Šibelli, jedna z hlavních somálských řek, vysychá v důsledku přetrvávajícího sucha. To má výrazný dopad na život místních obyvatel, jejichž část je na toku závislá, informoval web BBC. Státní somálská televize dokonce uvedla, že koryto již vyschlo, což může zhoršit sucho v oblasti a dále prohloubit nedostatek potravin, se kterým se tato část Afriky potýká. Milionům lidí hrozí hladomor.
Šibelli přitéká do jižního Somálska ze sousední Etiopie. Je druhou největší řekou v Somálsku a hlavním zdrojem vody pro obyvatele jižních i centrálních regionů země.
Situace ve východním cípu afrického kontinentu je podle humanitárních organizací katastrofická. „OSN varovala, že nebudeme-li reagovat rychle, hrozí v Somálsku smrt 350 tisíc dětí,“ zdůraznila minulý měsíc mluvčí organizace Save the Children Shako Kijalaová.
Opakující se slabá období deštů mohou v Somálsku a v dalších zemích Afriky způsobit rozsáhlý hladomor. „Šlo již o čtvrté neúspěšné období dešťů. Čeká se, že počet lidí, kteří budou čelit hladu, vzroste až na sedm milionů,“ řekl ČT24 Hynek Roubík z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity. Nepříznivý vliv sehrává i válka na Ukrajině a zablokování vývozu obilí ze země ruskými okupanty.
Domovy muselo za rok opustit přes 800 tisíc lidí
Roubík zmínil také nedostatečně výkonnou centrální vládu v Somálsku a to, že země je velice závislá na podpoře OSN či dalších mezinárodních organizací.
Připomněl také, že průměrná roční teplota v Somálsku přesahuje 27 stupňů Celsia. „Je zde cítit klimatická krize a když se to spojí s roky sucha, tak je to ranou pro miliony lidí.“ Dodal, že od loňského roku muselo své domovy opustit přes 800 tisíc lidí.
Za jedno z možných řešení považuje vedle potravinové pomoci i využití takových plodin, které suchu dokážou lépe odolávat. Somálské zemědělství je však zatím velmi neefektivní. Chybí mu například také přístup k semenným bankám.
Podle údajů Světové banky mělo Somálsko v roce 2010 zhruba dvanáct milionů obyvatel, o deset let později pak 15,9 milionů.
