Nouzový stav bude třeba prodloužit, uvedl Hamáček. Počet zemřelých překonal pět tisíc

V úterý v Česku do 18 hodin přibylo 4981 případů koronaviru, zhruba o 2600 více než za stejnou dobu v pondělí a přibližně o 1800 méně než minulé úterý do večera. Nakažených je aktuálně více než 159 tisíc lidí, v nemocnicích je zhruba osm tisíc z nich. V úterý přibylo do statistik 189 úmrtí s koronavirem, celkem zemřelo 5263 lidí. Kvůli vývoji epidemie v Česku bude podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vláda muset požádat o prodloužení nouzového stavu.

Video Vláda bude podle Hamáčka žádat o prodloužení nouzového stavu
video

Vláda bude podle Hamáčka žádat o prodloužení nouzového stavu

Nouzový stav bude podle ministra Hamáčka potřeba prodloužit, zatím platí do 20. listopadu. Hamáček, který je zároveň šéfem Ústředního krizového štábu, zároveň požádal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby do připravované tabulky protiepidemických opatření doplnil, zda daná opatření vyžadují nouzový stav.  

Hamáček se pro jeho prodloužení znovu vyslovil v úterý před jednáním Poslanecké sněmovny. Stejně se vyjádřil už na začátku listopadu v pořadu Otázky Václava Moravce. Opatření, která nouzový stav umožnil vládě zavést, budou platit do doby, kdy se denní přírůstky nakažených covidem-19 vrátí na stovky, maximálně nízké tisíce, řekl v pořadu.

I premiér Andrej Babiš (ANO) se později vyjádřil, že podle expertů současné prodloužení do 20. listopadu nebude stačit. Na nutnosti prodloužení je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ve vládě shoda.

O prodloužení nouzového stavu žádá vláda Poslaneckou sněmovnu, opozice přitom kritizuje kabinet za nepřipravenost jednotlivých opatření a jejich navázání na vývoj epidemie. Systém hodnocení pro uvolňování nebo zpřísňování opatření na základě epidemické situace, který připravuje ministerstvo zdravotnictví, bude mít podle ministra Blatného dvě úrovně.

První formou tabulky určí míru omezení obecně, hotová by měla být během úterý. Druhá úroveň rozpracuje opatření v jednotlivých oblastech a resortech. Celý systém chce ministr představit v pátek na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.

Podle šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka sněmovna rozhodne o prodloužení nouzového stavu zřejmě příští čtvrtek.

Předseda ODS Petr Fiala řekl, že další žádost o prodloužení nouzového stavu musí provázet i jasný plán, občanští demokraté by však žádost na nezbytně krátkou dobu nejspíše podpořili.

Lidovci prodloužení nouzového stavu podmiňují návratem alespoň části dětí do škol. „Pokud se děti z 1. a 2. třídy základních škol a absolventské ročníky včetně 9. třídy nevrátí 23. listopadu do školy, KDU-ČSL nepodpoří jakékoli prodloužení nouzového stavu. Prostě takto to dál nejde,“ uvedl na Twitteru bývalý předseda lidovců Marek Výborný.

Poslanecký klub ANO nehlasoval o odvolání Faltýnka

O odvolání Jaroslava Faltýnka z funkce předsedy poslanců ANO kvůli říjnové noční schůzce v restauraci s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) a dalšími v úterý nakonec poslanecký klub hnutí nehlasoval. „Byl jsem dnes připraven, pokud by situace nastala, se podrobit tajnému hlasování. Nikdo z kolegů situaci nevznesl, takže já to považuji za sebe tak, jak jsem dostal odpovědi od kolegů, za uzavřenou záležitost,“ řekl Faltýnek.

Podle stanov by pro odvolání předsedy muselo hlasovat více než 50 procent všech členů poslaneckého klubu, uvedl Faltýnek. Klub zahrnuje 78 zákonodárců. „Já jsem se jich zeptal, jestli chtějí o tom hlasovat, a nikdo o tom hlasovat nechtěl,“ uzavřel.

