Společnost Pfizer dokončila testování vakcíny proti covidu. Je účinná na 95 procent

Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Farmaceutická firma to uvedla ve středu společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.

Podle Pfizeru je účinnost vakcíny stabilní napříč věkovými skupinami a etniky, což by jí otevřelo cestu k použití po celém světě. Důležité podle firmy je, že účinnost u lidí nad 65 let, kterým ve větší míře hrozí vážné komplikace covidu-19, přesahuje 94 procent.

Konečná analýza preparátu přišla jen týden poté, co společnost oznámila účinnost přesahující 90 procent na základě předběžných výsledků testů. V pondělí přitom konkurenční společnost Moderna oznámila předběžná data pro svou vlastní vakcínu, která ukázala podobný úspěch.

Vakcína nové generace

Oba preparáty fungují na novém principu takzvané mediátorové RNA (mRNA) a zvyšují naděje na poražení pandemie, jež si vyžádala úmrtí více než 1,3 milionu lidí po celém světě a nedozírné ekonomické škody. Experti však varují, že bude trvat v nejlepším případě ještě několik měsíců, než se přípravky dostanou v masové míře k většinové populaci.

Podle Pfizeru se těžká forma covidu-19 rozvinula u 170 z celkem 43 tisíc testovaných osob, z nichž 162 bylo ze skupiny, které byla podána neúčinná látka, takzvané placebo. Jediným vážným vedlejším účinkem, který postihl více než dvě procenta očkovaných, byla únava po aplikaci druhé dávky vakcíny. Ta se dotkla 3,7 procenta lidí. U starších lidí se přitom tyto účinky objevovaly v menší míře.

Americká společnost Pfizer a německá BioNTech uvedly, že se chystají data z testů zaslat také zdravotnickým regulačním úřadům v dalších zemích kromě USA. Výsledky studie rovněž plánují vydat v recenzovaném odborném časopisu.

Společnosti se chystají ještě letos vyrobit až 50 milionů dávek vakcíny, což je dost na naočkování 25 milionů lidí. V příštím roce pak chtějí vyrobit 1,3 miliardy dávek.

Na vývoji covidové vakcíny pracují desítky firem po celém světě. Jako další zřejmě zveřejní výsledky svých testů společnost AstraZeneca, jež spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Ještě letos chce také o svém pokroku informovat firma Johnson & Johnson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...