WHO je proti užívání remdesiviru. Nejsou podle ní důkazy, že zlepšuje vyhlídky pacientů na uzdravení

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala stanovisko, v němž nedoporučuje používat lék remdesivir proti covidu-19. Podle ní chybějí jakékoli důkazy, že přípravek zvyšuje šance na přežití pacientů s touto nemocí či že u nich snižuje potřebu plicní ventilace. Antivirotický lék remdesivir získal celosvětovou pozornost coby potenciálně účinný lék pro pacienty s vážným průběhem covidu-19 a zdravotníci jej čím dál častěji používají při léčbě pacientů v nemocnici. Jeho skutečná účinnost v klinické praxi nicméně zůstává nejistá.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

Panel WHO složený z mezinárodních expertů uvedl, že remdesivir není doporučeníhodný pro nemocniční pacienty s covidem-19 bez ohledu na to, jak vážný je jejich zdravotní stav.

Doporučení podle WHO vychází z nových zjištění při výzkumu, který porovnával účinky několika medikamentů používaných při léčbě covidu-19 celkem na sedmi tisících hospitalizovaných pacientech. Z nich nevyplývá, že remdesivir nemá na léčbu žádný efekt, ale spíše že na základě dostupných dat nejsou důkazy o tom, že zlepšuje vyhlídky pacientů na uzdravení, uvedl panel.

S ohledem na možnost škodlivých vedlejších účinků, relativně vysokou cenu i nesnadnou aplikaci –⁠ remdesivir musí být vpichován do žíly –⁠ proto WHO považovala za adekvátní vydat negativní stanovisko pro užívání tohoto přípravku.

Farmaceutická firma Gilead Sciences s vyzněním doporučení WHO nesouhlasí. „Veklury (obchodní název remdesiviru) je uznáván jako léčebný standard při péči o hospitalizované pacienty s covidem-19 ve směrnicích řady důvěryhodných státních organizací,“ uvedl v prohlášení Gilead.

Evropská komise v reakci na prohlášení WHO uvedla, že stanovisko světové organizace vzala na vědomí, ale „v tuto chvíli se nic nemění“ na povolování léku. Komise poukázala na to, že Evropská léková agentura (EMA) požádala o veškerá data z testování léku a vyhodnotí je spolu s dalšími dostupnými daty, aby zjistila, „zda je potřeba něco měnit“.

Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) sdělil, že pro pacienty s covidem-19 v Česku se ohledně remdesiviru nic nemění. „Případná změna v rozhodnutí o registraci přísluší vyjádření Evropské agentury pro léčivé přípravky,“ vysvětlila mluvčí ústavu Monika Segedová. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Látka remdesivir, kterou vyvinul tým pod vedením českého vědce Tomáše Cihláře, původně měla sloužit pro léčbu krvácivé horečky ebola v Kongu. Lék je však od března nasazován i při léčbě pacientů s covidem-19. Česká vláda v říjnu schválila nákup deseti tisíc dávek tohoto léku za 205 milionů korun. 

Část italských vědců tvrdí, že se koronavirus v zemi vyskytoval již v září 2019

Skupina italských lékařů a vědců zveřejnila výzkum, podle kterého se koronavirus v Itálii vyskytoval již loni na podzim. První ohnisko nákazy bylo přitom v Itálii identifikované 21. února letošního roku v oblasti Milána. Další italští a evropští vědci ale nad závěry studie vyjádřili pochybnosti, upozornila agentura AP.

Na výsledky studie poukázaly i čínské úřady. Podle nich výzkum ukazuje, že otázka původu a šíření koronaviru je stále otevřená. To si ale autoři studie nemyslí. „Naše poznatky pouze ukazují, že Čína nezachytila virus včas,“ tvrdí jeden z autorů Giovanni Apolone z milánského ústavu pro léčbu nádorů.

Průzkum probíhal na vzorku 959 pacientů, kteří se v milánském ústavu podrobili vyšetření rakoviny plic. Jednalo se většinou o kuřáky či bývalé kuřáky ve věku do 65 let. Badatelé provedli analýzu vzorků odebraných od těchto pacientů a zaměřili se na přítomnost protilátek specifických pro koronavirus. Podle jejich závěrů mělo protilátky 12 procent zkoumaných pacientů. Autoři studie tvrdí, že v září 2019 vykazovali protilátky pacienti z pěti italských regionů.

Vedle milánského ústavu pro léčbu nádorů se výzkumu účastnili i odborníci z univerzit v Miláně a Sieně. K závěrům se ale někteří italští vědci stavějí skepticky. Poukazují na to, že analýzy protilátek nemusí být dostatečně přesné. „Kdyby tomu tak bylo, tak by se otevřela otázka, proč nevznikla celá řada ohnisek daleko dříve (než v únoru),“ poznamenal primář infekčního oddělení milánské nemocnice Sacco Massimo Galli.

Německý parlament schválil prodloužení kurzarbeitu

Režim ochrany pracovních míst, takzvaný kurzarbeit, bude kvůli pandemii nemoci covid-19 možné v Německu dočasně využívat místo jednoho až dva roky. V pátek příslušný návrh schválil Spolkový sněm. V rámci kurzarbeitu stát přispívá na mzdy zaměstnanců s nuceně zkrácenou pracovní dobou. Ministr práce Hubertus Heil v parlamentu prohlásil, že Německo letos na tuto pomoc vydalo 18 miliard eur (zhruba 474 miliard korun).