Faltýnek kvůli noční schůzce na Vyšehradě rezignoval na pozici prvního místopředsedy ANO, jeho nástupce vybere sněm hnutí na počátku příštího roku. Avizoval, že požádá klub o vyjádření, zda má jeho důvěru do voleb, které se uskuteční za rok. V úterý Faltýnek řekl, že mu více než dvě třetiny kolegů odpověděly, že má jejich důvěru, a nikdo nevznesl žádost o tajné hlasování. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš dříve řekl, že rozhodnutí nechává na poslancích.

Přírůstek se pomalu snižuje, počet úmrtí přesáhl pět tisíc

V úterý mezitím do 18 hodin hygienici odhalili bezmála pět tisíc nových případů onemocnění. Počet nově potvrzených případů ale souvisí s intenzitou testování. Třeba v neděli bylo nejméně nových případů, ale i testů za čtyři týdny. V pondělí laboratoře provedly 29 816 testů, asi o 16 tisíc více než v neděli. Podíl pozitivních klesl na 20 procent, níže byl naposledy zhruba před měsícem. Počet testů za úterý oznámí ministerstvo ve středu večer.

Stále ale rychle přibývá úmrtí s covidem-19. V úterý jich do statistik přibylo 189, celkem zemřelo 5263 lidí. Čísla z posledních dnů ale obvykle při pozdějších aktualizacích vzrostou. Minulé úterý zemřelo 243 pacientů s koronavirem, což je nejvíc v jednom dni od počátku epidemie.

Počet hospitalizovaných se o víkendu držel pod 7800, v pondělí ale opět stoupl nad osm tisíc. Pacientů ve vážném stavu ale mírně ubylo na 1191. Ze 425 845 případů nákazy od březnového počátku jejího šíření v Česku se 261 273 lidí vyléčilo.

Opatření zabírají, řekl ministr Blatný

Nejrychleji se nyní nákaza šíří na Pelhřimovsku, kde za uplynulých sedm dní připadá na 100 tisíc obyvatel 1148 případů. Následuje Vsetínsko s 1092 přepočtenými případy. Relativně nejlepší situace je momentálně v Praze, kde je 291 nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden.

Statistiky potvrzených případů nákazy podle ministra zdravotnictví Blatného naznačují, že opatření proti koronaviru, která byla přijata před dvěma až třemi týdny, se projevují. Není důvod je tedy zpřísňovat, je nutné se spíš připravit na řízené rozvolňování, uvedl v pondělí ministr.

Pražané zákaz shlukování i vycházení porušují

Ne všude ale veřejnost nařízení dodržuje. Od začátku listopadu už pražští strážníci řešili téměř 400 případů, kdy lidé porušili noční zákaz vycházení nebo byli venku ve větší skupině než dvou lidí. ČT to řekl ředitel pražské městské policie Eduard Šuster. Podle něj ve 130 případech dali strážníci pokutu za celkem 54 tisíc korun. Pokuta může být až 10 tisíc korun.

„Od začátku listopadu řešili pražští strážníci již 383 případů porušení krizových opatření týkajících se zákazu shlukování a vycházení. Ve 129 případech uložili příkazem na místě pokuty v celkové částce 54 tisíc korun, 52 případů oznámili správnímu orgánu,“ uvedl Šuster.

Policie může porušení zákazu shlukování a vycházení řešit třemi způsoby. Pokud nestačí domluva, může udělit pokutu až 10 tisíc korun. Tu je ovšem možné uložit jen v případě, že s ní lidé na místě souhlasí. „V praxi je to však téměř neproveditelné. Musí platit, že nestačí domluva, obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci s právní kvalifikací skutku s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku,“ přiblížil Šuster.

„Pokud nejsou splněny všechny podmínky, tak věc na místě pokutou řešit vůbec nelze,“ doplnil. V takových případech se přestupek předává správnímu orgánu a člověk odchází bez pokuty na místě.

Sociální zařízení dostávají testy

Od pondělního rána rozváželi pracovníci distribuční firmy dva miliony antigenních testů do svých center po celém Česku. „V odpoledních hodinách se naplno rozjela expedice a napříč celou Českou republikou již byly realizovány dodávky do jednotlivých zařízení. Do pondělní půlnoci jsme testy dodali do 440 zařízení,“ uvedl Martin Nesrsta z firmy Avenier. První domovy by mohly s testováním začít v úterý.

