Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.

Hanža na telegramu uvedl, že při útoku v Dnipru, který patří mezi největší ukrajinská města, byl poškozen soukromý podnik. Neupřesnil, o jaký druh úderu šlo. Podle místní policie šlo o úder ruskou řízenou střelou.

Při dalším ruském pondělním útoku v Záporoží zahynuly tři osoby a dalších šest, včetně jednoho dítěte, bylo zraněno. Informoval o tom na sociálních sítích vedoucí vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Rusové lidi zasáhli, když jeli minibusem. Mezitím si dalších sedm raněných, včetně dvou dívek ve věku 14 a 16 let, vyžádal útok dalšího ruského dronu na autobus taktéž v Záporoží, jak informoval opět šéf oblastní správy Fedorov.

Sedm civilistů utrpělo zranění při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf regionální správy Oleh Hryhorov.

„Je velmi důležité čelit tomuto ruskému teroru. Měla by existovat větší ochrana lidí před takovými hroznými údery. V první řadě potřebujeme protiraketové střely,“ uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opět vyzval Evropu, aby pracovala na své vlastní protiraketové obraně, s vlastními zbrojními systémy a protiraketovými střelami.

BBC upozornila na nesrovnalosti mezi prohlášeními Putina

Stanice BBC News v pondělí upozornila na nesrovnalosti mezi prohlášeními ruského vládce Vladimira Putina o úspěších ruské armády, která ustavičně „postupuje na všech frontách“, a reálnou situací.

Naposledy Putin v televizním interview, odvysílaném o nedělní noci, hovořil o „téměř úplném“ dobytí Kosťantynivky a Lymanu na východě Ukrajiny, o obklíčení ukrajinských sil „u řeky Staryj Oskol“ a o úspěšném útoku ve směru na město Sumy, k jehož dosažení ruským vojákům podle ruského diktátora zbývá překonat „přibližně 10,5 kilometru“. Ale podle nezávislých pozorovatelů v Kosťantynivce pokračují boje, Lyman je v ukrajinských rukou, fronta u Sum se nehýbe od dubna a žádné obklíčení u řeky Oskol neexistuje.

Putin si zjevně spletl řeku Oskol s městem Staryj Oskol, které se ale nachází v Rusku, píše BBC. Ukrajinští vojáci zareagovali prohlášením, že se k dobytí tohoto ruského města teprve chystají.

Přehnané a zveličené úspěchy ruských sil v Putinově podání podle BBC budí údiv i v řadách nezávislých expertů a i ruských proválečných blogerů. Prezidentovo přesvědčení o každodenním postupu ruských armád se zřejmě opírají pouze o hlášení ruských generálů, které se podle stanice často míjí s realitou. Lživá hlášení ruských důstojníků nadřízeným ale podle expertů mají těžké následky pro ruské vojáky, protože rozkazy vydávané na základě lživých informací vedou k velkým ztrátám.

Tvrzení ruského ministerstva obrany

Ruské ministerstvo obrany také v pondělí oznámilo dobytí další vesnice na východě Ukrajiny, konkrétně Bohodarivky v Dněpropetrovské oblasti. Podobné dílčí úspěchy Moskva oznamuje téměř každodenně, ale zprávy z bojiště nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ruské ministerstvo rovněž tvrdí, že ruské prostředky protivzdušné obrany sestřelily za posledních čtyřiadvacet hodin dvanáct naváděných leteckých bomb a 415 bezpilotních letounů ukrajinských ozbrojených sil. Čtyři drony směřující na Moskvu v pondělí sestřelily systémy protivzdušné obrany, oznámil moskevský starosta Sergej Sobjanin na síti Max (Maks).

Rusko tvrdí, že útočilo na skladovací a odpalovací místa pro bezpilotní letouny dlouhého doletu patřící ukrajinským ozbrojeným silám a také na místa rozmístění ukrajinských jednotek.

Zintenzivnění ukrajinských odvetných útoků

Ukrajina se už pátý rok brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou i vzdušné útoky obou stran. Rusko útočí na Ukrajinu mimo jiné bezpilotními letouny a střelami prakticky denně po celou dobu války.

Ukrajina své údery na ruské cíle v poslední době zintenzivnila. Ukrajinci přitom útočí mimo jiné na ruskou ropnou infrastrukturu, čímž se podle Kyjeva snaží oslabit možnosti Moskvy financovat válku z prodeje nerostných surovin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Počasí komplikuje pátrání

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.