Ucpaný nos a kvalitní chrup mohou vést podle vědců k superpřenosům covidu

Výzkum amerických expertů poprvé ukázal na fyziologické příčiny toho, proč se z někoho může stát super-šiřitel virů, jako je například SARS-CoV-2, tedy nový koronavirus. Výsledky zveřejnil odborný časopis Physics of Fluids.

Autoři studie pracovali s počítačovými modely, které simulovaly kýchání u různých typů lidí. Hledali pak, jaké fyziologické znaky znamenají větší rozptyl nebo dosah kapiček, které se během kýchání do okolí uvolňují.

Vědce také zajímalo, jak se rozdíly v lidské anatomii podílejí na schopnosti těchto kapiček, které potenciálně obsahují viry, vydržet ve vzduchu.

Ukázalo se, že řada tělesných znaků opravdu pomáhá virům se šířit – patří mezi ně zejména ucpaný nos, ale třeba i plný chrup zubů. To všechno má dopad na to, jak se kapičky při kýchnutí šíří vzduchem.

Šíření nového koronaviru

Podle hlavních lékařských autorit se virus, který způsobuje nemoc covid-19, šíří především kapénkovou infekcí, tedy drobnými kapénkami, které se uvolňují zejména při kašli nebo kýchání. Právě ony totiž obsahují částice viru. Bez vlhkosti by virus rychle vyschl a zaniknul.

Spousta studií jasně prokázala, že roušky toto šíření vzdušnou cestou zpomalují a respirátory mu brání. Naopak velmi málo je zatím známo o tom, jak se uvolňování kapének liší u jednotlivých lidí podle toho, jak se od sebe tělesně odlišují.

„Tohle je první studie, která chce pochopit PROČ – tedy proč se u někoho kapénky šíří dál a víc,“ uvedl její spoluautor Michael Kinzel. „Ukázali jsme, že lidské tělo má mechanismy, které narušují výtrysky kapének z úst a brání jim tak dostat se daleko,“ popsal vědec.

Pokud mají lidé čistý nos, například poté, co se vysmrkali, rychlost a tedy i dolet kapének je mnohem menší, než když kýchne člověk, který má nos plný. Je to tím, že čistý nos umožňuje, aby se proud vzduchu (a kapének) při kýchnutí šířil nejen ústy, ale u nosními dírkami. A nemá tím pádem takovou sílu. A naopak, ucpaný nos znamená, že se výdechový proud koncentruje jen v ústech a nabírá na rychlosti.

Experimenty s počítačovým modelem ukázaly, že podobnou roli hrají i zuby. Pokud má člověk chrup se všemi zuby, tvoří to jakousi přehradu, která pak částečky urychluje a ony doletí dál.

„Je to tak, zuby vytvářejí zúžení a to posiluje výdech a činí ho více turbulentním,“ doplnil Kinzel. „Ukazuje se, že pomáhají šíření částeček. Když tedy potkáte někoho bez zubů, můžete čekat, že bude kýchat slaběji,“ dodal.

Jak výzkum probíhal

Vědci pro tuto studii využili 3D modelování a matematické simulace. Pomocí nich vytvořili několik typů nos a úst, které pak kombinovali.

Když pak v těchto modelech simulovali kýchání, zdaleka nejvíce vynikaly ty modely, které měly ucpaný nos a plnou sadu zubů. U nich dolétly kapénky až o 60 procent dál než u lidí s menším počtem zubů a čistým nosem.

Vědci chtějí na tomto modelu dále pracovat a rozšířit ho o další proměnné a faktory. Už nyní ale podle autorů jejich práce ukázala, jak důležité je mít volný nos a udržovat ho pomocí kapesníků průchozí. 

Právě ucpaný nos by podle nich mohl být jedním ze zásadních faktorů, které způsobují, že na některých místech dochází k takzvaným superpřenosům, které nakazí na jednom místě až desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.
před 1 hhodinou

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 15 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 16 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 16 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 18 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
31. 3. 2025

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
31. 3. 2025
Načítání...