Celkem by měly testovací sady dostat asi dvě tisícovky sociálních zařízení. První kolo nařízeného testování se mělo v pobytových domovech spustit do středy. To je podle náměstka moravskoslezského hejtmana Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) nereálné. Čas podle něj zabere nejen odebrání vzorku, ale i čekání na výsledek a jeho následné zanesení do systému.

„Nemůžeme chtít po zdravotnickém personálu v našich zařízeních, aby jen testoval. Mají i jinou práci, kterou musí klientům poskytovat,“ řekl Navrátil.

Za zpožděním je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to, že v Česku chyběla zákonná pravidla pro pořizování a zaplacení testů. Do víkendu také chyběla smlouva se zdravotními pojišťovnami. Podle Blatného by rozvážka testů po celé republice měla být hotova zhruba do týdne.

Pošta začala roznášet roušky pro 185 tisíc handicapovaných

Začala také distribuce roušek a respirátorů pro osoby se zdravotním postižením. Česká pošta je má roznést na 185 tisíc adres. Pošta to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Pomoc se týká občanů České republiky, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, a osob mladších 18 let, kterým byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P.

Vláda o distribuci ochranných prostředků rozhodla v polovině října. Lidé nemusí na poštu, vše dostanou do svých domovních schránek. Pět roušek a respirátor jsou zabalené do ochranných obalů, roznášeny budou spolu s návodem na použití v obálce.

Britští zdravotníci pomohou v brněnské vojenské nemocnici

Do Česka v noci na úterý dorazil tým šesti zdravotníků ze Spojeného království, kteří pomohou českým kolegům ve zvládání epidemie. Zapojí se do práce v brněnské vojenské nemocnici. Čeští představitelé o pomoc požádali spojence z Evropské unie i z NATO.

Náměstek ministra obrany Jan Havránek a britský velvyslanec Nick Archer vítají tým britských zdravotníků
Zdroj: ČTK
Autor: Ondřej Deml

Dva lékaře již vyslalo Německo, němečtí vojenští zdravotníci se od pondělí zapojili do práce v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Tento týden by do Česka měli dorazit zdravotníci se zkušenostmi s bojem s koronavirem také ze Spojených států. Čtyři poskytne texaská národní garda a tři nebraská národní garda. 

Kromě vyslání vojenských zdravotníků získalo Česko od spojenců i materiální pomoc, zejména plicní ventilátory. Dostalo je nebo mu byly zapůjčeny například z Německa, Rakouska, Maďarska, Nizozemska či ze strategických zásob EU a NATO.

Brnu chybí peníze, ztrátu chce vyrovnat půjčkou a prodejem akcií

V souvislosti s koronavirem řeší řada obcí a měst propad v příjmech. Brněnští zastupitelé proto v úterý odhlasovali navýšení úvěrového financování, město si tak příští rok bude moct půjčit dvě miliardy korun. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) na příští rok očekává právě dvoumiliardový propad v rozpočtu.

Brno mělo původně schválené čerpání peněz od Komerční banky a České spořitelny, u každé ve výši půl miliardy korun. V úterý zastupitelé navýšili u každé z bank limit kontokorentního úvěrového čerpání na miliardu korun, dohromady tedy dvě miliardy.

Půjčené peníze by měly jít na investice, které už jsou smluvně vázané. Pokračovat by tak měly dopravní stavby, zachována má být i výstavba koncertního sálu za dvě miliardy nebo multifunkční haly na výstavišti za stejnou cenu. Výjimkou je atletická hala za 800 milionů korun, s její realizací město váhá. Město také jedná o tom, že by Národní divadlo Brno přešlo pod stát, čímž by se ušetřilo 600 milionů korun.

Město také uvažuje o prodeji akcií Technologického parku, jehož téměř jediným vlastníkem se stalo na začátku letošního roku. Jakou část akcií město prodá či za kolik je nabídne, zatím není jasné. „Uvažujeme, že prodáme asi všechny, ale variant je více. Je možné prodat pouze část nebo vyčlenit nějakou nemovitost a nechat si ji ve vlastnictví města,“ dodala Vaňková.