Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o posílení obranyschopnosti země, který počítá se zvětšením ukrajinské armády o sto tisíc vojáků v příštích třech letech a zvýšením jejich platů. Oznámil to v parlamentu, kde také opět varoval před panikou kvůli hrozbě ruské invaze. Doufá, že se brzy podaří dohodnout další kolo mírových jednání Ukrajiny s Ruskem za zprostředkování Francie a Německa.
„Naše vlast má hodně přátel a jsme jim za to vděčni, ale i přátelé mají svou vlast. Nezapomínejte na to. Nikdo místo nás nevybuduje Ukrajinu, nebude bránit Ukrajinu, neochrání Ukrajinu, nepozdvihne Ukrajinu. Musíme spoléhat jen na sebe,“ prohlásil Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda.
Prezident se také domáhal jednoty od ukrajinských politiků. „Můžete být v opozici vůči vládě, ale nemůžete být v opozici proti Ukrajině,“ vzkázal.
Zelenskyj podle agentury Unian zdůraznil, že dekret znamená počátek přechodu Ukrajiny k profesionální armádě. Počítá se zvýšením platů vojáků na úroveň nejméně tří minimálních mezd, s rozpracováním koncepce bydlení pro vojáky, veterány i rodinné příslušníky, se systémem kariérního růstu důstojníků a také se zvětšením početního stavu ozbrojených sil o sto tisíc profesionálů do tří let a vytvořením dalších dvaceti brigád.
„Tento dekret jsem vydal nikoliv proto, že brzy vypukne válka. Říkám všem, že tento dekret je od toho, aby v nejbližší době i nadále panoval mír, mír na Ukrajině,“ řekl prezident a dekret před poslanci podepsal.
Zelenskyj chce další jednání normandské čtyřky
Zelenskyj podle agentur také ohlásil, že se nyní domlouvá nová schůzka poradců lídrů zemí normandské čtyřky (Francie, Německo, Rusko a Ukrajina), přičemž doufá, že na ní se podaří vyjednat summit. Poradci se setkali 26. ledna v Paříži a předběžně se dohodli, že se znovu sejdou za dva týdny v Berlíně.
„Aktivně pracujeme na tom, abychom v příštích dnech dohodli datum následující schůzky poradců v Berlíně, kde, jak doufám, bude dosaženo dohody ohledně schůzky vůdců normandské čtyřky,“ nechal se Zelenskyj slyšet před poslanci.
Zvýšení počtu ukrajinských vojáků může znamenat zvětšení ozbrojených sil Ukrajiny o čtyřicet až padesát procent, počítá ruský list Kommersant a dodává, že loňská ročenka londýnského Mezinárodního institutu strategických studií The Military Balance 2021 odhadovala početnost ukrajinských sil na 209 tisíc vojáků, z toho 145 tisíc sloužilo v armádě, jedenáct tisíc u námořnictva a 45 tisíc u letectva. Loni v létě ale ukrajinský parlament přijal zákon o zvětšení maximálního stavu ozbrojených sil z 215 tisíc na 261 tisíc.
Agentura Reuters poznamenala, že Ukrajina má nyní ve zbrani téměř čtvrt milionu lidí, což je ale mnohem méně, než kolika vojáky a zbraněmi disponuje Rusko, které je „v obrovské přesile“. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov nicméně v rozhovoru s agenturou AP prohlásil, že Ukrajina má možnost povolat do zbraně až 2,5 milionu lidí v případě, že by na ni Rusko opět zaútočilo.
Před akutní hrozbou nového ruského útoku varuje Západ i Kyjev. Rusko u hranic a také na okupovaných ukrajinských územích shromáždilo přes sto tisíc vojáků.
Rusko, které na jaře 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podporou separatistů rozpoutalo válku v Donbasu na východě Ukrajiny, popírá, že by mělo v úmyslu Ukrajinu znovu napadnout. Moskva se ale od Západu domáhá určitých záruk, včetně toho, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
