Společnost Pfizer dokončila testování vakcíny proti covidu. Je účinná na 95 procent

Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Farmaceutická firma to uvedla ve středu společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.

Podle Pfizeru je účinnost vakcíny stabilní napříč věkovými skupinami a etniky, což by jí otevřelo cestu k použití po celém světě. Důležité podle firmy je, že účinnost u lidí nad 65 let, kterým ve větší míře hrozí vážné komplikace covidu-19, přesahuje 94 procent.

Konečná analýza preparátu přišla jen týden poté, co společnost oznámila účinnost přesahující 90 procent na základě předběžných výsledků testů. V pondělí přitom konkurenční společnost Moderna oznámila předběžná data pro svou vlastní vakcínu, která ukázala podobný úspěch.

Vakcína nové generace

Oba preparáty fungují na novém principu takzvané mediátorové RNA (mRNA) a zvyšují naděje na poražení pandemie, jež si vyžádala úmrtí více než 1,3 milionu lidí po celém světě a nedozírné ekonomické škody. Experti však varují, že bude trvat v nejlepším případě ještě několik měsíců, než se přípravky dostanou v masové míře k většinové populaci.

Podle Pfizeru se těžká forma covidu-19 rozvinula u 170 z celkem 43 tisíc testovaných osob, z nichž 162 bylo ze skupiny, které byla podána neúčinná látka, takzvané placebo. Jediným vážným vedlejším účinkem, který postihl více než dvě procenta očkovaných, byla únava po aplikaci druhé dávky vakcíny. Ta se dotkla 3,7 procenta lidí. U starších lidí se přitom tyto účinky objevovaly v menší míře.

Americká společnost Pfizer a německá BioNTech uvedly, že se chystají data z testů zaslat také zdravotnickým regulačním úřadům v dalších zemích kromě USA. Výsledky studie rovněž plánují vydat v recenzovaném odborném časopisu.

Společnosti se chystají ještě letos vyrobit až 50 milionů dávek vakcíny, což je dost na naočkování 25 milionů lidí. V příštím roce pak chtějí vyrobit 1,3 miliardy dávek.

Na vývoji covidové vakcíny pracují desítky firem po celém světě. Jako další zřejmě zveřejní výsledky svých testů společnost AstraZeneca, jež spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Ještě letos chce také o svém pokroku informovat firma Johnson & Johnson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.