Prodloužené ochranné opatření potrvá nejdéle do 31. prosince 2021. To znamená, že ten, kdo je na pomoc odkázán od letošního dubna, ji bude moci dostávat až do konce nadcházejícího roku. 

Němečtí zaměstnanci běžně dostávají ke snížené mzdě doplatek na úroveň až 60 procent výpadku čisté mzdy, v případě rodičů je to 67 procent, uvádí Spolková agentura práce (BA). Nyní ale ti, jejichž pracovní doba musela být snížena o více než polovinu, pobírají od čtvrtého měsíce 70 procent mzdy, rodiče pak 77 procent, a od sedmého měsíce 80, respektive 87 procent. Toto zvýšení bude rovněž omezeno do konce roku 2021.

Drážďany zrušily vánoční trh Striezelmarkt

Kvůli šíření koronaviru Drážďany zrušily slavný vánoční trh Striezelmarkt, který každoročně přiláká zhruba dva miliony návštěvníků, včetně tisíců Čechů. Epidemický vývoj neumožnil jiné rozhodnutí, uvedl podle agentury DPA primátor Dirk Hilbert. Známý vánoční trh Striezelmarkt se koná v saské metropoli od roku 1434, většinou na náměstí Altmarkt v jižní části historického centra.

„Protože se v dohledné době nedá čekat uvolnění opatření proti šíření koronaviru, ba naopak, nemáme žádné jiné realistické možnosti, jak Striezelmarkt uspořádat,“ uvedl primátor Hilbert. 

Drážďanská radnice se plánů na 586. ročník trhů na náměstí Altmarkt nechtěla dlouho vzdát. Pracovala na hygienických opatřeních, podle kterých se měly stánky s vánočním zbožím, svařeným vínem a občerstvením, včetně typických sladkých vánočních štól, rozmístit na větším území města.

Pfizer jako první v USA požádá o nasazení své vakcíny

Farmaceutická společnost Pfizer jako první požádá americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v USA o schválení mimořádného nasazení své vakcíny proti covidu-19. S odkazem na vyjádření vedení firmy o tom informovala agentura Reuters, podle níž se jedná o zásadní krok k možnému ukončení současné pandemie, která si jen v USA vyžádala přes čtvrt milionu obětí.

Oznámení společnosti, jež na preparátu spolupracuje s německou BioNTech, přišlo jen několik dní poté, co firma informovala veřejnost o úspěšné poslední fázi klinických testů. Ta prokázala, že je vakcína účinná asi z 95 procent ve všech věkových skupinách a nemá žádné vážné vedlejší účinky.

„Podání žádosti v USA je kritickým milníkem na naší cestě doručit vakcínu proti covidu-19 celému světu. Máme nyní úplnější obrázek ohledně účinnosti a bezpečnosti naší vakcíny,“ uvedl ve vyjádření šéf Pfizeru Albert Bourla. Společnosti očekávají, že by jim FDA mohla udělit mimořádné povolení kolem poloviny prosince, načež se chystají okamžitě začít zásobovat preparátem veřejnost.

Díky vakcíně investoři vložili do akcií rekordní sumu

Analytici Bank of America očekávají, že rok 2021 bude „rokem vakcíny“. Jejich finanční ústav zveřejnil výsledky průzkumu, které odhalují velké investice na akciovém trhu v souvislosti s pandemií. Euforie kolem vakcíny na nový koronavirus způsobila, že investoři ochotněji nakupují rizikovější aktiva. Jen za poslední dva týdny vložili do akcií rekordních 71,4 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun).

Ochota více riskovat minulý týden vedla k tomu, že investoři prodali zlato za čtyři miliardy dolarů, což je největší týdenní částka v zaznamenané historii. Zlato, které je v oblibě v dobách politické a ekonomické nejistoty, ale i tak směřuje k největšímu ročnímu zhodnocení od roku 2010.

Reinfekce je nepravděpodobná šest měsíců od zotavení, tvrdí studie

Nejméně šest měsíců od prodělání nákazy koronavirem je opětovná infekce velmi nepravděpodobná. Vyplývá to z britské studie, do níž byli zapojeni zdravotníci z první linie boje s pandemií covidu-19, píše agentura Reuters. 

Závěry studie podle vědců z Oxfordské univerzity mohou být určitým ujištěním pro více než 51 milionů lidí po celém světě, kteří již onemocnění covid-19 prodělali. „Jsou to velmi dobré zprávy, protože si můžeme být jisti, že nejméně v krátkodobém horizontu se většina lidí, kteří prodělali covid-19, znovu nenakazí,“ uvedl spoluautor studie David Eyre.

Studie, která se uskutečnila v rámci testovacího programu zdravotnického personálu, zahrnuje data za 30 týdnů od dubna do listopadu. Výsledky dosud nebyly podrobeny recenznímu řízení, ale byly zveřejněny na webu MedRxiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 24 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...