Skutečný syrový boj není jako film. Dokazují to nahrávky filmaře Oleha Sencova. Známý režisér je dnes hlavně příslušníkem ukrajinských sil. Rozhovor s ním vedl na Ukrajině zpravodaj Jan Šilhan.
Jako rodák z Krymu kritizoval Sencov anexi území. Rusko ho odsoudilo ke dvaceti letům vězení, údajně za plánování terorismu. On sám mluví o politickém procesu. Stal se symbolem odporu, za mřížemi strávil pět let. Teď už pátý měsíc bojuje za svobodu – proti státu, který ho o tu jeho vlastní na čas připravil.
„Rusko nás napadlo a teď je to otázka přežití Ukrajiny. Naší Ukrajiny, našeho národa. Povinností každého je chránit svou zemi se zbraní v rukou,“ řekl režisér.
Podle svých slov boří stereotypy o režisérech jako solitérech s velkým egem. Takoví prý končí v bojích jako první. Měl jezdit po festivalech, místo toho se přesouvá po frontě. I diváky letošního FebioFestu pozdravil ze zákopů.
„Když bylo Československo pod vlivem Sovětského svazu, tak ho zadusil. Ukrajina se také nacházela pod vlivem Ruska, a když chtěla změny, začalo ji opět dusit tanky,“ řekl divákům.
Film bude až po válce
K armádě se Sencov přidal krátce po ruské invazi. Sloužil kolem Kyjeva, teď na Donbasu. „Myslím, že v budoucnosti přijdu s nějakým nápadem na film, ale až poté, co válka skončí. Nejsem dokumentarista, nezachycuji to, co se děje teď. Náměty dlouho sbírám,“ předpověděl.
V hlavě se mu tak rodí možná další snímek. Muž, který vymyslel řadu rolí a který tu svou nejzásadnější možná prožívá teď. I když o rolích a filmu příliš mluvit nechce. Prý není čas zemi bavit, ale chránit.
