Společnost Pfizer dokončila testování vakcíny proti covidu. Je účinná na 95 procent

Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Farmaceutická firma to uvedla ve středu společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.

Podle Pfizeru je účinnost vakcíny stabilní napříč věkovými skupinami a etniky, což by jí otevřelo cestu k použití po celém světě. Důležité podle firmy je, že účinnost u lidí nad 65 let, kterým ve větší míře hrozí vážné komplikace covidu-19, přesahuje 94 procent.

Konečná analýza preparátu přišla jen týden poté, co společnost oznámila účinnost přesahující 90 procent na základě předběžných výsledků testů. V pondělí přitom konkurenční společnost Moderna oznámila předběžná data pro svou vlastní vakcínu, která ukázala podobný úspěch.

Vakcína nové generace

Oba preparáty fungují na novém principu takzvané mediátorové RNA (mRNA) a zvyšují naděje na poražení pandemie, jež si vyžádala úmrtí více než 1,3 milionu lidí po celém světě a nedozírné ekonomické škody. Experti však varují, že bude trvat v nejlepším případě ještě několik měsíců, než se přípravky dostanou v masové míře k většinové populaci.

Podle Pfizeru se těžká forma covidu-19 rozvinula u 170 z celkem 43 tisíc testovaných osob, z nichž 162 bylo ze skupiny, které byla podána neúčinná látka, takzvané placebo. Jediným vážným vedlejším účinkem, který postihl více než dvě procenta očkovaných, byla únava po aplikaci druhé dávky vakcíny. Ta se dotkla 3,7 procenta lidí. U starších lidí se přitom tyto účinky objevovaly v menší míře.

Americká společnost Pfizer a německá BioNTech uvedly, že se chystají data z testů zaslat také zdravotnickým regulačním úřadům v dalších zemích kromě USA. Výsledky studie rovněž plánují vydat v recenzovaném odborném časopisu.

Společnosti se chystají ještě letos vyrobit až 50 milionů dávek vakcíny, což je dost na naočkování 25 milionů lidí. V příštím roce pak chtějí vyrobit 1,3 miliardy dávek.

Na vývoji covidové vakcíny pracují desítky firem po celém světě. Jako další zřejmě zveřejní výsledky svých testů společnost AstraZeneca, jež spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Ještě letos chce také o svém pokroku informovat firma Johnson & Johnson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...