel s delegací, která bude čítat sedm lidí. Hlava státu reagovala, že postoj vlády k účasti prezidenta na summitu je v rozporu s opatřením Ústavního soudu (ÚS). Prezident také odmítl návrh premiéra, aby na summit NATO neletěl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Teplotní rekordy opět hlásily desítky stanic, podívejte se kde

Ve velké části Česka padaly i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především šlo o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týkalo se to i mnoha lokalit v Čechách. Dělo se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 10 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 11 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled