Společnost Pfizer dokončila testování vakcíny proti covidu. Je účinná na 95 procent

Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Farmaceutická firma to uvedla ve středu společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.

Podle Pfizeru je účinnost vakcíny stabilní napříč věkovými skupinami a etniky, což by jí otevřelo cestu k použití po celém světě. Důležité podle firmy je, že účinnost u lidí nad 65 let, kterým ve větší míře hrozí vážné komplikace covidu-19, přesahuje 94 procent.

Konečná analýza preparátu přišla jen týden poté, co společnost oznámila účinnost přesahující 90 procent na základě předběžných výsledků testů. V pondělí přitom konkurenční společnost Moderna oznámila předběžná data pro svou vlastní vakcínu, která ukázala podobný úspěch.

Vakcína nové generace

Oba preparáty fungují na novém principu takzvané mediátorové RNA (mRNA) a zvyšují naděje na poražení pandemie, jež si vyžádala úmrtí více než 1,3 milionu lidí po celém světě a nedozírné ekonomické škody. Experti však varují, že bude trvat v nejlepším případě ještě několik měsíců, než se přípravky dostanou v masové míře k většinové populaci.

Podle Pfizeru se těžká forma covidu-19 rozvinula u 170 z celkem 43 tisíc testovaných osob, z nichž 162 bylo ze skupiny, které byla podána neúčinná látka, takzvané placebo. Jediným vážným vedlejším účinkem, který postihl více než dvě procenta očkovaných, byla únava po aplikaci druhé dávky vakcíny. Ta se dotkla 3,7 procenta lidí. U starších lidí se přitom tyto účinky objevovaly v menší míře.

Americká společnost Pfizer a německá BioNTech uvedly, že se chystají data z testů zaslat také zdravotnickým regulačním úřadům v dalších zemích kromě USA. Výsledky studie rovněž plánují vydat v recenzovaném odborném časopisu.

Společnosti se chystají ještě letos vyrobit až 50 milionů dávek vakcíny, což je dost na naočkování 25 milionů lidí. V příštím roce pak chtějí vyrobit 1,3 miliardy dávek.

Na vývoji covidové vakcíny pracují desítky firem po celém světě. Jako další zřejmě zveřejní výsledky svých testů společnost AstraZeneca, jež spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Ještě letos chce také o svém pokroku informovat firma Johnson & Johnson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...